Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Tak nám mudlům zazvonil zvonec a s čarodejnickým dobrodružstvím z Bradavic máme konec. A abych řek pravdu, je mě to tak trošku líto a zřejmě se mě bude i stýskat, hlavně po tom co jsem viděl tohle finále. Původně jsem komentář ani psát nechtěl, přece jen k Harrymu jsem se vyjádřil 7x, všechny slovní obraty byly vyčerpány, vtipy i rádobyvtipy došly a fantazie na nějaký originální komentáře je vyprodána. Jenže to si můžu říkat co chci, pak si hačnu do pohodlné sedačky proměním 130 minut svýho života v nádherný rychle ubíhající zážitek a až když dobíhají poslední titulky ke druhé smrtící relikvii, přilétají moje myšlenky z Bradavic zpátky na runway reality. Od prvních minut se mě moje sledování proměnilo v tiché nadšení ze všeho. Poprvé mě dokonce nevadil ani Daniel, který zde má spolu s Ralphem asi nejvíc prostoru. Za pochvalu stojí samotný finále, kdy já jako nečtenář opravdu absolutně netušil jak to všechno dopadne, tohle bylo napsaný tak výtečně, že by i panáček Mišelin dal nejvyšší ocenění. Na co dlouho nezapomenu je bitva o Bradavice, to když jsme viděl, tak jsem se v kině proměnil ve spokojeností si pochrochtávající kus masa. Pohled Draca vs Harryho v tom kabinetu, to taky trvalo to krátce, ale pořád to mám uložený v hlavě. Tom Felton měl ve filmu minimum prostoru, ale tahle scéna byla jeho a řadí se na absolutní vrchol celé série. Samostatnou kapitolou je pak postava Snapa a Alanův herecký výkon, to i popcorn lez vedle sedícím holkám z krabičky, aby se kouknul jak to s ním vlastně dopadne. Nemá cenu to tady zasypávat písmenkama. Tenhle film je prostě jak dokonalej chlap, má v sobě sílu, charisma, tajemství, inteligenci, emoce, sebevědomí, upřimnost a nechyběl mu ani smysl pro humor a nadhled, že závěre filmu ? Žádná filmová série nemá tak důstojný zakončení jak Harry Potter. (21.07.2011)

Oproti katastrofální části jedna znatelný progres. Harry, Ron a Hermiona už nepřipomínají twilightovskou trojku a na emopůtky zvysoka kašlou: míří nekompromisně k finálnímu aktu. Ten Yates servíruje v opulentním blockbusterovém hávů a nakonec přidává... i ty emoce. I když jsem se teda těšil, že budu brečet, což se nakonec nestalo. 80% (22.11.2011)

Bradavice otevřeny naposledy(?) Nejepičtější díl ságy se od první minuty nezadržitelně řítí do svého grandiózního finále, po němž následuje podivná pachuť na patře. Opatrný rozjezd je vystřídán dechberoucí akcí - vrací se skoro všechny postavy a dostáváme se zpět na místa, která jsme měli možnost během 8 dílné cesty navštívit. Díky tomu má Yates nepřebernou škálu možností, jak z diváka vytřískat kýžené emoce a nutno podotknout, že se mu to na ploše 130 minut daří téměř pořád. Akorát v konečném součtu je Harry Potter postava, kterou si vždycky vychutnám na papíře víc, než ve filmovém světě, z kterého dám přednost jen vybraným dílům. Avšak závěrečná řež, která předvedla novou škálu hrdinů mezi ně určitě patří. Jedna velká kapitola se uzavřela, co jí teď asi nahradí? (11.07.2011)

Poslední Potter rozdělením trpí. Zatímco 7 1/2 (úvod) funguje i bez finále, tak 2/2 (finále) bez úvodu už nešmakuje tak dobře (až se podívám na oba díly po sobě, nejspíš ten problém zmizí). Navíc se toho musí hodně stihnout a tak se většina věcí říká místo, aby se ukazovala a tak je například Brumbálovo záporáctví osekáno jen na pár pochybných větiček. To je, ale zase jenom problém scénáře a Klovesova osekávání jak jsme byli zvyklí z dřívějška. Jinak Yates kočíruje poslední zářez malého Harryho celkem slušně, jen je vidět že nemá čas věnovat se všem těm smrtím tak jak by chtěl a důležité postavy padají jako mouchy v bitvách, které nevidíme. Ale ono je to stejně o Harrym. Především o Harrym. Ten kluk došel sakra dlouhou cestu, stejně jako my s ním a finále v podstatě nezklame. Herci výborní, konečně dostal zase trochu prostoru Alan Rickman, který si kradl pro sebe nejlepší kousky filmu a i Ralph Fiennes jako Voldy si to patřičně vychutnává (stejně jako já jsem si vychutnával posmívání Nevillovi - bravůrní, tohle v Potterech vždycky trochu chybělo). No přiznám se, že mě tahle sága nakonec dostala. Kdysi jsem se posmíval knížkám o brýlatém klukovi, než jsem se nechal přesvědčit a před těmi deseti lety šel do Novojičínského kina. Dnes v tom samém kině, ale o deset let později, jsem si řekl, že jsem udělal dobře, když jsem nakonec šel. Choval jste ho jako prase na porážku. (18.07.2011)

Konec jedné ságy. Poslední díl je opět dost natahovaný, nic se v něm pořádně nestane, spíše než akční je Harry pouze efekt(iv)ní, vysvětlování je tu těžce zkratkovité a to nejhorší na závěr, divák se tu opět stává jen hloupým jedincem, který si musí část příběhu a různá propojení domýšlet. Tahle divácká nepřívětivost mě cca od půlky ságy hodně mrzí, ale když to Kloves lépe neumí, co s tím. Po stránce technické, režijní i hudební tady snad nic vytknout nejde, protože Yates aspol. dokážou některé scény vygradovat do hromady emocí (pochopení Snapea, tiché probíhání Bradavicemi) a v těch slabých prostě nemají z čeho vařit, když jim scénář, možná ani předloha, nedali jinou možnost (nebelvírský "konstrukt"). I ty vedlejší postavy hrané výjimečnými herci si zasloužily více, než umírat jen tak mimo obraz bez divákova. Yates dokončil, co Columbus započal a sága má konec, za který se rozhodně nemusí stydět. PS: já s Harrym nevyrůstal, takže žádný sentiment necítím a pohádkové "(mateřská) láska všechno zlo překoná" tuplem ne. Delší verze. (18.07.2011)