Druhý dech

Jedna barva za druhou, až z nich oči přecházejí, mno to nám to hezky začíná. Tam, kde byl Melville nejsilnější, snaží se Corneau vypomoci si slovy, úvodní útěk z vězení ztratil veškeré své kouzlo i napětí. A filmu vůbec nedokáže pomoci ani to, že Auteuil se snaží tvářit jako Lino Ventura. Nejde mu. A bodejť by šlo, když se nechal obsadit do jednoho z mnoha zbytečných remaků. (23.12.2011)

Guy je postarší týpek, pro kterého je slovo ČEST daleko víc než vlastní život. Zvolil si prožít život gangstera a tak se občas muselo stát, že někomu musel vystřelit z hlavy přebytečný mozek. Nikdy by však nepodrazil jakéhokoliv jiného "čestného" gangstera, jenže jedna přemýšlející policejní hlavička dokázala jeho jméno spojit dohromady s podrazem na kamarády a pak už jen sledovat, jak si gauneři všechno vyřídí všechno mezi sebou. Nejvíce mě pobavil Guyův spolehlivý přítel Alban, kterého si nečekaně suverénním způsobem střihl bývalý rebel Manchesteru United Eric Cantona. (06.06.2009)

Skoro doslovný remake gangsterského filmu z roku 1966, tentokrát však v barevně-obrazovém ladění jako z komiksu. Režisér Jean-Pierre Melville natočil v roce 1966 příběh gangstera Gustava, řečeného Gu, s Lino Venturou v hlavní roli. Novou verzi režíroval Alain Corneau a do hlavní role obsadil Daniela Auteuila (jeho milenku pak představuje Monica Bellucci). Gu prchne z vězení s jendím mladíkem a vrací se do Paříže, kde se snaží místní komisař zachivat alespo%n nějaké status quo, i když to jde hodně těžko. Návrat gangstera a jeho plány se komisaři hodí, aby ho shodil před ostatními z podsvětí. Gu bude muset bojovat tedy proti dvěma stranám. Už původní snímek má pomalé tempo vyprávění, a tento není výjimkou - trvá 150 minut. Avšak tam, kde Melville dal na prokreslení prostředí, charakterů i vztahů, Corneau využívá metod přepisů komiksů na filmové plátno, takže nás všude doprovázejí syté červené, modré, zelené barvy, podle nálady prostředí. I exteriéry jsou brány přes žluté filtry, což někdy působí docela starobyle a retro, jindy je to pěst na okno. Ale přesto jde o poctivou gangsterku svým způsobem ve starém stylu a s určitou atmosférou a dávkou poctivé filmařiny (byť ovlivněné ne zrovna dobře komiksovou "poetikou"). (26.01.2009)

Smrtící stopáži by pravděpodobně prospělo vystřižení postavy hrané M.Belucciovou, D.Auteil čím dál víc vypadá (a hraje) jako francouzský R. De Niro a celá gangsterka, která měla být elegickou kronikou ohlášené smrti (stále se mluví o strachu a únavě) kvůli své "přefiltrované" stylizaci (v tom filmu snad není "normální" záběr) nedokáže evokovat ani dobu děje, tedy v titulku zmíněná 60.léta. (17.04.2009)

Originál z 66. roku jsem neviděl, takže mohu hodnotit pouze tento remake a ten se mi teda hodně líbil. Není to typická gangsterka, spíše kriminálka o gangsterech, která i přes svou předlouhou stopáž dokáže udržet divákovou pozornost až do konce. Hlavním důvodem je povedená režie skloubená s nápaditou kamerou v takovém nahnědlém odstínu, která perfektně dotváří atmosféru Francie šedesátých let. Tempo vyprávění koresponduje s délkou filmu, takže žádné akční hody čekat nelze, naopak všechno se veze na hodně pomalé vlně eskalované atmosféry, která při samotném finále bere dech. Upozornil bych ještě na podmanivou hudbu, která zní filmem, a na možná překvapivě osobitou roli ex-krále fotbalových trávníku Erica Cantony, který si ve filmu střihl roli sympaťáka Albana. (02.02.2011)