poster

Lidice

  • Velká Británie

    Fall of the Innocent

Drama / Válečný / Historický

Česko / Slovensko, 2011, 121 min

Režie:

Petr Nikolaev

Předloha:

Zdeněk Mahler (kniha)

Scénář:

Zdeněk Mahler

Kamera:

Antonio Riestra

Hudba:

Michal Hrůza

Hrají:

Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař, Joachim Paul Assböck, Sabina Remundová, Milan Kňažko, Pavlína Štorková, Marek Adamczyk, Jiří Vobecký, Jiří Ployhar ml., Karel Zima, Bořík Procházka, Adam Kubišta, Ludmila Šafářová, Ondřej Havel, Marika Šoposká, Jan Vondráček, Miroslav Hanuš, Mariusz Osmelak, Anna Kratochvílová, Šárka Teplíková, Robert Nebřenský, Michaela Mrvíková, Michal Zelenka, Petr Srna, Detlef Bothe, Thomas Zielinski, Jakub Zindulka, Ondřej Malý, Radoslav Šopík, Lucie Kožinová, Petr Stach, Věra Víchová, Jindřich Světnica, Zdeněk Dušek, Petr Bucháček, Marcela Nohýnková, Tomáš Havlík, Stanislav Davídek, Jiří Hovorka, Alena Mihulová, Pavel Štoll, Jitka Jirsová, Václav Knop, Jiří Vymětal, Filip Kaňkovský, Martin Donutil, Jolana Běhounková, Zuzana Čapková, Kateřina Vinická, Vladislav Georgiev, Antonín Hardt, Iveta Pavlíková, Roman Slovák, Martin Kubačák, Jan Vaši, Kryštof Mende, Jaroslav Achab Heidler, Michaela Hráská, Zdeněk Pecha, Radek Balcárek, Zdeněk Fator, Patrik Staněk, Jiří Staněk, Oldřich Vlach

Producenti:

Adam Dvořák

Střih:

Adam Dvořák

Scénografie:

Jan Vlček

Kostýmy:

Simona Rybáková
(další profese)

Zajímavosti k filmu (58)

  • - Jaroslav Pála (Václav Knop) byl velmi schopným podnikatelem a z dělnických profesí se vypracoval až na majitele prosperující továrny na baterie "Palaba" se sídlem ve Slaném. Firma začínala s 60 zaměstnanci a v roce 1944 zaměstnávala až 600 dělníků. Kromě toho zastával Jaroslav Pála od roku 1940 i funkci starosty Města Slaného. (majky19)

  • - Britský předseda vlády Winston Churchill bezprostředně po lidickém masakru požadoval, aby jednotky královského letectva RAF vyhladily tři německé vesnice. Po bouřlivé diskusi, kdy si Churchill neoblomně trval na svém, z jeho návrhu na tlak opozičních členů kabinetu sešlo. Podle jejich názoru by britští letci byli vystaveni velkému nebezpečí. [Zdroj: Muzivcesku.cz] (majky19)

  • - Celkový počet obětí lidického masakru se vyšplhal na 340 lidských životů. (majky19)

  • - Jaroslav Pála (ve filmu ztvárněný Václavem Knopem), který celou lidickou tragédii spustil tím, že podezřelý dopis předal českému četnictvu, byl po válce v roce 1947 odsouzen k těžkému doživotnímu žaláři. Opakovaně se pokoušel o zmírnění trestu, nikdy jeho žádostem však nebylo vyhověno. Nevztahovala se na něj ani amnestie prezidenta Novotného, protože měl na svědomí smrt dvou lidí. Zemřel v roce 1963 ve věku 81 let. (majky19)

  • - Operace Anthropoid, tj. atentát na Heydricha, byla na filmové plátno v kontextu české kinematografie převeden již několikrát. Např. ve snímku Jiřího Sequense Atentát z roku 1964, Operace Silver A režiséra Jiřího Stracha z roku 2007 a další. Zahraniční produkce rovněž zfilmovaly tuto významnou historickou událost. Konkrétně se jednalo např o snímky Smrtihlav z roku 2017, Operace "Daybreak" z roku 1975 nebo Anthropoid z roku 2016 v režii Seana Ellise. (majky19)

  • - Václav Říha (Marek Adamczyk) a Anna Maruščáková (Veronika Kubařová) byli 24. října 1942 popraveni v koncentračním táboře v Mauthausenu na základě jejich podezřelého dopisu, který spustil celou lidickou tragédii. (majky19)

  • - Z historie Lidic se rovněž dozvídáme, že obec byla stejně jako mnoho tehdejších sídel vypálena v období husitských válek. Podruhé se tak stalo před třicetiletou válkou. Tehdy vyhořelo i stavení, na jehož místě byl později postaven Horákův statek, který byl později i místem popravy 173 lidických mužů. [Zdroj: nasregion.cz] (majky19)

  • - Za první historickou zmínku o Lidicích je považován kratičký záznam ve Zbraslavské kronice z února roku 1309. [Zdroj: nasregion.cz] (majky19)

  • - Poprava 173 lidických mužů byla zpracována v dějinách české kinematografie již daleko dříve. Konkrétně režisérem Otakarem Vávrou ve snímku Sokolovo z roku 1974. Film, který vznikl za komunistické éry se však bohužel nevyhnul svému ideologickému směřování. To je velmi dobře zobrazeno ve scéně, kdy před popravou lidičtí muži sborově křičí: „Ať žije komunistická strana.“ [Zdroj: Muzivcesku.cz] (majky19)

  • - Motiv lidického rodáka, který je během vyhlazení obce ve vězení a pak se do vsi vrací, se objevuje i v knize Bohumila Hrabala "Obsluhoval jsem anglického krále" z roku 1971, kde měl však jen epizodní roli. (ricky4)

  • - Celostátní premiéra filmu Lidice se po dohodě s produkcí filmu uskutečnila dne 9. června 2011 od 21:30 hodin v zahradě za Lidickou galerií. S ohledem na omezený prostor hlediště a velikost promítacího plátna byla určena zejména pro přeživší lidické tragédie, jejich potomky a příbuzné a lidické občany. (warhammer)

  • - Film vidělo za první čtyři dny od uvedení neuvěřitelných téměř 45 000 diváků a stal se tak v českých kinech nejnavštěvovanějším filmem víkendu. (dinamit_1)

  • - Vlček (Roman Luknár) je jediná postava ve filmu, která neexistovala a je smyšlená. (Sufferer)

  • - Potřebu natočit film o této tragické události shrnul režisér Petr Nikolaev slovy: „Podle mě je důležité, aby národ a zejména mladí lidé věděli, co se tehdy odehrálo." (Sufferer)

  • - Jména v seznamech popravených na plakátech jsou skutečná. Na prvním archu, který je ve filmu vylepen, jsou na prvních třech místech občané Chropyně, jenž byli popraveni ve Vídni. Cyril Rozsypal, Filomena Rozsypalová a jejich dcera Marie Sochorová pomáhali svému příbuznému, parašutistovi Vojtěchu Lukaštíkovi, z výsadkové skupiny Intransitive. Marie Sochorová měla 31 let a zanechala po sobě dvě děti. (Karlas)

  • - V roce 2010 byly na filmovém festivalu v Karlových Varech představeny první plakáty Tomáše Vaverky, na kterých ještě byla v roli Aničky původně obsazená Marta Issová. Ta se ale s tvůrci nedohodla na výši honoráře a termínech natáčení. (Olík)

  • - Scénář k filmu napsal Zdeněk Mahler na námět své vlastní knihy „Nokturno“. (Olík)

  • - Scénárista Zdeněk Mahler se začátkem 60. let osobně setkal s jediným mužem, který přežil vyhlazení Lidic, Františkem Saidlem. Postava byla ve filmu ztvárněna pod jménem František Šíma (Karel Roden). (Olík)

  • - Osudy Lidic měl v plánu se Zdeňkem Mahlerem natočit už Miloš Forman. Ten však chtěl jako hlavní linii vylíčit osud Josefa Fialy, díky čemuž k realizaci nedošlo. (Olík)

  • - Jednoho ze zastřelených lidických mužů hrál Jiří Besser, tehdejší ministr kultury a především bývalý starosta Berouna. V době, kdy se na film sháněly finance, na něj přispělo několik měst ze svých rozpočů. Záměrem filmařů bylo, aby se symbolicky někdo z těchto měst zůčastnil natáčení. Stejně tak se ve filmu objevil i primátor Liberce Jiří Kittner. [Zdroj : dokina.tiscali.cz] (DecentFellow)

<< předchozí 1 2 3
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace