Za zdí
La zona
The Zone
Zóna
Režie:
Rodrigo PláKamera:
Emiliano VillanuevaHudba:
Fernando VelázquezHrají:
Daniel Giménez Cacho, Maribel Verdú, Mario Zaragoza, Carlos Bardem, Fernando Becerril, Enrique Arreola, Miriam Balderas, Diego Cataño, Gerardo Taracena (více)Obsahy(2)
Ostře hlídaná zóna, ze které není úniku.
V Mexico City žijí lidé odděleně podle sociálních skupin. Mezi čtvrtěmi pro bohaté a chudé jsou zdi s kamerovými systémy pomocí kterých se bohatí snaží bránit nájezdům zlodějů ze slumů.
Jedné bouřlivé noci strhne vítr billboard, který jednu takovou zeď prorazí. Dírou se protáhnou tři lupiči, kteří při vloupání do domu nešťastnou náhodou zabijí starou ženu. Obyvatelé čtvrti na ně okamžitě začnou pořádat hon. Dva lupiči jsou zastřeleni, ale šestnáctiletému Miguelovi se podaří schovat ve sklepě.
Tam jej najde Alejandro a poskytne mu jídlo a další pomoc. Miguel by se rád vrátil do své čtvrti, ale dostat se ven z ostře hlídané zóny není jednoduché.
(oficiální text distributora)
Recenze (41)
S termínem zóna jsem se poprvé setkal v novele bratří Strugackých Piknik u cesty, podle které byl natočen Stalker Andreje Tarkovského. Tajemné PÁSMO představovalo oblast , kde neplatí běžné fyzikální zákony a pravidla, na které jsme na naší planetě zvyklí. ZÓNA Rodrigo Plá pro změnu představuje území, kde neplatí zákony příslušné země, protože privilegovaní, kteří tam žijí, mají dost prostředků a odhodlání, žít podle vlastních pravidel i za cenu ztráty lidskosti a vlastní svobody. Zóna odděluje ty úspěšné od obyčejných kmánů žijících v chudinských čtvrtích a zároveň deformuje jednání a myšlení těch, co si myslí, že je chrání. Všudypřítomné kamery, nekompromisní vlastní bezpečnostní služba, zákazy a pocit strachu, poté jedno nezdařené vloupání, následný masakr a psychóza, která vede k zabavování mobilů a k domácímu vězení těch, co ohrožují SYSTÉM. Na jedné straně jde o sociálně kritické drama, které má provokovat a přesvědčovat, na druhé straně je to i pronikavá studie lidského chování, manipulace a stádnosti myšlení. Z hlediska režie není film vyjímečný, je to navíc "jen" televizák s nižším rozpočtem a vesměs neznámými herci. Ale po dramatické stránce a z hlediska nabuzení emocí fungoval mimořádně silně. Napíšu to takhle: co mi nebyl schopný poskytnout penězi vyfutrovaný a mainstreamově vypucovaný Milionář z chatrče, to mi nečekaně dal Život za zdí. Včetně nepohádkového hořkého závěru. Protože Plá netočil pohádku, ale politickou a sociální realitu. A jestli si někdo myslí, že se nás to netýká, zatraceně se plete. I my máme své ZDI, byť každá není tak slavná, jako v Matiční. Večer jsem se procházel po lepší čtvrti, kde vysoké zdi oddělovaly luxusní vily od zbytku světa. Chyběli jen ti strážní s kvéry, kamery, mříže a alarmy byly na svých místech... Celkový dojem: 95 %. Život za zdí není tak efektní a akční jako Město bohů nebo tak vykalkulovaně emotivní, jako Milionář z chatrče. Je obyčejný a příjemný jako plivnutí do tváře nebo kopnutí do žeber... Pro mě velké překvapení a silný zážitek. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,795,399║ ()
"Ten chlapec je zlodej!...Ale je to aj môj syn..."Premiéru španielskeho filmu na STV2 som si nenechal ujsť a prekvapil ma hlavne najnesympatickejší predstaviteľ so zlatým zubom z môjho posledne videného španielskeho filmu Cela 211, ktorý si tu zahral jednu z úloh. Príbeh je určite zaujímavý, to je téma pomsty u mňa vždy. Zóna je veľkým plotom rozdelená na bohatú a chudobnú štvrť a tento kontrast má čosi do seba. Po lúpeži a vražde sa hon na jedného z trojice zlodejov môže začať. Záverečné lynčovanie na ulici je silná scéna, rovnako ako jej nezmyselnosť, o ktorej sa niektorí dozvedia až príliš neskoro. "A čo môj syn?...Mala si ho lepšie vychovať!..." 70%. ()
Španielsky režiséri to v poslednej dobe valcujú. Vážne. V takmer akomkoľvek žánri, bez rozdielu s akýmkoľvek obsadením a tematikou. Potomkovia ľudí, séria Rec či bizarnosti psychologického majstra Almodóvara alebo väzenská Cela 211. Tento snímok je rovnako silný a zanechá vo vás nezabudnuteľný dojem. Sprvu pomalý rozjazd a fádne zobrazené prostredie môže odradiť mnohých, ale to je chyba. Pod mierne nesympatickou škrupinou sa skrýva lákavý thriller so silným príbehom, ktorý udiera na psychiku človeka a určite nie je pre každého. Je to príbeh komunity zbohatlíkov, ktorý žijú oddelene od zvyšku poškvrneného, chudobného a špinavého mesta za zločinu za hradbami, ktoré ukrývajú prísne stráženú a takmer dokonalú "zónu". Jedného dňa však pokoj a mier v "zóne" naruší trojica mladých zlodejov, ktorý sa vďaka búrkou zhodenému billboardu dostanú cez rozborenú stenu dnu. Situácia sa však nečakane zvrtne a vyhrotí v krvavý konflikt, po ktorého skončení ležia v "zóne" štyri mŕtvoly - uškrtená stará majiteľka vykradnutého domu, dvaja lupiči a strážnik žijúci mimo "zóny". Jej obyvatelia však majú s mestom dohodu a nemôžu si dovoliť nepriaznivú publicitu, a tak sa musia zbaviť tiel aj otravného vyšetrovateľa, ktorý sa prípadu nechce vzdať. Čo všetko sú schopný urobiť pre to, aby všetko, čo sa stane v zóne, zostalo za jej múrmi? A čo urobia s posledným lupičom, ktorý sa stále skrýva niekde vnútri? La Zona je skvelý dramatický vyhrotený príbeh o tom, ako sa usporiadaní ľudia dokážu behom chvíľky zmeniť na krvilačných netvorov bez zábran a o tom, aké to môže mať následky. Film sa vskutku podaril a herci a ich výkony sú skvelé, mimoriadne sa mi páčil otec Alejandra a "gorila" Carlos Bardem. Nie je to náhodou Javierov príbuzný? ()
Zvláštna mexická dráma o sociálnych rozdieloch a úplatkárstve v Južnej Amerike, ktorá moc európanovi nemá čo povedať. Sám sa divím, ináč takéto filmy dosť žeriem, ovšem toto šlo dosť mimo mňa. ()
Mexická zóna, kde neplatí ani zákony země, ale všechno si vyřizuje místní samospráva. Bohatí ještě neznamená lepší. Škoda, že to nebylo trochu méně černobíle rozvržené. Tady se dalo hádat, kdo se bude jak chovat, už podle obličeje. ()
Reálné mexické drama, které poukazuje na jeden z nejvážnějších problémů lidstva všech časů - na sociální nerovnost. Život za zdí není nijak drama mrazivé a dechberoucí, ale rozhodně nějaký smysl má a je zde vidět, kam až jsou bohatí lidé schopni dojít, aby ochránili svůj "majetek". Chvílemi mě fakt bral vztek, když jsem viděl co ti "naškrobenci" dovedou (viz ten malej fagan s brejlema, co tam pořád pískal). Upřímný a průměrný snímek. ()
Silne alegorické, pritom postavami veľmi civilné a teda presvedčivé. Mám v obľube filmy, pri ktorých si "záporné" postavy nedovolím súdiť. Človečina z toho smrdí na míle a to tak, že krajne nepríjemne. ()
Výborné téma, slušný příběh, nudné zpracování. 1) 39letý uruguayský Mexičan Rodrigo Plá natočil svou celovečerní prvotinu (podílel se i na scénáři a produkci) podle scénáře své ženy Laury Santullo, pro niž to byl také první pokus._____ 2) Líbí se mi morální nejednoznačnost díla._____ 3) Výstižný koment: gudaulin*****. ()
4/10 Takový hodně divný film, co bude primárně určen pro jihoamerické publikum, jelikož některé premisy jsou pro našince jaksi těžko pochopitelné a akceptovatelné v takové míře, jak nám je snímek představuje - korupce, sociální rozdíly, cena lidského života. Do uzavřeného komplexu obytných budov vyšší střední třídy proniká trojice zlodějů, která při lupu zabije jednu obyvatelku, ale dva z nich jsou na útěku zastřeleni. Třetímu náctiletému z nich se podaří schovat v luxusní čtvrti, ale rozzuřené místní obyvatelstvo se i za cenu lynče, lží a uplácení nechce vzdát svého nedotknutelného statusu. Na místo přichází asi poslední nezkorumpovaný vyšetřovatel, aby zjistil, co se vlastně stalo. Mladý delikvent v mezičase nalezne azyl u podobně starého syna velitele domobrany, který si nechá vylíčit, jak se skutečně celá věc stala. Ovšem v boji proti dobře fungujícímu systému jsou šance osamocených bojovníků za pravdu minimální. Film, i když se snaží skandalizovat poměry v zemi některé ze záběrů v konfrontaci golfového hřiště uprostřed favely nebo síť osvětlení v kanálu působí jako z jiného světa. ()
Toto desetiletí nejspíš vejde do dějin jako "doba stavění zdí", přestože, jak říká Roger Waters: my sami jsme cihlami této zdi (All in all you're just the another brick in the wall). Tenhle film ovšem není o zdi (jak se nám snaží namluvit český distributor), jako o něčem vertikálním, oddělujícím dva poloprostory. Zde jde o (rezidenční) ZÓNU oddělující "tady uvnitř a tam venku", přičemž tady uvnitř platí zvláštní status: "Máte vlastní sprchy a chcete vlastní zákony" (citace z filmu - každý marxista tu jen zasvěceně pokývne hlavou). Film má zřetelnou dějovou linku, kterou není třeba komentovat (mimořádně zajímavá je konfrontace otců a jejich dětí ze zóny, kteří - snad až na Alejandra - půjdou bezpečně v jejich šlépějích), a tak jen dvě poznámky: 1. Dosud známe pouze "dopraváckou" definici (§ 39): Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec obytné zóny". 2. Loni jsem chodil hrát kulečník do Hamrů nad Sázavou. Přitom jsem procházel obytnou zónou obklopenou zdí. Jedním vstupem/výstupem jsem do ní vcházel a druhým vycházel (o třetím nebo dalším nevím). Kamery samozřejmě, ale žádné brány a stráže... možná jen zatím. A přece ještě další dvě poznámky: 3. Dosud se vytvářely ZÓNY (samozřejmě také se zvláštním statusem), kde sídlili lidé neprivilegovaní (gheta, gulagy, kacety, pracovní tábory) - přesídlení privilegovaných do zón, zavání změnou paradigmatu. 4. Takové ZÓNY jsme tu, na druhou stranu, měli od nepaměti, co jiného byla šlechtická panství či jižanské (US)edlosti, než zónami s jinými zákony pro classed a underclassed. Tak ještě jedna poznámka: Existují ještě jiné druhy "zakázaných" zón; třeba po nukleární katastrofě (Černobyl) nebo pádu planetky (tunguský meteorit). Další zákázanou zónou může fantasmatické zhmotnění nebo přenos duševních nutkání do reálné scény (jako je tomu zřejmě u Tarkovského Stalkera). Rodrigo Plá řeší problém (zakázané) zóny bez mystického podtextu. Miguel musí zemřít ne proto, že (ne)spáchal vraždu, ublížil někomu na zdraví nebo kradl, ale proto, že se vplížil do zakázané zóny a přitom to věděl... Pojem zóny bude stále nabývat na významu; už se těším, až někde narazím na pojem "zazónovat se". ()
6/10 ()
Netradiční pohled do života ve zlaté mexické kleci... s favelami v dáli... žádná soap opera, ale tvrdá realita... ()
Takto to vyzerá, keď ľudia vezmú spravodlivosť do svojich rúk... ()
Docela přijatelný snímek z V.I.P prostředí zbohatlíku, kteří vezmou zákon do vlastních rukou. ()
Docela zajímavá sonda do života zbohatlíků a lidí z chudinské čtvrti, které odděluje zeď. Tedy, oddělovala. Zaujal mě hlavně dobře vykreslený psychologický pohled do mentality obou zúčastněných stran, hlavně té zbohatlické. Člověka to donutí přemýšlet a jeho vlastní sousedi mu už nepřipadají tak otravní. :-) ()
Odkedy je svet svetom, ľudia si nie sú navzájom rovní. Sociálne rozdiely boli, sú aj budú. V prípade týchto filmom zobrazených rozdielov sa jedná o skutočný extrém a neviem, či to môže niečo povedať aj európskemu divákovi. Skôr asi nie. Okrem toho by ma veľmi zaujímalo, z čoho tí zámožní ľudia v zóne vlastne žili, keď stále boli doma alebo organizovali susedské hliadky. Koniec bol skvele vygradovaný a to je vlastne jediný dôvod, prečo dávam tie štyri hviezdy. Adios. ()
221. Strach a nenávist ukrývající se ve zdánlivě nenarušitelném bezpečí zvláštní obytné zóny, pod soustavným dohledem, za vysokou, neproniknutelnou zdí, kriminální drama z námi rozděleného světa, o zvůli, o neomezené moci, o nerovnosti a nespravedlnosti, o morálce a lidskosti, tak obsahově bohatý materiál se dostává k divákovi a nechává bez předpojatých soudů na něm, aby se ve vzniklé situaci sám zorientoval a přijal pro sebe vlastní stanovisko, jak by měla nebo rozhodně neměla společnost fungovat, za jaká pravidla má smysl bojovat a jakým jevům v ní nekompromisně, s neústupností, statečně čelit, spravedlnost se přes sebesilnější odpor vždy boží vůlí prosadí, beztrestnost si nikdo pro sebe spolehlivě nevykoupí, každého jednou doženou jeho vlastní skutky, jen mnohdy ne okamžitě, jak bychom si nejspíše sami přáli, jsem rád, že vznikají právě taková díla, rozporná a provokativní, pak projevené názory na ně mohou o nás samotných velmi mnoho prozradit, jak hluboko je v nás do pozadí zasunutá lidskost, v jaké míře by bylo pro nás samotné snadné použit násilí, k jak neúprosné a kruté odplatě bychom se my sami v takovém případě odhodlali nebo nechali ostatními strhnout, kde jsou v nás nastavené hranice soucitu a milosrdenství, určitě doporučuji ke shlédnutí a zamyšlení. ()
La Zona není dokonalý snímek. Malý rozpočet a nevelké zkušenosti z něj čiší, ale dokonale vykreslil, jak dokáže strach narušit vztahy mezi lidmi. Rozdíl bohatí a chutí byl též efektní. A za ten konec to prostě musím ohodnotit 4* ()
Tomuto filmu jsem dal čtyři hvězdy, protože nás nutí uvažovat v několika rovinách o otázkách politicko-sociálních a mravních. Nejedná se totiž ani tak o to, jak kvalitní má film děj. Film nám chce říct plno jiných věcí. Např. 1) Je dobré rozdělovat násilně (zdí) společnost? 2) Může si komunita "za zdí" vytvářet vlastní zákony? 3) Zmar člověka dodržujícího zákony, když se musí sklonit před vůlí "shora". 4) Míra svobody jednotlivce v samostatné komunitě. Ad 1) Rovnostářský člověk a člověk humanista by řekl, že celá společnost by měla žít v nějaké symbióze, protože i před zákony mají všichni stejná práva. Skutečnost je ale taková, že společnost se odpradávna rozděluje a i mně to připadá přirozené I já, být bohatý člověk, bych si zařídil bydlení v nějaké milionářské čtvrti, kde bezpečnost má, mé rodiny a mého majetku bude maximálně zajištěna. A také by mi vadilo, kdyby se mi po ulici poflakovali nějací... lidé z nejnižších sociálních vrstev (když to řeknu politicky). Myslím si ale, že takto by si to zařídila většina lidí v takové situaci. O ostatních si myslím, že buď nemají sociální přehled anebo to jsou prostě pokrytci a pseudohumanisté. U nás a na Slovensku máme zářné příklady např. protiromských zdí. Ad 2) Myslím si, že pokud si lidé utvoří vlastní komunitu, jsou nuceni si vytvořit i nějakou strukturu v ní. Z toho důvodu, si myslím, že jsou - ač nechtěně - tlačeni k tomu si myslet, že mají právo i na vlastní výklad univerzálních státních zákonů. A to si, myslím, je velice špatně. Protože zákonům dané země se musí podřídit všichni lidé v ní žijící a to bez rozdílu. Pokud si zdí obeženu své pozemky nebo vytvořím nějakou svou komunitu, je to moje svobodné právo. Nemohu si ale myslet, že si mohu v rámci své izolace vytvářet i zákony, které jsou v rozporu se zákony země, ve které žiji. To potom nebezpečně rozděluje společnost. A na kontrolu tohoto jevu by se politikové, sociologové a moralisté měli zaměřit především. Ad 3) Policista, který ve vzteku zbil matku hledající svého syna, to neudělal proto, že snad by byl násilníkem. Režisér mu tuto několikasekundovou scénu napsal proto, aby v ní tímto způsobem vyfiltroval absolutní beznaděj člověka striktně dodržujícího zákony ve světě, kde zákony utváří vysoce postavení lidé, kteří je pro svou potřebu obcházejí tak, že obyčejnému člověku je z toho špatně. Všichni to vědí, ale všichni také vědí, že s tím nejde prakticky nic dělat. Protože dle mého soudu je skutečnost taková, že zákony jsou tvořeny pro devadesát pět procent lidí, kteří se jimi musí řídit. Zbylých pět procent se jimi řídit nemusí. Takže pro ně jsou napsány tak, aby v nich v případě nouze mohli kličkovat. Takže zde neplatí, že zákony jsou dělány pro lidi (pro jejich dobro), nýbrž platí, že zákony jsou sice dělány pro lidi, ale proto, aby se jimi řídili. Ad 4) Jak již jsem naznačil výše, člověk ve specifické komunitě chtě nechtě musí její pravidla dodržovat. Ne že by musel z hlediska právního. Je ale nucen z hlediska sociálního. I když to pro něj může být velice nepříjemné. Kdyby se totiž komunitě vzepřel, tato by uplatnila dost nástrojů k vytvoření tlaku na jednotlivce v tom smyslu, aby ten se nakonec stejně podrobil, nechtěl-li by být komunitou minimálně ostrakizován. Proto tomuto filmu dávám čtyři hvězdy. Protože ve člověku otevírá dost otázek. A i takové by filmy měly být. () (méně) (více)