Černá skříňka

Nádherně a hlavně neotřele budovaná atmosféra a pomalinku odhalované tajemství by spolu tvořily skvělý film. To by ovšem nesměl přijít stupidní konec, který měl zřejmě diváka za každou cenu šokovat. Inu, povedlo se, jsem v šoku a absolutně nechápu, jak někdo může zazdít tak dobrý film takovou pitomostí. Ten, kdo první přišel s nápadem vícenásobných rádobyšokujících zvratů, by měl za trest do konce života sledovat všechny filmy, které se v téhle hlouposti opičí. A zároveň mu přeji dlouhověkost. (24.06.2018)

Přesně tyto typy filmů nemusím. Člověk musí dávat extrémní pozor, aby se neztratil v ději. Když se vám už podruhé pacient probudí z kómatu a vy zjistíte, že se celé předchozí odehrálo pouze v jeho hlavě. Když pak nastala část filmu, kde bylo očividné, že nyní už je to doopravdy. Zničení celého dojmu z filmu byl naprosto nepovedený závěr, kde se člověk bohužel nedozví, kdo tedy oba chlapce před 30. lety autem porazil. Ze směsice obličejů letící rychlostí světla se moc vyčíst nedá.  Buďto tam závěr prostě nebyl nebo jsem ho prostě nepochopil. Za mě tedy celkem pěkné zklamání :/ 10% (25.10.2021)

40% — Zajímavá myšlenka a v zásadě i zajímavé zpracování. Sice jsem uprostřed asi dvakrát na chvilku zaklimbal únavou, ale nit jsem udržel. Závěrečná část filmu začínala dávat konečně smysl a vyřešení záhady s bratrem hlavního hrdiny jsem považoval za pointu celého filmu. Než došlo na posledních pár vteřin, které to všechno zabily. Ani jsem nepochopil proč. Někdy mi přijde snaha autorů za každou cenu v posledních záběrech šokovat diváka a vyznění celého filmu klidně obrátit naruby až k smíchu. Spíš to ve většině případů považuji za podvod na divákovi než za přínos. (24.11.2016)

Opravdu velmi mysteriózní…tak jsem zase jednou viděl film, který má po autonehodě pacienta s lokální amnézií a nevyřešeným traumatem z dětství, pěkné, skoro občas lehce hororové obrázky, velmi obratně nasnímanou akci a sympatické herce a velmi čipernou Marion Cotilard. A jak se sluší na francouzský mysteriózní trihller, nemá logický konec, uspokojivé rozuzlení a klidně by mohla být i dvojka…A na tu já koukat nebudu, úplně mi to stačilo. Jak tu psali mnozí přede mnou, film mě bavil a konec mi ho úplně zkazil. Dal jsem 40%...a to jenom kvůli té Marion.. (20.01.2019)

Asi jsem to nepochopila ... Celý film si říkám, jak si s takovým námětem Francouzi umí pohrát a podat ho zajímavým a neotřelým způsobem tak, jak to umí jenom oni a pak přijde závěr a já jsem v pr ... háji. Byla jsem zhruba 88 minut svým způsobem ráda, že pobírám veškeré souvislosti, jak a co se s Arthurem děje. Co ve své snaze porazit amnézii prožíval, jak se postupně dopracovával ke znovunalezení svých vzpomínek a dával do kupy poslední dílky jednoho velkého puzzle paměti. Po celý čas jsem si užívala ten odlišný způsob zpracování dramatické zápletky, než je častokrát k vidění u jiných produkcí. Předlohu jsem nečetla, ale jestli je to zakončení příběhu stejné tam jako ve filmu, tak to je masakr. Pokud si ale Richard s Ericem se scénářem hráli a mysleli si, jak je ten neukončený konec vtipný, že je to nějaká ultra zajímavá scénáristická perlička, kdy si divák všechno domyslí ve změti náhodných obrazů rychle jdoucích po sobě, pak se zmýlili. Hodně. Těch posledních pár okamžiků veškerý můj pozitivní dojem z kompletního snímku úplně pokazil a naštval mě. Ale jak říkám ... asi jsem to nepochopila. 2,5* (10.12.2015)