Druaga no tó - ～the Sword of URUK～

Je to opravdu lepší než první série? V mnoha ohledech ano, třeba charaktery zde dostávají mnohem víc prostoru a předvádějí daleko širší paletu emocí a rozhodnutí, které jim dávají oproti první sérii onu potřebnou hloubku, aby je dokázal divák mít rád. No a docela to funguje, protože si třeba dokážete i oblíbit velitele Gilgamešovi expediční jednotky, který díky seznámení se s robo lolitkou dosáhne nakonec v každém srdci vykoupení... Navíc je zde příběh v podstatě řádně zakončen a tak divák dostává svojí satisfakci, které se mu v první polovině prostě nedostalo. Tedy můžete konečně prožít tu spokojenost nad tím, že osudy vašich hrdinů jsou uzavřené a většinou to opravdu ladí s tím, co si někdo jako já pro postavy přeje - až na jednu velkou výjimku, s kterou ale ve výsledku a s ohledem na to co se dělo v první sérii dokážu žít... Co se děje týká, tak je to o něco víc zamotanější než první série, což by měla být vzhledem k faktu, že jsem tam přímočarost kritizoval asi výhoda, ale pravda je taková, že já si na rozdíl od ostatních ten "mišmaš" ani moc neužíval. Ze začátku mě to ještě i docela bavilo a třeba ve třetí episodě jsem uvítal všechny ty filmové odkazy (odpočítávání jak ve 24 hodin, Landovská zrada jak ze Star Wars a plán útěku z vězení jak v Shawshanku...), ale pak se objevili roboti zabijáci a já si říkal, že mi tam tohle prostě moc nesedí stejně tak, jako třeba závěrečná přestřelka s bohyní. Jistě znám fantasy, kde se podobné prvky vyskytují, třeba mnou v předchozí sérii zmíněná herní série Might and Magic (kde třeba v MaM VI zjistíme, že jedna z pyramid ukrývá vesmírnou loď...), ale ne vždy mě tahle kombinace baví a tady to na mě působilo spíš divně a nevhodně. Stejně tak ta celá hlavní dějová linka, to co představuje Věž fantasie a jak je to všechno propojené se skutečností a bohy a jednotlivými postavami - nevím, nejspíš mě to mělo překvapovat, dostávat na kolena a zajímat, ale já byl celou dobu jen v takovém tom poklidném stavu, který bych popsal slovy "ale tak OK". Zpět na začátek a k otázce - je to lepší než první řada? Když si to shrnu tak odpověď zní ano. Ale hned si musím přidat další otázku - Bavilo mě to víc než první řada? A tady se dostávám jen k tomu, že ano, ale ne o moc... 6,4/10 (18.06.2018)

Výstup na (druhý) vrchol magické věže pokračuje po několika měsících, vztahy a motivy se zamotávají, jenže tentokrát chybí ona lehká parodická (videoherní) rovina. I proto je výsledkem koukatelné, ale nemastné neslané fantasy anime ve zcela průměrné animaci, o chlup bezvýraznější než předešlá série. (13.05.2021)

Parodie bohužel prakticky vymizela a pokračování se zaměřuje čistě na příběh. Ten se dále rozvíjí a dostává i typicky japonské rysy - tedy rozsáhlost a pošukanost. Je obdivuhodné, jakým způsobem dokázali tvůrci do pouhých 12 části nastrkat takové množství postav a událostí, ale na přehlednosti to zrovna nepřidá. Není totiž vůbec vyjímkou, že v jedné části probíhájí třeba 4 příběhové linie zároveň. Zběsilé tempo však na druhou stranu zaručilo, že během těch zhruba 4 hodin sledování nebyla ani minuta, kterou jsem měl chuť přeskočit, což považuji za výrazný klad. Měli-li jste rádi předchozí sérii, není důvod se pokračování vyhýbat. 4* (23.04.2011)

Čím víc se to blíží ke konci, tím větší blbost to je. Souboje špatné, hudba špatná, animace špatná. (23.03.2021)

První série nebyla špatná, ale zanechala ve mne takový "nic moc" dojem. Naopak série druhá mě skoro posadila na prdel. Postavy vyzráli a jsou mnohem uvěřitelnější. Příběh je akčnější a pořád se něco děje. Hluché pasáže téměř vymizeli a skoro ani nemohu uvěřit, kolik se toho stalo v pouhých dvanácti epizodách. Původně jsem chtěl dát 4*, ale nakonec jsem se rozhodl pro plný počet, protože popravdě už se dlouho nestalo, aby ve mne zůstal tak silný pocit, po dokoukání nějakého anime a hlavně za postavu Fatiny, která se mi v druhé sérce nehorázně zalíbila a stala mou asi nejoblíbenější postavou. 5* (05.09.2015)