Obsahy(1)
Krátkometrážní černobílý film, ve kterém se střídá bílé kolečko na černém poli a černé kolečko na bílém poli. Poté následuje sled několika černých koleček na bílém poli, které se střídají s bílými kolečky na černém poli. To vše se v závěru mění na černobílé proužky. (zdeny99)
Recenze (44)
Nebudu se vyjadřovat ke všem těm sračkám co tenhle magor vytvořil, od toho tu nejsem. Na to jsou jiný lidi. Ale přecijenom bych rád něco dodal, a tak to napíšu k tomu nejmíň sračkovatějšímu, co tady Chorche z Litvy má. A tím je tříminutový epos na problikávání teček. Furt lepší, než když spojí 1000 rámečků s čísly do jednoho a tady z toho udělají film. Fakt mi to nejde do hlavy, proč sem někdo takovýhle srágory vůbec dává. Zasírají tím čsfd, snižují tím kvalitu tohodle webu, zdejší uživatelé se zde vyjadřují, v lepším případě nám poví, že tomu rozumí a fláknou tomu tři hvězdy, a já pak na to, když nemám čtvrt hodiny co dělat, čumim a pak ty trapný kecy těch místních všeznalců musim ještě číst. To už i ten křesťanskej magazín tady strpim, ale minutový načítání čísel nebo problikávání teček? Doprdele, dyť tu databázi většina lidí zásobuje zadarmo, proč si dáváte tu práci sem dávat tohle nic o ničem? Ale je to Vaše věc, když to máte za potřebí... ()
Technické cvičení o schopnostech kinematografu? I když kvalitativně nad ostatní tvorbou "legendy" GM (není to General Motors:)), ale stále bez smyslu nebo jsem prostě příliš "klasicky"smýšlející uživatel. ()
NJN, amíci. V 60. letech byli všichni zhulení, tak co byste od nich čekali !? ()
Neskutečně nepříjemný film. Úplně člověka rozemele na malé extrudované kousky a za vysokých teplot z něj pak zase vyfouká dutou nádobu. Můj oblíbený tvůrce Maciunas zde postavil diváka před hotovou věc, že jednak dokázal vtěsnat jinak velice hutný děj do pouhých třech minut a jednak zmátl tím, že nejdříve film představil celým svým jménem. V rychlém sledu pak budeme svědky invaze na neznámou planetu a uvidíme dlouho trvající boje. Válku nakonec ukončí nukleární katastrofa. Jakoby ale nebyl konec všemu trápení, z planety se stává (kupodivu) černá díra, která začne pohlcovat vše ve svém okolí. To vidíme až v samotném závěru filmu. A jak už to u Maciuna bývá, zlo opět zvítězilo. Tyhle artovky mám moc rád. Člověku velmi šetří čas. Doporučuji sjet celou jeho tvorbu. ()
Hipisácky televízny monoskop. ()
Ny týhle hovadině byla nejlepší ta reklama na soutěž s pizzou Ristorante, která měla logo pod tím. A ani s tou reklamou jsem na tom nenašla nic, za co bych tomu dala hvězdičku. ()
Tak to je hyba. Umění, ty pyčo!!! Doporučuji všem epileptikům, kteří si chtějí jen tak z nudy zazáchvatovat. Jó, šedesátej šestej. To bývávalo LSD hlavním filmařským vitamínem. Tak ještě že už Maciunas zdechnul, jinak by třeba s Knížákem narovnali vkus světa. ()
Úplně se mi vybavil svět ZX Spectrum a načítání her z kazeťáku .. ()
Op-art využívající postupů kubofuturismu. Střídání obrazců vyvolává rozličné představy (např. japonskou vlajku). Stejně jako u kubofuturistické (futuristické) poesie jde o vyjádření dynamiky, mechanického pohybu, okouzlení technikou. Rychlý sled obrazů by však mohl vyvolat epileptický záchvat. Osobně mě tenhle typ abstraktního umění nijak nebere, ale respektuji ho jako výraz hledání možností jak vyjádřit myšlenky. ()
Jsem dobrotivý pán, čistá duše, rozdavačný altruista a skoro by se dalo říct, že taková mužská obdoba matky Terezy, neboť jsem se rozhodl dát alespoň jednomu dílu filmového enfant terrible, panu Georgi Maciunasovi, tu jednu usmolenou, ukoptěnou hvězdičku. Pročpak jsem tento revoluční krok udělal, to se pokusím vysvětlit na následujících řádcích. Jednak si všimněte délky. Ano, necelé tři minuty trvá dílo Artype, jemuž bych neváhal přiřknout titul "opus magnum G. Maciunase", což je téměř trojnásobek obvyklé délky jiných snímků tohoto nejen mnou nepochopeného génia. Dále si všimněte, že tady pan Maciunas upustil od vizuálního sebeukájení nad čísly a počty – tady jsou k vidění mnohem rozmanitější objekty než čísla. Mnohočetná kolečka, barevná pole, proužky, mozaika, vlny… inu, pokud bych si měl zákonitě vyhonit při sledování jednoho z děl pana Maciunase, pak bych to nepochybně udělal právě při Artype. Možná bych i věřil, že tady byla nějaká skrytá myšlenka – to, že jsem ji neobjevil, je sice věc druhá, ovšem stejně jsem rozhodnut dát tu jednu hvězdu. ()
jestli máte rádi dálková světla protijedoucích aut v noci, určitě na to koukněte... není v tom schovanej nějakej trojrozměrnej objekt? nevím, jestli nás chtěl maciunas zhypnotizovat, nebo uspat... nicméně je to pořád podle mě nejlepší režisérův snímek ... 20% ()
Krásný film, po akčních peckách 1000 frames a 10 feet a fádnějším thrilleru END after 9 zkouší Maciunas vážnější téma a musím říci, že se mu to daří na jedničku, příběh jedince, který nemá naději a je semlet neúprosným davem je až sžíravou kritikou globalizace, vzhledem k době natočení snímku je nutno říci, že autor byl neuvěřitelný vizionář... ()
Napínavý děj, vyninikající zápletka, jen ty herecké výkony nebyly úplně přesvědčivé. P.S A teď vážněji - prostě úvod do hypnózy, první fáze, na unavení očí. ()
Pokud bylo účelem zhypnotizovat diváka, proč ne... ()
Tohle se dá taky nazývat filmem? ()
Prosím vás, tento človek, čo to vyrobil sa tu hral na nejaké umenie, no bolo to len zbytočné striedanie čiernobielych obrazcov. Na otázku, či je to film alebo halucinogénna tvorba, by som sa priklonil skôr k halucinogénnej tvorbe, je to pseudoumenie. ()
George Maciunas zo seba dostal maximum. Jeho najlepšie dielo ktoré si jednoducho žiada uznanie. Na vytvorenie halucinácií pri čuchaní lepidla sa nič lepšie pustiť nedá. http://www.youtube.com/watch?v=evK1wY3qMLQ ()
Ne, z lidí si srandu nikdo nedělá. Tohle bylo myšleno naprosto vážně. Asi nejsem sjetá nebo zlískaná, abych něco takového dokázala vůbec řádně ohodnotit. Z toho to jdou na mě mrákoty. ()
Vidět to v televizi, tak si myslím, že je pokažená :) ()
Tohle měli pustit Alexovi z Mechanickýho pomeranče. Perfektní vymejvárna mozku. Takový malý cvičení z op-artu. ()