Americký ninja

Na nic si nehrající žánrový výplach mozku, čistý „klukovský“ děj bez dalších ambicí, typické osmdesátkové sterilizované násilí bez krve a bez zápachu. No jo, dneska už vlastně klasika, já to ovšem viděl včera poprvé (a nejspíš naposled) a sám bych rád věděl, co mě na tom tak bavilo, nejspíš ten dobový videoodér, kterým to čpělo navzdory novému dabingu a kvalitnímu obrazu :-) (03.11.2009)

Tak tenhle film je správný úlet, jako malý jsem ho s bratránkem viděl na VHS se simultánním českým dabingem snad 20x a žral ho , tedka jsem se na to koukl a je to naprosto hustá komedie, ba co přímo parodie... člověk skutečně může počítat na prstech věty které Dudikoff řekne.. je jich totiž pramálo :o) na pobavení prostě ta pravá klasika (14.03.2008)

Věk je na tom znát, taky, že to asi nemělo takový rozpočet jako Slyovky, ale čekal jsem to horší, nakonec jsme se s tátou, co nástup VHS prožil, dobře bavili. Michael Dudikoff občas převede komické kreace, moc toho nenamluví a je mi jasné, že jeho filmy měly úspěch hlavně v Evropě po pádu železné opony, mně však minul obloukem a potvrdilo se mi, že American Ninja bude dobrým prvním shledáním s touhle zapomenutou hvězdou. (26.07.2023)

Tak tady funguje nostalgie jak mamut. Vzpomínám na ty časy, kdy tyhle akční bé frky byli doslova šlágrem piratských VHS. Osobně trošku nechápu, proč se Míša Dudikoff vytratil s akčního povědomý. Nemyslím si, že by na tom byl akčně hůř než jeho známější kolegové JCVD nebo třeba Dolph Lundgren, jestli nebyl tak ambiciozní a vytrvalej při pobíhání za producentama a nebo jeho agent stál za hovno, těžko říct. Mrzí mě, že si na něj Sly nevzpoměl při castingu na svůj projekt "rádoby 80léta" Postradatelní, protože ať to je jak chce, Míša je akční iknou akce 80.let a právě tady první díl Americkýho nindžáka je kultovní zážitost dávno zašlých časů. Prostý děj, ještě prostější dialogy, ale na druhou stranu dobrý souboje a sympatický nádech naivity a jednoduchosti. (11.01.2012)

Jsem v rozpacích, mozek říká odpad, srdce křičí za pět. Když mi bylo patnáct, byl pro mě tenhle film modlou. Když jsem si před pár lety dopřál kontrolní projekci, nestačil jsem žasnout. Jak se mi ta sračka proboha mohla líbit? Zatím dám alibistickou jednu, ze sentimentu, i když si ji film rozhodně nezaslouží. Počkám do čtyřicítky a pak možná přehodnotím (12.10.2008)