Jas sum od Titov Veles
Je suis de Titov Veles
I Am From Titov Veles
Režie:
Teona Strugar MitevskaKamera:
Virginie Saint-MartinHudba:
Olivier SamouillanHrají:
Labina Mitevska, Nikolina Kujaca, Mitko Apostolovski, Peter Musevski, Dimitar Gjorgjievski, Goran Ilic, Jovica Mihajlovski, Ljupco Bresliski (více)Obsahy(1)
Celý příběh je vyprávěn Afroditou (Labina Mitevská, známá z filmu Samotáři), která v době, kdy ji a sestry opustila matka a otec záhy zemřel, přestala mluvit. Její dvojče Sapho je vášnivá basketbalistka. Navzdory svému jménu ale miluje muže a pokouší se jich mít tolik, co to jen jde. Avšak ani tato skutečnost jí nepřináší životní uspokojení. Nejstarší sestra, krásná Slavica, naopak nachází východisko v závislosti na drogách. Odloučit se od své minulosti ovšem přináší mnohé těžkosti nejen Slavici, ale všem sestrám. Ve vizuálně působivém snímku se mísí magický realismus s trpkým humorem a nádherné záběry tvoří protiklad k hořké životní situaci mladých žen. Film nachází krásu v nevšedních místech i aspektech každodenního života. (Febiofest)
(více)Recenze (5)
Soutěžní sekce Febiofestu 2008. ()
neškodná artová sériovka ()
Naturalizmus, nechuť a nepochopenie.. ()
Nepochopiteľne sa práve tento film z Macedónska stal víťazom ceny Panoráma východu na Artfilme 2008. Pričom sa tu nachádzali také klenoty ako experimentálna prvotina ukrajinského maliara Las Meninas alebo strhujúci intímny príbeh domáceho násilia Za vedno zo Slovinska. Oba ho predčili invenčnosťou i spracovaním. Tento film z produkcie rodinnej spoločnosti súrodencov Mitevskych sa radí do kategórie obetí vlastnej formy. Výpoveď je podriadená hraniu sa na "umenie", ktoré často pôsobí samoúčelne. Príbeh troch sestier z bývalého pomaly umierajúceho priemyselného mestečka v Macedónsku síce zaujme ale pomalá forma rozprávania ako i hlavná postava psychicky očividne narušenej a prostredím v ktorom žije poznačenej najmladšej zo sestier, ktorá sa v mladosti rozhodla prestať rozprávať ho utápajú v zbytočnej rozťahanosti a prehnanej lyrike. Určite však ide o tip filmu, ktorý poľahky zaujme porotu, pretože predstavuje archetyp festivalového filmu(už menej diváckeho či dokonca sa odvážim tvrdiť zaujímavého). ()
Rozčarování. Některé scény samy o sobě fungují, jsou zajímavé a dobře se na ně dívá, ale jsou velmi chabě pospojovány. A je to o to bolestnější, že se tu prolíná klasická realita s tou magickou. O ději se sice hovořit dá, ale nějaké vtažení rozhodně nečekejte. Konec je vysvobozením hlavně pro diváka. ()
Reklama