Obsahy(1)
Štechův Deskový statek je další výpravou Činoherního klubu a režiséra Ladislava Smočka do české minulosti, přesněji do počátku minulého století. Tato dnes už sto let stará komedie Václava Štecha poněkud relativizuje náš sklon k idealizování "starých zlatých časů", neboť jsou v ní účinně propojeny rovina privátu s podnikáním a podnikání s politikou, a tedy i privátu s politikou. Na scéně se odehrávají stejně bouřlivé scény milostné jako lstivá úřední jednání a v neposlední řadě i politické předvolební schůzky a zasedání, jež v zárodečné a ještě značně naivní podobě poukazují k dnešním, daleko rozvinutějším a rafinovanějším "demokratickým" praktikám. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Místy trochu jednodušší hra plná známých herců. Sice jsem se nesmál tolik jako u Procházkových komedií, ale i tak jsem se moc dobře bavil, a to i díky skvělému hernímu výkonu všech zúčastněných. Pokud nebudu vyzdvihovat brilantní výkon Pavla Kikinčuka, pak nejvíc mě překvapila a bavila Veronika Žilková. 90% ()
Deskový statek je vzácný případ lidové frašky, která si drží úroveň a dokáže uspokojit ty nejširší vrstvy diváků, aniž by rezignovala na vysokou kvalitu. Přináší zajímavé téma se spoustou chytrých nápadů, vychytaných hlášek a skvělým hereckým obsazením. Prakticky se nenajdou slabší herecké party nebo scény. Překvapil mě zejména Pavel Kikinčuk, kterého mám zafixovaného v podstatně povrchnějších věcech. Jedno z nejlepších představení Činoherního klubu posledního desetiletí. Vedle Kikinčuka stojí za zmínku výborný Pavlata a málo obsazovaná Dana Černá. Celkový dojem: 95 %. ()
Pletichy, politické čachry, prospěchářství, manipulace... Nic nového pod sluncem. Stejně v démonizované "idylické" minulosti jako dnes. Neremcejme - bylo to tu vždycky, jak napsal Václav Štech. Rychlá, hbitá konverzačka, u které mi malinko vadilo jen to, že zůstává možná příliš na povrchu. ()
"Pánové - jenom žádné okaté prospěchářství. A když už - aby to nebylo znát." Další povedená komedie z prken Činoherního klubu. Štechova předloha a jazyk jako by vypadly z pamětnického filmu, ale to by nebyl režisér Ladislav Smoček, aby hru trošku nepřizpůsobil dnešku. A je to opravdu zahráno výborně. Dana Černá, Michal Pavlata, Petr Meissel, Michal Zelenka, Ondřej Sokol, Lada Jelínková, Ida Sovová, Milan Riehs v čecho-německé roličce a i Veronika Žilková, kterou jinak moc nemusím. Vyzdvihnout si ale zaslouží Matěj Dadák (už ať ho někdo konečně obsadí do filmu) a především koncertující Pavel Kikinčuk v hlavní roli. Jím pronášené repliky mi dávaly vzpomenout na Jiřího Sováka a teď to možná trochu přeženu, ale při jeho grimasách jsem si až říkal, že takhle nějak to muselo vypadat při vystoupeních Louise de Funése na divadle v Oskarovi. Taky by si zasloužil nějakou filmovou komedii. Jinak bohužel už je po derniéře, takže se aspoň koukněte na tenhle záznam. ()
Deskový statek je krásně napsaná a podaná hra, která přesně zná svě místo a nedělá ze sebe nic, čím není. Kdyby situační komika fungovalo u všech děl, které se do ní zaklínají, tak jako zde, byla by ot nádhera. Vše podpírá strhující výkon Pavla Kikinčuka, Veronika Žilková, které bych uvěřil o dvacet let míň, a Matěj Dadák jako milý objev. Michal Pavlata pak už jen potvrzuje svoje postavení stálice Činoherního klubu. ()
Pravidelně jezdím se školou na divadelní představení, nemám ale pocit, že bychom navštěvovali nějaké skvosty. Pořádnou hru, která mě opravdu pobavila, jsem tedy viděla až z televizního záznamu. Smála jsem se, dočkala jsem se i Ondry Sokola (kvůli němu jsem si původně televizi pustila, jeho role sice nepatřila mezi hlavní, ale i tak hodnotím tuto komedii velmi kladně). Vadila mi ovšem Veronika Žilková, já ji prostě nemám ráda a vzhledem k jejímu věku mi přišlo zvláštní její obsazení do role Kikinčukovy dcery. "Teda pan doktor to dycky vomastí!" ()
Překvapivě skvěle využitá šance pro herce jednou si pořádně zařádit (!) společně i v občasných sólových záblescích v inteligentní taškařici mně dosud neznámého Václava Štecha. Klient Revír z Chotýše jako katalyzátor dění v aktualizujících kulisách realitní kanceláře. ()
Koukám, že dělám jedině dobře, když jsem od r. 1996 žádné divadlo nenavštívil. Smysl tohoto představení, které jsem shlédl v televizi, mi zůstává poněkud nejasný. To, že je politika špinavá, přeci dávno víme, to nám nemusí nikdo vykládat. A nějaké opravdu vtipné hlášky nebo situace, těch se v tomhle díle nacházelo pramálo. Ale abych jen neočerňoval,oceňuji, že bylo myšleno na naše sluchově postižené spoluobčany, neb zejména Kikinčuk neustále řval jak na procesí. Také mě překvapila Štechova odvážnost, už před sto lety vepsat do hry takové odvážné lesbické scény, to tedy klobouk dolů! Bohužel v tomhle případě to bylo poněkud kaženo představitelkami oněch lechtivých podívaných, neb cicmající se Žilková rozhodně nepatří mezi 1000 věcí, které musím vidět, než zemřu. A nejen v oblasti ženské lásky, i v oblasti lásky normální se Štech projevil jako pěkný prasáček, ti dva "mladí" se jeden den poznají, druhý den ji on požádá o ruku a ona mu ji hned dá (na penis). No prostě hrůza. No a na závěr bych měl kapku výhradu vůči hereckému obsazení, moc zvládnuté nebylo, Žilková by se spíš typově hodila na tu posedávající babičku a né na dvacetiletého diblíka. ()
Hodina a pul zabavy vysoke urovne.Oproti ostatnich divadelnim hram, ktere jsem mel moznost shlednouti v posledni dobe, byla tato nejkratsi, avsak anebo prave proto daleko vystiznejsi.Hlucha mista nemozno najiti.Sam pro sebe jsem objevil skveleho herce Pavla Kikincuka, doplnovaneho podmanivym hlasem MIachala Pavlaty a vsemu kralujici, do nebe cnici Veronikou Zilkovou.Kazdemu kdo se rad smeje tuto humornou smrst vrele doporucuji.Televizni zaznam byl vyroben v roce 2008. ()
Říkal jsem si, že vysoce hodnocená komedie z Činoheráku v čele s mými oblíbenci Kikinčukem, Pavlatou a Sokolem bude pro mě sázka na jistotu a záruka jisté zábavy. Nebyla. Je podle mě jistý, že humor, který připadal srandovní lidem před 100 lety, už dnes nikomu nic neřekne; to je moje dlouhodobá zkušenost s kdejakými fraškami napsanými v dobách starého mocnářství. Vesměs se tam tepou neřesti jako je taškářství, vypočítavost, pletichy a zahálka, tedy úkazy, které mezitím vymizely anebo přestaly být neřestmi. Deskový statek je komedie zoufale nehumorná a žertovnost měla být ve své době dosažena především tím, že nějaká postava svými řečičkami oblbne postavu druhou, anebo že popisuje nějaké své zážitky při jednání v besedě apod. Režisérům tohle muselo být jasný, takže do hry přidali navíc ještě kdejaké groteskní gagy, v jejichž rámci se třeba Žilková všelijak pitvoří a klátí a padá do mdlob atd., což může připadat být vtipné jenom prosťáčkovi. Vlastně je to pro mě celé velké zklamání a potvrzení teorie, že čím je předloha věkovitější, tím víc se se mnou míjí. A taky jsem si nemohl nevzpomenout na to, co mi říkala jedna moje kamarádka - herečka, že právě s takovými taškařicemi vypočítavě jezdí divadla na zájezdy do malých měst, aby se pak místní burani mohli plácat do kolen, jakže je ta celebrita legrační, když jí někdo kope do zadku. ()
Upřímně divadelní hry příliš nevyhledávám, ale jelikož mám moc ráda Ondřeje Sokola, podívala jsem se na tuto hru v televizi ze zvědavosti, jednak kvůli jeho režii, ale zejména kvůli jeho obsazení. S potěšením musím říct, že jsem se po celou dobu velmi dobře bavila. Je to fantasticky ztvárněno a ještě lépe zahráno. Z hereckých výkonů musím vyzdvihnout zejména Veroniku Žilkovou a samozřejmě Pavla Kikinčuka. Opravdu klobouk dolů, asi začnu chodit do divadla :D ()
Oficiální info je v podstatě velice výstižné, a tak není třeba téměř nic dodávat. Snad jen, že to bylo velice vtipné, energicky zahrané, společensky výstižné, stavovsky bouřilvé a vůbec - mělo to správné činoherní grády. ()
ZAČÁTEK TROCHU SLABŠÍ, ALE POSTUPNĚ TO BYLO STÁLE LEPŠÍ, SKVĚLÁ DIVADELNÍ KOMEDIE.85% ()
Herci se mi líbili prakticky všichni (kromě té staré služebné), jmenovitě zmíním Kikinčuka, Pavlatu a Žilkovou, ovšem hra se mi zas tak dobrá nezdála. Politickou satiru já moc nemusím. ()
Na můj vkus zbytečně hodně politiky, a když se jednalo o to, docela jsem se v tom motal. Ale jinak jsem se nepokrytě bavil. Hodnotím trošku níže, aby mi zbylo na divadelní hry pana Procházky, na které nikdo nemá. ()
Vynikající nadčasová komedie, která mu tu výhodu, že bude patrně platná v každé době. Všichni se svých rolí zhostili perfektně. Nepřekvapil, ale dost potěšil hlavně Pavel Kikinčuk a Veronika Žilková. Perfektností této komedie je již zmíněná nadčasovost, kdy odehrávaný děj se zde projevil hlavně v 90. letech a nyní se tu k podobnému modelu asi zase vracíme. ()
Deskový statek v Činoherním klubu, aneb jak udělat sto let starou hru, aby byla vtipná a zábavná i dneska a možná i za dalších sto let. Je opravdu radost se na tuhle hru dívat a především Pavel Kikinčuk a Veronika Žilková odvádějí nebývalý herecký výkon. Čirá divácká radost. ()
Komedie, co me na dlouhou dobu nejvic pobavila. ()
80%. Pavel Kikinčuk jede jako démon. Realitní agent a politik v jednom těle, prostě hajzlík a grázl, pakáž prohnaná a prolhaná. Prodal všechno, všechny a na konec i sebe. "Až dobudeme radnici, až se stanu starostou... Ale vzal jste na to hever, příteli!". *****A pak, že doby minulé jsou tak odlišné od dnešních jiskřivě akčních časů. Holt lidičky se nemění. A že ručičku líbám již trochu odrostlejší Veronice Žilkové, vystřihla tu žhavou lesbickou kocajdu jako z partesu. ()