Reklama

Reklama

Sto hřebů

  • Česko Sto hřebíků (festivalový název) (více)
Drama
Itálie, 2007, 92 min

Příběh mladého, avšak v akademických kruzích již uznávaného profesora Boloňské university, který po letech studií a výuky propadne absolutní deziluzi z psaného slova. Dopustí se strašného činu v universitní knihovně, který omráčí laiky i profesory. Poté zmizí z města a zamete za sebou všechny stopy. Sám, jen v šatech, co má na sobě, se vydá nazdařbůh proti proudu Pádu. Ve zřícenině starého domku, obrácenému k řece, kde není nic, jen tráva a staré zdivo, znovu objevuje skutečný svět, nezprostředkované chuti, vůně, doteky lidí i přírody. Bez formulací, bez vysvětlivek, bez další doporučené literatury.

Olmiho manifest o vnitřní jedinečné síle a kráse každého člověka, jehož živé srdce vydá za tisíc knih, doslova "tisíc Vašich knih nemá cenu jednoho kafe s přítelem", natočený mistrně jako detektivka s filozofickým vysvětlením, je zatím posledním hraným filmem dnes již klasika italského filmu (připomeňme jeho slavný film Strom na dřeváky, oceněný Zlatou palmou v Cannes 1978). (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (12)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Na začátku je velmi neobvyklý zločin. Ale nenásleduje detektivka, ve které jde po pachateli policie. Olmiho zajímá pouze pachatel a ani ne tak důvody, které ho k neobvyklému činu vedly (i když i na ty dojde), ale hlavně to, co udělá potom. Zvláštní film, ve kterém hrají roli i maličkosti typu podoby hlavního hrdiny s nejrozšířenější představou o zjevu Ježíše Krista nebo závěr, který dělá z vyprávění legendu. Film, o kterém je záhodno přemýšlet. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ermanno Olmi je reziser hlavne apre artovych divakov, alebo ludiovo povedane pre artove hnedopichy, Hlavne jeho doposial najlepsi film, aky som bvidel, bol Saperi 1969. Strom na Drevaky som este nevidel, ale chcem napozerat. Tuna ide o rutinu, uznavany púrofesor sa dopustil zlocinu a uteka kade lahsie. Cosi mala do seba zrucanina stareho domu, kde uz su len ruiny a trava, to bol art a a mne sa to videlo. Skoda len, ze dalej je film bezradny, udajne profesor objavoval nesprostredkovanu chut, dotyky ludi a prirody ... hm, nuda, a pre mna velka : 60 % ()

Reklama

Aidan 

všechny recenze uživatele

Olmi zdůrazňuje živé vztahy namísto mrtvého poznání, lásku namísto náboženských dogmat, venkovskou tančírnu namísto univerzitní knihovny. "Ani všechny knihy světa se nevyrovnají jedné kávě s přítelem," prohlásí v jednu chvíli ústřední postava a celý film je vlastně ilustrací k těmto slovům. Komu je však poselství určeno? Snad intelektuálům, kteří někdy mají sklon klanět se psanému slovu jako modle, aniž by své poznání vynesli z knihovny ven a zkusili je žít? Málo je takových. Většina lidstva dá stejně přednost pressu před knihou, čímž se ústřední idea snímku stává celkem neškodnou. Olmiho filmové kázání má pro mně nádech hereze - takové zbloudilé půlpravdy. Jistě je správné vylít z vaničky chromou teorii... ale to dítě v ní mohl režisér nechat. Proč se mstít na knihách? Copak nejde z města odejít bez patetických gest? Takhle výsledek sice inspiruje, nutí k přemýšlení, ale nepůsobí pravdivě. Ano, je třeba žít a ne jenom přemýšlet, ale ono spávné žití se správným usuzováním celkem úzce souvisí. Takový útěk jako provedl nešťastně kvazikristovský hrdina tohoto příběhu není řešení... ale jen útěk. (A ještě: Olmiho pohled na "dobré venkovany" je hodně idealizovaný. Rousseau by měl radost.) ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Snímek je ve velké míře manifestací rysů Olmiho tvorby i lidského a uměleckého charakteru, tvořící tu více tu méně zjevnou konstantu jeho filmů. A to především jeho humanistických rysů, hledání krásy a lidskosti v detailech a nenápadných gestech života člověka a v neposlední řadě jeho vnitřního vztahu k bohu, díky němuž se v minulosti nejednou dostával do sporu s církví. A v tomto příběhu zběhlého akademika hraje spor s institucionalizovanou podobou víry a moudrosti prim. Nicméně se mi na film dívalo velmi smutně, protože stárnoucí velikán Olmi nepředvedl nic nadprůměrného ani v oblasti děje ani v oblasti filmového umění. Nenašel jsem zde jediný "hezký" záběr, dojemné/ hluboké scény mají být takové jen díky dojemné/ povznášející/ tklivé hudbě atp. Stejně tak postavy jsou tezovité a celý film se dá vlastně shrnout ve dvou často s tímto filmem spojovaných citátech o knihách a jedním Jaspersovým citátem, polopatickým jako jeho autor sám. Škoda. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

----- "V jediném pohlazení je víc pravdy než na všech stránkách těchto knih.“ ----- To je sice hezké, ale způsob, jakým vzdělaný profesor svůj názor demonstroval, byl jednak barbarský a jednak trochu na hlavu. Pokud mu jeho povolání už lezlo na mozek - dobře, byl mladý, mohl se sebrat a jít dělat něco jiného, co by ho víc uspokojovalo … a nemusel kvůli tomu ničit kulturní dědictví. Nejde o to, jestli ve všech těch knihách byla PRAVDA - na vině nebývají knihy, vždycky jsme to MY. Kromě toho: Právě jedna z těch knih, kterým se nesmyslně mstil, mu vnukla myšlenku začít nový život. Je dost smutné, že na to nepřišel sám. Mohu ho pochopit, ale nemohu s ním souhlasit. Knihy jsou sice jen malou částí naší civilizace, ale souvisí se vším ostatním, co jsme poznali a co běžně používáme - co potřebujeme k životu. To jejich prostřednictvím se předávaly vědomosti z generace na generaci. Nevšimla jsem si, že by se milý profesor vzdal všech výdobytků 21. století a vrátil se k životnímu stylu doby kamenné. Leč příběh je vcelku zajímavý, i když trochu odtržený od reality. Problém je, že jsem si z něho odnesla podstatně jiné ponaučení, než jeho tvůrci zamýšleli. Je pravda, že se navzájem odcizujeme, nechováme se nejlíp jeden ke druhému ani ke své vlastní planetě - a jednoho krásného dne se nám to vrátí. Nicméně zdá se, že ze všeho nejdůležitější je dávat si dobrý pozor na přepracované jedince, zvláště když mají titul. Mohou být nebezpeční - nikdy nevíte, co je napadne. Vlastně je štěstí, že profesor přisoudil veškerou vinu knihám z universitní knihovny. Za svůj mizerný život a za neutěšený stav společnosti. Co kdyby si řekl, že za všechny hříchy světa mohou jeho kolegové … nebo studenti. A mohl jít a koupit pistoli … ()

Galerie (22)

Reklama

Reklama