Piráti na vlnách

"A ti rybáři zemřeli?" "Ne pane." "Á, to je škoda!!" (28.10.2014)

Čekal jsem upřímně větší pecku. Ze začátku jsem se trochu víc nudil, po hodině už to bylo o kousek lepší, ale stejně mne tento film nenatchl. A taky si ho asi už nikdy nepustím. Sice pár zajímavých scén tu taky je. ( Hodnocení: 5/10 ) (02.12.2009)

Překonání Lásky nebeské asi od Curtise nečekal nikdo, i tak ale dokázal, že mezi britskými režiséry nemá v rámci komedií, ať už romantických či normálních, konkurenci. Tady jde ale hlavně o tu atmosféru 60. let a ta se povedla vážně dokonale. Ty šedesátky tam dejchají z každého záběru,což navíc doplňuje opravdu výborný soundtrack ( i když sestavit ze songů z 60. let špatnej soundtrack by asi nešlo ;). Britská herecká elita + Philip Seymour Hoffman jsou vážně sehraný a je vidět, že herci si natáčení vážně užívali. Jenom ta linka okolo Kenetha Branagha to trošku brzdí a ani Branaghův výkon mi moc nesedl a tohodle filmu se ani moc nehodil. I tak si tuhle pohodovu jízdu do let šedesátých ještě rád někdy zopakuji. (06.09.2009)

A za pár let se budou točit filmy o napsteru či thepiratebay. (06.12.2009)

Hrdinové umírají poslední. Rock´n´roll! (02.08.2009)

Od Pirátů na vlnách jsem čekal trochu více muziky v tom smyslu, že když postavy dýdžejů v průběhu stopáže pustili nějakou rockovou pecku z šedesátek, měli dle mé představy celý song alespoň nechat odehrát za doprovodu vhodných filmových obrazů (sex, drogy a alkohol na lodi) do konce. Jistě, několikrát jsem se stylových písniček dočkal a ty rozezvučely sál na více než minutu; nemohl jsem se ale zbavit pocitu, že jsem chtěl hudby přeci jen více a hlavně kvůli ní jsem do kina šel. Jinak je totiž nový snímek Richarda Curtise "jen" zábavnou, nápaditou komedií o několika věčně ožralých, souložících, nadávajích - prostě všechno co k rock&rollu patří - polohipících na jedné "rocked" lodi. V rozpacích jsem byl také z faktu, že jakási hlavní dějová linka se ztraceným otcem byla na úkor všedního monitorování života na lodi potlačena a nahrazena desítkami ztřeštěných, milých scének. Ty ale byly na druhou stranu výborné, ať už vzpomenu epizodku se svatbou, nebo třeba ulítlou hru "kdo je větší srab". Nakonec prostě musím uznat, že jsem se královsky pobavil. Rozličné postavičky plnící si na lodi své mládenecké sny, kašlající na vládu a žijící ve věčné euforii musí v takovéto režii pobavit snad každého kdo ví, co od podobného snímku čekat... Je to pěkný film na pobavení a doplnění si historických znalostí :-), zvlášť jsem-li příznivec tohoto stylu hudby; velkolepý konec pak v několika vteřinách předčí i dramatičnost Cameronova Titanicu. (24.08.2009)

Svatý boom! Otřásající se země, která byla citelná v okruhu 10 kilometrů od našeho domu, až po vězení na Borech, docela seismologům zamotala hlavu, ale já ty kluky varoval, že rocková hudba dělá divy, obvzlášť, když je filmová. Ano, ano, značím tím, že Piráti na vlnách jsou vábivými můzami pro všechny fanoušky, kterým slovo Led Zeppelin nepřipomíná továrnu na motorky. Jsou něco jako Králové ro(c)ku, akorát s tím rozdílem, že zdejší postavičky jsou prokazatelně uchopitelnější pro diváka. Je super, když sledujete dění mimo loď. Lidé, kteří tančí za zvuků Rock radia, brečí, milují se, byli pro mě mnohdy větším zážitkem, než pohled na moderátory, kteří jsou u vytržení, když můžou pustit další pecku (Hoffman!). Jestli-že je Láska nebeská evergrínem Vánoc, pak Piráti plují do pomyslného "letního nebe" naprosto s přehledem. A fanoušci Sarah McLachlan ať si klidně rvou vlasy... (16.08.2009)

Hrabě, Quentin, Dr. Dave, Angus, News John, Mark, Bob, Trouba Kevin, Harold, Simon, GAVIN, novic Carl a lesbická Felicity. Tak tohle je jedna z nejlepších posádek co se kdy plavila po moři. Každá postava má něco do sebe a těžko někoho vyzdvihnout. Směsice vynikajících britských komiků + jeden Amík P.S. Hoffman. Můžu se tady nad našimi svéráznými reportéry rozplývat klidně celý den, faktem ale zůstává že já se při jejich dobrodružstvích náležitě bavil a k tomu navíc jsem dostal slušnou porci skvělé muziky. PS: Herci, kteří ve filmu hrají se opravdu narodili snad ve všech koutech Británie, jeden je z Irska, další z Nového Zélandu a poslední z Ameriky. (09.12.2009)

Z bývalý party zůstal jen Bill Nighy, který je sice pouze obstojný herec, ale jako komik ruluje jak sviňa a opět je nezapomenutelný. Stejně jako dvojka nejlepších DJ, Philip Seymour Hoffman a Rhys Ifans. Muzika někdy výborný, někdy trhá uši. Zbytečně dlouhé a jako celek nevýrazné. (27.09.2009)

Trochu moc učesaný, sterilní jak komiks v igelitu... zkrátka rock'n'roll bez rock'n'rollu.... + konec na facku. (31.03.2010)

My name is on your boobies. Sterilní přiteplená retrokomedie s androgynním panákem v hlavní roli. Rock'n'roll baby! Emma Thompson je ale furt šťabajzna. (30.08.2009)

Čekala jsem, že Piráti na vlnách budou pro mou rockovou duši pošušňáním, že mě ta příjemná herecká skvadra odbourá svými vtípky, že se budu tetelit nad rockovými peckami 60. let, že mi ta rozjívená a svobodymyslná loď vpluje pod kůži, kde navždy zakotví. Nemůžu se tedy divit svému rozčarování, když se mi dostalo "jen" příjemného filmu, v němž sice láska k rock'n'rollu hraje prim, ale který mě nedokázal úplně pohltit, natož odrovnat. Převeliká škoda. (09.09.2009)

Sice se jedná o symaptický počin od režiséra jednoho z mála romantických filmů, který považuji za dobrý, avšak film vysílá vibrace, které tak nějak úplně nesdílím. Britští i američtí komici jsou moc fajn a hrajou skvěle, tedy až na hlavní postavu, ale potíž je v tom, že těch dobrých fórů tam až zase tak moc není. Halvní dějová linie filmu je zajímavá, ale vedlejší skečovité zápletky jsou na ní nalepeny tak nějak nahodile a film tak trochu působí jako něco co mělo být původně sitcomem, ale nakonec se stalo filmem, což je možná dost velká škoda. Ale i tak, sympaťárna. (14.12.2010)

Už jenom za výběr té hudby jsem chtěl dát 5*, ale nakonec tu přeci nehodnotim hudbu, ale film. I tak je to skvělý počin, u kterého jsem se nenudil a o zábavu jsem měl vystaráno. Byl jsem zrovna v Anglii, když měl tento film premiéru a vůbec se nedivím těm nadšeným davům a kladným ohlasům ze stran publika, jen mě mrzí, že to vidím později, ale přeci stále lepší jak nikdy. 80% (01.03.2010)

Konec byl trochu slzopudný, ale všichni víme, že bláznivá doba rodí bláznivé hrdiny, kteří aby dostáli své pověsti, a taky protože si prostě nemůžou pomoct, musejí dělat ty nejbláznivější věci:-) A je to dobře, protože jinak by ten svět byl jak strup na řiti páprdy v tvrdým klobouku. (11.02.2010)

Což o to, atmosféru to má parádní a písničky jsou úžasné, ale nemohu dát plné hodnocení vzhledem k tomu, že se tohle dvouhodinové dílko rozpadá do pásma scének, postavy jsou opravdu jen hrubě načtnuty a přes drobné náznaky tu zkrátka chybí nějaký základní příběh nebo vyhrocenější konflikt, který by Piráty táhnul. Ale už pro tu atmosféru stojí za to Piráty na vlnách vidět a vychutnat řadu povedených momentů i zvláštních postav. (11.08.2009)

Curtis mě opět nezklamal, naopak musím říci, že ten pán mě zajímá opravdu čím dál více. Už jsem si docela zvykl na inteligentní a pohodový britský humor, ale jeho scénáře jím překypují takovou měrou, že pokaždé nemám slov (což je docela zvláštní vzhledem k délce komentářů). Piráti na vlnách jsou prostě skvělou jízdou (plavbou), mají skvělý námět, výborné herce, nádherné písničky a samozřejmě hromadu kondomů připravených pro případ nečekané ženské návštěvy. Ale to jsem trochu odbočil. Není to v žádném případě taková pecka jako Láska nebeská a dlouhá stopáž tentokráte nepůsobila jako jednoznačný klad, ale parta kolem věčného rockera Nighyho, upjatého Branagha (skvělá role!) a samozřejmě dirigenta Curtise mi připravila další parádní a nezapomenutelný zážitek. Alespoň napoprvé to tak vnímám.. (13.01.2013)

K Pirátům na vlnách jsem se náhodně přimotala v rámci návstěvy kina s kamarády, kde jsme vytvořili skupinu s rozličnými přístupy od "Se mnou by na to manžel nešel, protože je to s titulkama", přes "Já jsem si přečet obsah a došlo mi, že to asi nebudou druhý Piráti z Karibiku." až k "Musím se obětovat, abyste podpořili moji operaci Antique." Nakonec jsme se všichni nadchli humorem, cynismem a asociacemi, které v nás vzbuzovaly situace na plátně (FH vědí :-). PS: Všichni hodnotí za 5*. (07.08.2009)

To mi tedy řekněte, co se komu na tomhle může nelíbit? :-) Naprosto famózní sonda do nedávné kulturně-hudební minulosti. V mnohém mi evokovala podívanou Zažít Woodstock, především snahou vcucnout diváka do děje. A pak též samozřejmě Lásku nebeskou, jejíž pohoda se díky Richardu Curtisovi přenesla i na Piráty. Film je prošpikován neuvěřitelně údernými hláškami a fóry, avšak nedá se říct, že by na jejich úkor upadala v zapomnění opravdová hloubka příbehu. Ta se na plátno začíná nenápadně vkrádat během poslední třetiny, aby umožnila snímku mnohým z nás uskutečnění velkého snu - alespoň na chvíli se přenést do doby, kdy vznikala muzika, která roztančila lidi a pohnula světem. Tleskám všem tvůrcům, výsledek jejich práce mi přivodil stotřicetiminutový filmový orgasmus! :-) Leč, jak tomu tak bývá, vše má nějakou svou kaňku. A je o to smutnější, že s touto kaňkou nemohl pranic udělat ani ten nejpodřadnější nosič kafí z filmového štábu. Uvědomuji si, že ve svých komentářích stále častěji a častěji žehrám na obecenstvo. Patrně to začíná vypadat tak, že sám sebe považuji za prototyp dokonalého diváka, ze kterého by si všichni měli vzít příklad. Tak to prosím neberte, také si občas rozbalím sušenku, naleju kafe z termosky, vysmrkám se anebo zakašlu. Mou snahou je vybídnout slušné lidi k tomu, aby se nebáli zakročit již během projekce ve prospěch kvalitního zážitku. Piráty na vlnách jsem shlédl 29.12.2009 v hradeckém Artkině Centrál a měl jsem pocit, že pár jedinců do filmového sálu zabloudilo omylem cestou do tamní kavárny. A očividně jim nebylo ani krapet nápadné, že za osmdesát korun nedostali během dvou hodin ani jedno jediné kafe. Nepředpokládám, že by ti dva křupani sedící přímo za mnou někdy byť jen objevili ČSFD portál o kinematografii, neřknu-li snad se začetli do obsahu a úplnou náhodou narazili na tento můj komentář. Avšak nejen náhoda je blbec, a tak bych je touto cestou mile rád pozdravil. Byl jsem to já, kdo se na vás zhruba v polovině filmu otočil s větou; "prosím vás, vy už do kina nikdy nechoďte." Pravda, nikdy jsem kavárnu ve foyer kina nenavštívil, ale domnívám se, že osmdesát korun by na dvě kávy mohlo dát, ne? Tak příště utrácejte smysluplněji, nejen já vám budu vděčen. Děkuji za pozornost. (30.12.2009)

Mejdan roku. (12.07.2009)