Reklama

Reklama

Inscenace Shakespearova Hamleta v titulní roli s Františkem Němcem (premiéra ve Smetanově divadle v roce 1982) zprvu zdaleka nebudila nadšení. Některým divákům se zdála navenek málo efektní. Režisér M. Macháček se na oproštěné scéně J. Svobody soustředil na promýšlení vztahů mezi postavami, jejich motivaci, a do rolí obsadil velké herecké osobnosti Národního divadla – vedle F. Němce například J. Somra jako krále, J. Hlaváčovou coby královnu, B. Rösnera, P. Kostku, V. Brabce i mladičkou Z. Jandovou a další. Macháček rozkrýval příběh postupně, jako detektivku – od sdělení ducha Hamletova otce o způsobu jeho usmrcení, přes hru divadelní společnosti jako důkaz viny vraha, až po závěrečné vražedné finále... Inscenace se nakonec stala pražským divadelním tahákem a mohla se jistě ještě dlouho hrát, kdyby nebyla roku 1988 stažena z repertoáru. Naštěstí ji Československá televize v roce 1986 zaznamenala, a tak nezůstala jen v paměti tehdejších diváků a dnes ji mohou v repríze zhlédnout po třiceti letech i ti současní. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

První Hamlet, kterého jsem viděl (v televizi) už jako kluk. To, že takové divadelní dílo zapůsobilo na mne coby cca desetiletého, přičemž mi nescházela výprava, hudba, "filmová dynamika" a podobně, vypovídá jak o kvalitě Shakespearova textu, tak o promyšleném Macháčkově pojetí. Když jsem měl nedávno na ČT Art možnost vidět tento záznam znovu, mohl jsem si ověřit, že pranic ze svých kvalit neztrácí ani vedle takových zpracování, jako je to Branaghovo. Jen jednu poznámku. Vždycky jsem trochu víc fandil Laertovi. Hamlet někdy svým přístupem (jak říkal Werich, "tragédie člověka, který se neuměl rozhodnout") působí pro lidi, kteří ho mají rádi, skoro stejně destruktivně jako Claudius a jeho nohsledi. ()

maseer2 

všechny recenze uživatele

ano, bylo to zdlouhavé - děj, který by šel dlé mého namačkat do půl hodiny, je tu roztáhnut do více než tří hodin a díky tomu je v inscenaci spousta hluchých míst.. ale to platí především o první polovině, u které jsem se opravdu nudil.. polovina druhá, to je úplně jiné kafe:) - najednou se totiž začíná konečně něco pořádného dít (narozdíl od poloviny první, kde snad 50% prostoru zabírá samomluvou trpící Hamlet..), hra dostává spád a já jsem v závěru zničehonic s údivem zjistil, že se mi to prostě líbilo :) ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Téměř 200 minut velké profesiální podívané... Zrežírovat známý příběh plný složitých filosofických myšlenek a patetického charakteru takhle atraktivně, že se vůbec nikdo nebude nudit, přesto že mu je děj dobře známý a od začátku ví, jak všechno skončí, je umění. Tohle předčilo všechna má očekávání a jenom mi potvrdilo všechna ta školská dogmata o nadčasovosti Shakespearových her - lze to vnímat jako detektivku, historickou hru, filosofické dílo i jako věrohodný obraz lidských charakterů a vlastností. Z vynikajících hereckých výkonů této inscenace bych zmínil vedle strhujícího Hamleta Františka Němce určitě Janu Hlaváčovou coby hysterickou královnu Gertrudu, Josefa Somra (Claudius coby nejzápornější postava celé hry mu perfektně sedl), Vladimíra Brabce v tragikomické postavě špióna Polonia a v roli tragické Ofélie hodně překvapivou mladou Zorou Jandovou. Co mě ale osobně nejvíc překvapilo, bylo odlehčení rozsáhlé tragedie vtipnými momenty, zejména zábavnou pasážou kolem Poloniovho hereckého souboru a výstupem Františka Filipovského v černě humorné postavě hrobníka. Bravurní... a mimo jiného nacházím osobní přínos po shlédnutí této inscenace i v tom, že se mi alespoň částečně podařilo překonat tu studentskou nechuť k Shakespearovi a dalším velikánům školou povinných. Moje oblíbená věta "Díky, mistře" je tady na místě nejen u celé řady herců, ale i režiséra Miroslava Macháčka. ()

M.Macho 

všechny recenze uživatele

Mirolsav Macháček vystavěl elsinorský dvůr jako smečku poklonkujících dvořanů, kteří tiše přihlíží nezvratným událostem, z Hamleta tesknícího filosofa. Perfektně obsazený, neuvěřitelně zahraný a dokonale vizuálně postavený kus (scéna: Josef Svoboda). PS: dovolím si menší komentář k anotaci inscenace - věta: "slavné Shakespearovy komedie Hamlet" je NESMYSL... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

V jedné z nejlepších inscenací českého divadla osmdesátých let je jen krajně nesnadné určit, co je silnějším zážitkem. Funkční a ve své vnější oproštěnosti působivá a současně univerzální Svobodova scéna, sugestivní a naprosto - i pro dnešek - aktuální Macháčkova režie, Svobodova hudba nebo plejáda skvělých hereckých výkonů? Němcův Hamlet, stejně civilní jako kdysi Lukavského, intelektuál, který je kromě analýzy odhodlán i k činu, bodrý, ale podlý Somrův Claudius či mezi žensky probuzenou a opět mateřsky a vdovsky sklíčenou královnou oscilující postava Jany Hlaváčové? Nebo vskutku spanilá Ofélie Zory Jandové zvlášť vynikající v závěrečných partech úlohy? A co skvostný renesanční herec-ředitel Macháčkův? O jednom pochyb není: že tento televizní archiv zlatých iscenací českého divadla československého období poslední čtvrtiny minulého století je skutečným klenotem každého moderního Čecha. Pokladem, který je zdrojem neutuchajících hlubokých zážitků a potěšení z vrcholných výkonů lidského ducha. Ducha nesmrtelné české Thálie. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (2)

  • Premiéra se uskutečnila v Národním divadle 13.4.1982, představení se dočkalo 128 repríz. (kosticka7)

Reklama

Reklama