Skřivánčí dvůr

Lákadlo, se značkou Paz Vega na mě zafungovalo dokonale, ale co na mě rozhodně nezapůsobilo vůbec byly příšerné dialogy a celková hrozně nudná, místy rádoby umělecká televizní lacinost. Myslím, že podobné téma si zaslouží mnohem lepší, výpravnější zpracování a ne, aby si divák místy připadal, že sleduje lacinou jihoamerickou telenovelu. Ale tělo Paz Vegy (které naštěstí odhalila), jak všichni víme, je opravdu dokonalé:). 50% (28.06.2010)

V rámci filmů o vraždění Arménů v Osmanské říši je to určitě jeden z těch povedených. Trochu mne tam rušila ta italská linie, ale nijak zásadně. Je fajn ukázané i to, jak v tehdejší Anatólii byla společnost propojená a vrazi se s oběťmi často osobně znali. Co se týče krutostí, je film ještě oproti realitě docela jemný, ale i tak tam člověk uvidí veciy které by rozhodně vidět nechtěl. (27.02.2019)

Líbilo se mi to, ale od "Florealu" je vlastně každý další film bratří Tavianiových pro mne zklamáním, přestože závažná sdělení z jejich snímků nevyprchala. Těžko starým mužům zazlívat, že mi jejich tvroba začíná splývat s televizními příběhy, ale "Skřivánčí dvůr", kde politické a společenské rozmnělňují patosem a důrazem na melodramatické, a kde postrádám jejich typickou poetiku a autorský vnos, má k opravdovému diváckému prožitku daleko.70% (12.10.2010)

Příběh s obrovsky silným potenciálem, který zůstal bohužel trestuhodně nevyužit. Myslím, že kdyby to vzal do ruky takový Spielberg nebo jiný věhlasný režisér, mohlo z toho být pětihvězdičkové oscarové drama ve stylu "Schindlerova seznamu", bohužel se z toho však vyklubalo melodrama z prvky telenovely. I když musím uznat, že některé záběry (především ze skřivánčího dvora) byly děsivé a explicitní, rozhodně to ve mě nevzbudilo takové emoce, jaké by si tato první doložená historická genocida národa zasloužila. Ano GENOCIDA. Jako většina civilizovaného světa by si to Turecko mělo uvědomit a přijmout tento nepopiratelný fakt a ne vymýšlet trapné a nedůstojné výmluvy o zmatcích. Jenže toho se asi od toho islamistickýho prasete a diktátora Erdogana nikdy nedočkáme. Poslední léta to bohužel spíše vypadá, že tamní vládci by něco podobného rádi zopakovali na Kurdech. To samozřejmě berte s rezervou, přeci jen žijeme v 21. století, ale nebát se důsledků, bůhví, čeho by některé režimy byly schopné. Je opravdu smutné, že tomuto holocaustu se ve světě téměř nevěnuje pozornost (možná až teď poslední 2-3 roky) a je vidět, že ekonomické či geopolitické zájmy jsou pořád hlavní priorita. P.S. Chtělo by to také film o operaci "Nemesis", aby jsme si mohli zafandit. (23.06.2017)

Mám ráda bratry Taviani a jejich pohled na svět. Do tohoto filmu bylo věru těžké vnést více poezie, protože téma a jednotlivé epizody jsou drastické skrz naskrz. Člověk má pocit, že v té době vůbec neexistovala láska, všechny pokusy o ni, vypadají vlastně jako touha zachránit si holý život. Největší projev lásky a oddanosti je nakonec stětí hlavy milované ženě. Film je i o tom, jak se lidé mění, když jim zavelí zdatný ideolog a vůdce. Jak těžké je uniknout z davu zfanatizovaných vlastenců. I o tom, jak zrada blízkých může v člověku probudit svědomí a statečnost, jakou by nikdy nečekal. Nejvíce se mi líbila právě rozporuplná postava žebráka Nazima (Mohammed Bakri), škoda, že nebyla propracovaná ještě trochu více, protože právě v něm tu poezii vidím. Pak by to bylo za plný počet. Po shlédnutí filmu znovu, zvyšuji hodnocení na maximum. Na úžasnou roli a její ztvárnění Moritzem Bleibtreuem jsem původně zapomněla. (08.06.2011)