poster

Zapomenuté transporty do Estonska

  • Slovensko

    Zabudnuté transporty do Estónska

Dokumentární

Česko, 2007, 85 min

Režie:

Lukáš Přibyl

Scénář:

Lukáš Přibyl

Kamera:

Jakub Šimůnek
(další profese)
  • mi-ib
    *****

    "V krutém prostředí se musíte stát taky krutými, jinak nepřežijete." Jedná se o dokument typu - vyprávění pamětníků, které je doplněné hlavně o fotografie z doby a prostředí, kterého se vypravování týká. Možná, že u moderního dokumentu bych čekal víc, ale zrovna u tohoto tématu mi to přijde jako ideálí forma. Lukáš Přibyl udělal práci za nás, když zachytil svědectví "našich" rodičů, prarodičů a praprarodičů, s kterými se my sami většinou ani o minulosti nebavíme, nebo už zkrátka nežijou. Jde o neuvěřitelně důležitý čin, a když jsem se díval na ty pamětníky, kteří jsou jistě jedni z mála posledních, řekl jsem si, že to dokázal možná v nejvyšší chvíli. Doufám, že i tenhle dokument se aspoň trochu bude podílet na tom, aby lidi tak rychle nezapomněli na zvěrstva tohoto typu a třeba aspoň o chvíli oddálí čas, kdy se něčeho podobného zase dočkáme.(15.10.2010)

  • kinderman
    *****

    Záslužnou práci L.Přibyla musím hodnotit nejvyšší známkou (čert vem vzdychání po originalitě, čekal snad někdo surrealistické animované vsuvky?) v tomto díle navíc uložen mikropříběh tragické lásky brněnské Židovky a lagerkomandanta, který by se jinak (po smrti pamětnic) ztratil jako ona příslovečná slza v dešti.(1.11.2010)

  • Lyncha
    ****

    Jak hodnotit dokument, který sledujete se zatajeným dechem a ještě několik dní si říkáte: Jak se tohle mohlo dít? Jak to ty holky dokázaly - chovala bych se v té situaci stejně, nebo bych byla sobecká a neriskovala život pro kamarádky? Ale proč to člověka tolik zaujme? Je to opravdu výborným zpracováním tématu, nebo spíš jeho chytlavostí? Jak může někdo zůstat chladný, když slyší výpovědi o této době, o těchto lidech? Dokument obsahuje výpovědi žen, které přežily transport z Čech do Estonska (z 1000 Židů z tohoto transportu se konce války dožilo 46), dobové fotografie dokreslující jejich slova a vložené krátké texty s nejdůležitějšími historickými daty pro přesnější zasazení vyprávění do prostoru a času. Vyprávění bylo velmi emotivní, osobně bych uvítala delší faktografický úvod nebo závěr, nejsem historik a potřebuju trochu polopatičtější uvedení do děje než dokumentarista obeznámený s konkrétní situací.(14.7.2008)

  • frantad
    odpad!

    To je opravdu takový problém pojmenovat vĕci pravými jmény? Proč v souvislosti s Bergen-Belsenem autor jednoznačnĕ neuvedl, že ty hromady mrtvol, které byly ukazovány, byly obĕti epidemie skvrnitého tyfu na čemž mĕla lví podíl situace ke konci války ? Jaktože ty údajné masové hroby v Estonsku nebyly nikdy nalezeny ? Sovĕti odkryli akorát hromadné hroby v oblasti Katynĕ. Dokonce ani v Babim Jaru žádné hromadné hroby neobjevili. Za ryze tendenční dokument dávám opĕt bez bodu ...(6.11.2012)

  • MaMitti
    *****

    Jestli jsem u „Běloruska“ říkala, že se mi to moc líbilo (teda myšleno relativně vzhledem k tématu…), tak u Estonska jsem měla jednou takový pocit a zážitek. Naprosto unikátní, vyjímečné…Ta pozitivní (dá-li se to tak nazvat) sdružená energie žen, které si prošly nespočtem transportů, byla cítit i po letech, i přes tu obrazovku. Hudební doprovod byl více než zajímavý, byl v naprosté symbióze s „transportem do Estonska“, celkově pak nejhlubší zážitek (včetně právě zmiňované hudby) byl na samém závěru dokumentu skládající se z několika fotek, při kterých se zastavuje krev v žilách a jen srdce buší a kdyby to šlo, i to by se na pár okamžiků zastavilo…Jak tam zmiňuje jedna z přeživších – pochopit to nejde, já sama to nechápu a to jsem to prožila, to není k pochopení….Obdivuhodné právě proto o to víc je, že ženy nezatrpkly a bez výjimky každá do jedné na mě působila plností života, duše i ducha.(29.10.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace