Suden vuosi
Year of the Wolf, The
Režie:
Olli SaarelaScénář:
Mika RipattiKamera:
Robert NordströmHudba:
Tuomas KantelinenHrají:
Krista Kosonen, Kari Heiskanen, Johanna af Schultén, Kai Vaine, Ville Virtanen, Katariina Kaitue, Kristiina Halttu, Jukka Puotila, Anne-Mari Alaspää (více)Obsahy(1)
Pohledná Sari (Krista Kosonenová), hlavní hrdinka finského dramatu z roku 2007, je talentovaná studentka literatury, jež na svoje okolí působí klidným a vyrovnaným dojmem. Přesto ale její život není snadný a překypuje samotou - ženy ji nesnášejí kvůli její kráse a inteligenci, ze stejného důvodu ji muži obdivují pouze z dálky a především pak sama mladá žena trpí epilepsií a její strach z dalších útoků této zkázonosné choroby vytváří dokonalou bariéru mezi ní a okolním světem. A přesto najde stejně odtrženou duši, která jí učaruje. Sariin přednášející Mikko Groman (Kari Heiskanen) je postarší muž, jehož svět tvoří vlastní myšlenky, společnost mu dělají především slova básníků z devatenáctého století a v moderní době počítačů a mobilních telefonů působí víceméně nepatřičně a archaicky. Ostatně i proto ho jeho nevěrná manželka nakonec vyhodí z bytu. A právě v ten moment dojde k protnutí osudů dvou lidí, které by k sobě nepřiřadil ani ten největší romantik a optimista. Přesto však k sobě zjevně patří. Je ale otázkou, jestli jim toto spojení přinese štěstí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (54)
Povaha epilepsie prakticky vylučuje, aby filmy o ní končily dobře (viz Control, Dobrou noc, mami ad.), Rok vlka v tomto nepředstavuje výjimku, přesto vyznívá velice povzbudivě a svým nadreálným finále navíc opodstatňuje propojení s Baudelairovým dílem. Krása v bolesti a nekonečném utrpení. Vizualizace hrdinčiných záchvatů je rovněž založena na symbolech, krev v žilách z nich tuhne spolehlivěji než z přímého zobrazení. Sariin stav bolí o to víc, že ji hraje křehká, podmanivě krásná a pronikavým pohledem obdařená Krista Kosonen. Stejně jako si nikdo nevybírá, jaká nemoc jej bude sužovat, nedokáže ona moc ovlivnit, do koho se zamiluje. Pomalu prohlubovaný milostný vztah působí ve vší své „danosti“ maximálně věrohodně a pár romantických klišé (sblížení na vánočním večírku) mu škodí jenom trochu. Věřil jsem jim, dýchal jsem s nimi, topil se stejně jako oni – silný zážitek. 80% ()
Severský film jak má být se zvláštním příběhem, neobvyklým ale přesto prostým vypravováním a hlavně s atmosférou, kterou ti seveřani vyrobit umí a doteď nechápu jak se jim to daří. Na romantický bych se nespoléhal, hlavně je to drama, a docela dost dobře vydařené. Sice jsem z příběhu měl ze začátku zvláštní pocit, ale po chvíli mě to chytlo a dokázalo, že Sever mě prostě baví. ()
║Rozpočet €1,500,000║Tržby Celosvetovo $558,733║ ()
Velice zvláštní film. Zaujal mě hlavně svým tématem (nevzpomínám si, že bych něco podobného viděl), obrazovou (výtečná kamera) a hudební stránkou (srdcovka Carnival of Rust), a v neposlední řadě komplikovaným, avšak uvěřitelným vztahem mezi hlavní dvojicí. Trochu jsem měl ale problémy s postavou Mikka, který se někdy choval až moc divně, nepochopitelně a také s pro mě až nečekaně dobrým (téměř hollywoodským) koncem. Viděl bych to na slabší 4*. ()
Rok vlka se opírá o filmaři téměř nedotčené téma, což dělá film divácky zajímavějším. Ale je škoda, že jenom "opírá", epilepsie totiž v příběhu ustoupila před porozuměním a láskou do pozadí. To mě nesmírně mrzí, protože epileptické záchvaty byly vyobrazeny naprosto precizně a na filmu jsou bezpochyby tím nejzajímavějším. Vztah profesora a studentky, dvou osamělých duší, kterým nikdo jiný nerozumí je obrovské klišé, tady to ale nepůsobí tak kýčovitě. Na jedno shlédnutí, přesto silný zážitek. (Mimochodem, která patnáctiletá holka se obléká jako pětačtyřicítka?.. (viz.profesorova dcera Lotta) ) ()
OLLI SAARELA, ROK VLKA (2007) ___ Mám seveřany upřímně rád. Je to již pár let, co jsem začal nadšeně hltat svěže potměšilý pohled bardů skandinávské literatury na (tvrdý) život v tomto nepoddajném koutu Evropy (za všechny, románová sága Poloviční bratr). Pokud jde o v oněch končinách vzniklé filmy, mám o něco radši - byť jsem si vědom, že to je ničím neopodstatněný předsudek - je-li v jejich příbězích cítit pořádný mráz, nebo alespoň, což nemusí být totéž, mrazení (za všechny např. Insomnia, Andělé všehomíra či Mifune). Rok vlka měl slušný náběh v podobě námětu: téma dvou osamělých duší (beznadějně) utopených ve vlastních vnitřních světech, netrpí na pohled podvýživou. ____ Pravda, film má i svůj světlý okamžik. Zachvěl jsem se vzrušením, když jinak váhavý 'dřevorubecký' profesor mužně máchl zaťatou pěstí, a jedinou přesně cílenou ranou poslal k zemi někoho, o kom se důvodně domníval, že by mohl být jeho sokem v lásce. Jistě ani Sam Spade by to neprovedl důkladněji. Posléze však hladina vyplavovaných endorfinů počala klesat, a až do samého závěru se na tomto trendu nic podstatného nezměnilo. Namísto mrazení, obleva. ___ Chcete vidět vlka? Posledním skutečným vlkem na filmovém plátně byl nepochybně Jack Nicholson, to je ale způsobeno velmi prostým faktem: Nicholson vlka nehrál, nemusel; pokud to náhodou nevíte, on totiž VLK JE. ()
Tak po ROKU ZAJÍCE http://www.csfd.cz/film/237404-janiksen-vuosi/ tu máme ROK VLKA a já tím pádem umím první finské slovo vuosi = rok. Tenhle film snad ani romantický není, protože romantice se brání statečně až do poslední minuty. Takže spíš realistický příběh o nelehkém vztahu dvou osamělých duší. Obsah od distributora je perfektní. ()
V prohrávání životů jsme mistři. Zvlášť v prohrávání životů druhých. Špičkově oblečená podívaná na téma odvěká společenská předpojatost + těžký život epileptikův. ()
Láska i hory přenáší.. ()
Z drsného severu přichází křehký snímek, jehož režisér o co více vyniká v intimních pasážích, o to více selhává v těch dramatičtějších (kterých je naštěstí podstatně méně). Překvapivě špatný skript/střih zamrzí, ale zážitku neublíží. V českém remaku může hrát Marek Vašut a Little Caprice. ()
Nádherný príbeh o ľudskej zadubenosti a absurdných predsudkoch. Zároveň sa na snímok veľmi dobre pozerá, je to skvelo zahraté, nabité emóciami, v doprovode chytľavej hudby a prešpikované myšlienkami čo stoja za pozornosť. Fíni ma čím ďalej tým viac prekvapujú, súkajú jeden dramatický klenot za druhým, výnimkou nie je ani tento film. Ide o inteligentnú, dobre pozerateľnú drámu s jemnučkým romantickým pohladením a výsledným pozitívnym pocitom. 85/100 ()
Opäť jeden z filmíkov zobrazujúci ľudskú hlúposť, predsudky a predpojatosť. ( Nádherná scénka pri Vianočnej večeri. ) Toto bola vynikajúca voľba po 12 hodinovej šichte na spríjemnenie si zvyšku dňa. Kamera namakaná, muzika ' jakbysmet ' . Valím veselo do postele. ()
Sari, krásná a talentovaná dívka, která studuje literaturu a dosahuje vynikajících výsledků, se potýká s démony, kterých se nelze zbavit. Trpí epilepsií. Denně bojuje s neduhy této nemoci a pokouší se najít své místo na světě. Jsem naprosto ohromen. Tak citlivě natočené drama o tak zákeřné nemoci jsem skutečně nečekal a z celkem neznámého filmu se vylouplo něco neskutečně krásného. Pocity hlavních hrdinů jsou herecky úžasně ztvárněny, až se vám občas tají dech. Kriska Kosonenová je navíc tak úžasná a charismatická, že si ji oblíbíte už po prvních záběrech. Naopak Kari Heiskanen ve mne neustále evokoval Marka Vašuta a neodbytně jsem v myšlenkách ujížděl k Románu pro ženy a Pažoutovi. Nicméně jsem se zřejmě zamiloval do severské tvorby, jelikož těch pár filmů, které jsem měl tu čest vidět, se mi líbily vesměs nadprůměrně. Tenhle je dalším z nich. 90% ()
Severská kinematografie má několik pozoruhodných es v rukávu. Toto je však ta nejhorší karta, jakou jsem mohl dostat. Má všechny aspekty pro odpadní film a do puntíku splňuje předpoklady pro odstrašující příklad romantického dramatu. Především je to celé studené jak psí čumák...snad nejstudenější záležitost, s jakou jsem se doposud setkal, což je vzhledem k tématu fatální nedostatek. Nulové emoce, nulové charaktery. Tolik osobní předloha a tolik neosobní přístup režiséra je až tristní. Ale tím kriplem se srdíčkem z kamene budu zase já, vždyť dle hodnocení to vypadá, že tekly potoky slz... ()
Chápu, cením si, ale rozhodně se nerozplynu. Film na mě působil velmi chladně, jakoby jeho jediným posláním bylo říci: "Pozor, epilepsie je hrozná věc." To je nepochybně fakt, který by si měli všichni uvědomit, ale film by "jen" na této myšlence neměl stavět. Ostatní, na čem si film zakládá, je romantické drama mezi studentkou a učitelem (případně jeho nevěrnou ženou), bohužel však něco podobného (a ve všech směrech lepšího) jsme viděli ve filmu Umírající zvíře, takže bohužel - ani z tohoto hlediska film neupoutá. Jediné, co by stálo za to vyzdvihnout, co je netypické, je velmi kvalitní kamera a střih. Jinak jde o standart svého žánru, z globální hlediska pak spíše o podprůměr. ()
Velmi citlivě natočený film o lásce, o rozpadu rodiny, o lidských předsudcích a o epilepsii. Mladá studentka trpí touto zákeřnou nemocí, a proto nemůže bydlet sama. Rozhodne se vzít si do tetina bytu spolubydlícího - svého profesora, kterého žena vyhodila z domu a rozvádí se s ním. To zapříčiní spoustu diskuzí lidí z jejich okolí, spoustu kritiky i pomluv. A přitom ti dva spolu zatím vůbec nic, kromě vzájemných sympatií, neměli. Tento film stojí za to vidět, oba hlavní hrdinové hrají skvěle. ()
Jak napsala uživatelka JANARYBA: "Obsah od distributora je perfektní.". Souhlasím. Bohužel je ale lepší než film samotný. Vykreslení bariéry mezi Sari a okolním světem v důsledku její epilepsie mi přišlo nějak nedopečené. Z mnoha situací je jasně vidět, jak je pro ni těžké žít normální život. Rozmazané vidění při potkání Ilariho na chodbě, vyloženě epileptická písnička a světelné efekty na večírku, a zvláště pak bazén a nutnost bydlení s někým, kdo by v případě záchvatu pomohl. Velice správně a komplexně podané, ale chybělo mi tam to hlavní - pocit tísnivosti a strachu. A přitom z chování Sari to šlo tolikrát tak dobře poznat, ale nějak to na mě nepůsobilo v té emotivní rovině. Nevím proč, možná je jen chyba na mojem přijímači :) Každopádně vizuální stránka věci je moc pěkná, ať už se jedná o ztvárnění záchvatů, záběry fakulty, venkovního prostředí, sexu. Děj je podaný prostým způsobem, občas až příliš prostým, a to je nejspíš i to, co mi zabránilo prožít tento film komplexně a nedát tak vyšší hodnocení, přestože kvalita jde opravdu vidět. Silné tři hvězdičky. ()
Neskutočne krásny film o ľudských predsudkoch, pýche, závisti + krásna hudba ()
Tento nenápadný film ukazuje všedný šedivý život, ale ak vydržíte do konca, dá vám to, čo hľadáte - emócie! Bude to príbeh, ktorý ste už neraz videli v rôznych filmoch, lenže kým americkí scenáristi vám dávkujú pocity marketingovo po kvapkách počas celého filmu, Rok vlka to do vás napumpuje predovšetkým v posledných 20 minútach. A bude to zmes všetkých možných pocitov, od negatívnych po pozitívne, ktorých náhly príliv vás nenechá chladnými. Otázka, ktorá ma trápi je, či sa Rok vlka vývojom zápletky predsa len až príliš nepodobá na "konzumnú produkciu". Stále je to Škandinávia, ale s nádychom globalizácie. A to mi brani dať 5 hviezd. ()
Příběh o nevšední lásce. Vysokoškolský profesor, který se ze všech sil snaží potlačit své city. Studentka, která po celý svý život nese stigma. Stigma v podobě chronické nemoci. Film o tom, že v životě není všechno přesně takové, jak by se na první pohled mohlo zdát. A také, že není vše tak, jak bychom si přáli. Hlavní zápletka se možná může zdát klišoidní, ale zpracování a atmosféra film činí neotřepaným. Komorní, citlivé a velmi silné drama. ()