Architekt odpadu

Dokument o duchem svobodném podivínovi žijícím v Novém Mexiku v USA který staví desítky let domy z odpadu.Expert na stavby z plechovek od piva,znalec staveb zdí z pneumatik a zároveň odborník na život v extrému žijící odděleně od té ubíjející konzumní společnosti.Líbí se mi že lidé žijící tímto stylem života neplýtvají ničím,žádným vzácným zdrojem planety.Pro normálního člověka je hřích když rozbije mobil za 10 tisíc, ale pro tyto lidi by byl hřích splachovat pitnou vodou.Jak říká tento architekt odpadu Michael Reynolds je lepší když si pár lidí koupí společně pozemek,postaví na něm soběstačné nezávislé domy které nejsou zatížené žádnými účty ani hypotékou tedy podle mně jsou to zcela SVOBODNÉ stavby.Když Michaela přitlačili úředníci z územního plánování svou byrokracií ke zdi tak musel překopat celý svůj stavebnický systém aby vyhověl nařízením a zákazům.Díky tomu přišel o tisíce dolarů a přes sedm let mu trvalo než mohl zase naplno dělat to co ho baví a čemu rozumí víc než ostatní.Když nabídne své služby lidem v Indii kterým zničilo zemětřesení jejich obydlí tak jsou obyvatelé nadšení jako děti v cukrárně.Svým uměním stavět z odpadu vlastně dokazuje Michael Reynolds že i u staveb nejde jen o vzhled,ale především o vnitřní krásu a harmonii. (08.09.2018)

Vícevrstvý dokument není po formální stránce zvlášť dynamický. Rozvleklé tempo udržuje obsah, co dokáže zaujmout. Kapitoly věnované byrokracii a pomoci zničným územím jsou nejvíce inspirativní. Částečně chápu vládu, která nutí dodržovat architekty její rigidní pravidla (územní plán, bezpečnost, infrastruktura). Naneštěstí v USA (a nejen tam) se stát paradoxně stává nepřítelem pokroku a kreativity. V Americe je obrovský lobing. Ten předpokládá z každé činnosti zisk. Najednou příjde hipík s tvrzením, že je schopen postavit levné, nenáročné, soběstačné, ekologické domy a skoro za to nic nechce! Michael Reynolds zaslouží pozornost nejen na plátně. (09.02.2010)

Předně si ujasněme abych tak řekl řemeslné kvality tohoto díla: Jako dokument je Garbage Warrior velmi průměrný a možná i hůře - samotného obsahu je velmi málo, jednostranná agitka se zdaleka nepovedla jako u děl páně Mooreova. Ten má samozřejmě za léta činnosti mnohem vycizelovanější svébytně-neobjektviní projev, který vás přesvědčí tak že druhou stranu fouňů ani slyšet nepotřebujete. Tady v první polovině vidíte jakési donquijotství, ale je vám to srdečně jedno, protože nevíte proč ani jak, co jsou vlastně motivace stavitelů, co chtějí změnit? A ještě jsou všichni zůčastnění divní hipíci. Slow-motion záběry na právnici pohazjící si hustými kadeřemi a vtělující se do role zachránkyně jsou abych tak řekl odborné faux-pas. Navíc kdykoliv se děje něco zásadního, dozvíte se to pouze z černé obrazovky s titulky. Čili dokumentární 2*____________________Pak také samozřejmě musím tento snímek ohodnotit z hlediska studenta architektury. Politický aparát klade zdánlivě nesmyslný odpor, jenže nám pan Reynolds za celou to dobu neprozradí, co přesně z jeho principů je nevyhovující - mluví se pořád o odpadu v obýváku, ale vidíme maximálně rub fotografie. Nevím taky, jak globálně chtěl architekt své řešení nabízet: z hlediska abych tak řekl bohatého severu je jeho snaha natolik naivní, že nemá šanci na sebemenší úspěch, tam udržitelný rozvoj může vypadat zcela nespartánsky a protože při dnešním nastavení i luxusní forma uskromění je hromadně nepřijatá, tahle odpadní varianta je z tohoto pohledu mrtvá. Smysl autorova počínání se tak vyheví až v poslední půlhodince snímku, kdy své know-how začne poskytovat méně rozvinutým oblastem postiženým přírodními katastrofami. Tam najednou začne projekt fungovat a svou předpokládanou jednoduchostí (konstrukčně a funkčně se totiž nedozvíme ani babuša) alespoň od obrazovky zdá být perfektním řešením. Čili architektonické 3,5*____________________No, a teď to zprůměrovat (^_^) (25.09.2010)

"...Věří, že pokrok přichází s chybami, které člověk udělá. Ne každý to však vidí stejně jako on." Tak zhruba začínají slova tohoto odzbrojujícího dokumentu o architektovi-experimentátorovi Michalu Reynoldsovi, kterému stačí pár následujících minut, aby vás pro svůj pohled získal. Mě tedy rozhodně získal. Tento film dokáže přinést očividné důkazy o tom, že jeho vize a zdánlivé fantazie fungují, že to prostě JDE! Poté, co ukáže, na jakém principu jeho převratné, trvale udržitelné bydlení funguje, je jeho práce postavena před největší výzvu - přírodní katastrofy a byrokracii... Strašně moc bych si přál, aby právě takhle nějak ta naše budoucnost vypadala a aby bylo víc takových lidí, jako Michael Reynolds. Tady můžeme vidět, že i přes možné počáteční těžkosti a omyly to není nemožné, jde jen o to chtít! (30.08.2011)

Michael Reynolds je pracovitý hipík, který není ani tak architektem odpadu jako spíš architektem bláta zdobeného pivními plechovkami a sklenicemi od sodovky. Michael Reynolds si myslí, že ho politici šikanují, protože chtějí, aby jeho stavby splňovaly statické a hygienické normy a navíc požadují, aby zákony, které navrhuje, nebyly napsány humpoláckým slohem. Michael Reynolds chce svými stavbami snížit objem emisí v atmosféře, což by omezilo počet zemětřesení, které způsobuje globální oteplování. (18.10.2012)