Zažít Woodstock

Väčšiu oslavu a adekvátnejšiu poklonu tomuto neopakovateľnému momentu už asi nešlo natočiť. Umocnené záverečnou pozvánkou na "akciu s Rolling Stones"... Woodstock bol a zostane jediným, nech už sa v jeho zákulisí (a v tesnom predzákulisí) hralo na akúkoľvek strunu. Tú trhlinu v čase a priestore, ten dar, šťastnú zhodu okolností a náhod, to si skrátka nevybájiš, to sa raz za tisíc rokov stane. Jedna z akcií, ktorej som sa vždy túžil zúčastniť, jediný film, ktorý mi to supluje viac, než by som od filmu čakal. P.S.: Na druhýkrát ešte zábavnejšie, je čas si všímať vyhrávky.. a že ich tam je! [90%] (29.09.2010)

Woodstock bez atmosféry. Woodstock bez kvalitní hudby. Woodstock bez Woodstocku. Těšila jsem se, že zažiji ten největší hudební festival v dějinách, místo toho jsem dvě nekonečné hodiny pozorovala uspávající příběh bez sebemenšího tvůrčího nápadu. I když jaký jiný by vlastně mohl být, když jej vidíme z pohledu jedné z nejnudnějších hlavních postav roku 2009?? Ang Lee se soustředí na špatné věci - rodinné problémy (chamtivá matka, otec podpantoflák - oba magoři), komplikace spojené s ubytováním hromady lidí v maloměstě (to by mě samotnou opravdu nenapadlo), stereotypně zpracované téma objevování vlastní sexuality, ale samotný koncert (nebo alespoň náznak) zůstává kdesi za vysokým plotem. Existence většiny postav je pro mě také záhadou. Nemají žádnou historii a nijak se nevyvíjejí. Ony tam prostě jen jsou. Hlavní asi je, aby byly dostatečně květinové a přinejlepším nahé. Kam se podělo kouzlo doby? Mám se snad spokojit s jedním transvestitou, hromadou lidí upatlaných od bláta a 5 minutami zdařilého tripu? Běs! (29.01.2010)

Film je tak nasáklý atmosférou pozdních šedesátek, že kdyby se dal vyždímat, určitě by z něj vypadlo pár jointů, LSD a otřískaná kytara. Autentičnosti je někdy tolik, až působí parodicky (něco jako Berger z Hair, který jezdí na koni se snivým výrazem a plácá nesmysly). Příběh sám je natočený dokumentárním stylem. Má jediný pevný bod – totiž živelně uspořádaný koncert – na který se nabalují jednotlivé epizodky a několik hlavních charakterů. Nijak si mě však vyprávění nezískalo, žádná z postav nebyla sympatická: hamižná matka, nemluvný otec, snaživý synek… snad jen transsexuální námořník by byl fajn, kdyby byl uvěřitelnou postavou, což ale nebyl. Působil jen jako nutné doplnění rozevlátých let hippie. Místo proklamované volné lásky šedesátých let získala ve vyprávění hlavní roli lakota. Hamouní nejenom protivná zlá matka, ale i promotéři koncertu, stejně jako obyvatelé zapadlé vesnice, kde dosud dávaly dobrou noc jen lišky a najednou se sem nahnaly statisíce lidí, které je možné bezostyšně oškubat. SHRNUTÍ: Děj roztříštěný, postavy nesympatické, výpověď o ničem, jen s dobrou atmosférou. /můj hodnocený film č. 7 000/ (21.01.2021)

Ang Lee je očividně moc velký suchar, na to aby natočil film o Woodstocku. Místo toho vypráví o rodinných hodnotách, které jsou asi tak zajímavé jako recyklace kelímků na titulním festivalu. Samotný Woodstock je pro něj kulisou, nutnou dekorací, tématem hrajícím v dáli. Stojíme za plotem, na pódiu se míhají figurky a nám s pernamentkou zbývají jen oči pro pláč. Ang Lee by měl někdy zkusit LSD, jít do kotle pod podium a opravdu zažít Woodstock, pak by pochopil proč mě tím odstupem naštval až do morku kostí. Když Woodstock tak dokument z roku 1970 ( http://www.youtube.com/watch?v=6v1sGABKOeE ) (01.10.2009)

Jedinečný zážitek mi přichystal tenhle film, u kterého jsem popravdě ani příliš nevěděl, co od něj mám očekávat. Ale on si mě tak nějak pozvolna vtáhnul do svého děje, do doby, kdy Amerikou hýbalo hnutí hippies a kdy eskaloval odpor proti válce ve Vietnamu, ale v jednom malém ospalém městečku si lidi žili svým obyčejným maloměstským životem. Dokud se jeden z místních obyvatel nezapojil do jedné z největších hudebních akcí v historii lidstva a nepřivedl do tohoto městečka davy mladých lidí, kteří si chtěli užít aspoň trochu té svobody a bezmyšlenkovitých radovánek. Film mě svou atmosférou naprosto pohltil, takhle nějak si představuji kvalitní dobový příběh a musím říct, že lituji, že jsem nezažil Woodstock, hodně by mě to lákalo, ale kdo ví, třeba jsem ho v minulém životě zažil, ani o tom nevím :-) Každopádně tenhle film mě hodně oslovil a zasáhnul, ať už tou bezstarostnou atmosférou, dobovými reáliemi či jednotlivými postavami, protože až na matku hlavního hrdiny (kterou perfektně ztvárnila Imelda Staunton) zde nebyla snad jediná postava, která by mi byla protivná. Filmu nemám co vytknout, až bude příležitost, chci ho vidět znovu, protože tohle za to rozhodně stálo. Je to za pět hvězd. (18.08.2014)