Režie:
Masahiro AndóScénář:
Fumihiko TakajamaKamera:
Johei MijaharaHudba:
Naoki SatóHrají:
Tomoja Nagase, Kóiči Jamadera, Naoto Takenaka, Juri Činen, Akio Ócuka, Unšó Išizuka, Juki Masuda, Mamoru Mijano, Makoto Jasumura, Rjóta Takeuči, Džun Hazumi (více)Obsahy(1)
Mladý chlapec Kotaro je pronásledován císařskými vojáky ze své rodné Číny až do Japonska. Zde se setkává s tajemným bezejmeným samurajem bez pána, kterého si najme na svou ochranu. Císařem vyslaní vojáci jsou ovšem dokonale vycvičení zabijáci, kteří díky drogám necítí bolest. Navíc jejich vůdce Rarou, obávaný bojovník z dalekého západu s blond vlasy a modrýma očima, je známý pro svojí brutalitu a dychtivost bojovat s co možná nejsilnějším protivníkem, které podřizuje všechno ostatní. Jako by to bylo málo, po zjištění důvodu Kotarova pronásledování se do všeho také zapojí místní feudální pán a jeho generál, který chce situace využít ve svůj prospěch. (Genryuusai)
(více)Videa (2)
Recenze (70)
Tak zvláštní samurajské anime jsem ještě neviděl. V příběhu je cosi krásného a já nevím jestli je to skvělou animací, která navozuje ty správné pocity, nebo vztahem Kotaru a samuraje, který se vyvíjí každou minutou. Celému filmu dodává krásnou atmosféru soundtrack, který podtrhuje skvělé samurajské souboje. Obzvláště pak ten závěrečný. ()
Nepříliš známý animovaný gore klenot. Nebe je nevlídně zatažené, přírodní scenérie jsou podávány v odstínech šedohnědé, neustále pofukuje studený vítr, v závěru začne dokonce sněžit – příroda odráží pocity lidských protagonistů, kteří se topí v podezírání, nedůvěře, zradách a touze zabíjet, jedinou výraznější barvou v tomhle filmu jsou cákance krve. Zajímavým prvkem je jazyková stránka – padouši mezi sebou mluví čínsky a tato sykavá čínština působí oproti japonštině, kterou mluví ostatní, opravdu zlověstně. Děj je celkem prostý: všichni chtějí chytit malého chlapce, vybraného k usmrcení jako rituální oběť. Co týče tohoto výběru, nezbylo mi, než s nimi souhlasit – ten spratek je totiž celou první polovinu příběhu tak neskutečně protivnej, že je fakt na zabití. Nicméně sympatický bezejmenný samuraj si ho přes počáteční váhání nějak oblíbit dokázal, takže je jasné, že fanatičtí padouši, se kterými hraje navíc hru na podrazy i místní vládce a jeho ctižádostiví podřízení, budou mít plné ruce práce. Finální souboj má takový drajv, že s přehledem strká do kapsy většinu hrané produkce. ()
Temný příběh se točí okolo malého chlapce a elixíru života. Tedy pro vědro krve se nejde daleko, ostatně i celý hrad je zalit vědry rudé tekutiny, než bude vykonán rituál. Film je svižný, ani chvíli mě nenudil, ale dvě výhrady mám. Malý Kotaro je spratek, jehož otravné konání nemělo konce. A když už to vypadalo, že se napravil jak pyšná princezna, tak začalo vše nanovo. Ani konec to zcela pro mne nevylepšil. A pak animace. Kresba perfektní, jenže ne vždy se ji podařilo výborně skloubit s 3D grafikou, což mi dost vadilo. Některé scenérie byly ovšem krásné. Souboje drsné, krvavé, vrcholem je asi běh skrze rozťatého bojovníka. Jinak snad kromě chlapcova průvodce byly všechny postavy svině myslící jen na sebe... ()
Stranger je film krásný nejen na pohled, ale i na poslech. Tohle prostě páni a dámy od Bones umí – po audiovizuální stránce jsou jejich seriály a filmy vždycky skvělé a udělají na vás dojem. V Strangerovi to není jen oku libá kresba, ale již zmiňované souboje, které je vskutku radost vidět (a za doprovodu úžasné hudby i slyšet). Ano, pokud zanedbáme příběh, bylo by to prostě super, jenomže ten samozřejmě zanedbat nelze. Když jsem si přečetl synopsi, myslel jsem, že bude film náležitě nadupaný i po příběhové stránce, ale ouha. V tomhle ohledu se zase tvůrcům nepovedlo vyždímat z námětu maximum. Části, kde cestuje chlapec s bojovníkem, poznávají se a budují si mezi s sebou přátelské pouto, byly sice fajnové a zajídaly se mi, jenomže jakmile se děj začal koncentrovat jinam, už to nebylo ono a nudilo mě to. Rovněž mě kdovíjak nepotěšila předvídatelnost a jednoduchost děje, což zase z oné dosavadní vynikajícnosti strhává body dolů. Své dojmy ze Strangera bych asi přirovnal ke Gedo senki, kde rovněž trochu pokulhával scénář, ale stejně jako u Strangera to výtečně kompenzovala hudba, animace, příjemná atmosféra snímku a krásný závěr. Gedovi jsem dal nakonec kvůli té hudbě slabé 4*, ale... ne, dobře, aby se neřeklo, napálím stejné hodnocení i Strangerovi – a jdu si pustit znovu celý soundtrack. ()
Nadprůměrné anime, které stojí hlavně na technickém zpracování. Tvůrci plně využívají toho, že v animovaném světě si mohou prostředí přizpůsobit jak chtějí a tak je zde téměř každý záběr skvěle koncipován a "nasnímán." Sword of Stranger je tímto plynulým přechodem z mangy do světa filmu. Hodně slušné jsou i souboje, i když už jsem viděl i lepší. Nějaké ty zpomalené záběry a detailní záběry očí, by filmu neuškodili. A pak je tu příběh, který nijak neurazí, ale ve své podstatě je to jen vairace na Vlka a mládě. Každopádně doporučuji všem fanouškům anime. ()
Galerie (67)
Photo © Shochiku Company
Reklama