Hodinu nevíš...
Unknown Hour
Režie:
Dan SvátekKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Varhan Orchestrovič BauerHrají:
Václav Jiráček, Ivan Franěk, Marián Geišberg, Zita Kabátová, Stanislav Zindulka, Jana Krausová, Zuzana Kronerová, Jaroslava Adamová, Stanislav Fišer (více)Obsahy(1)
Ne tak docela fiktivní příběh člověka, který ve skutečnosti dostal označení „heparinový vrah“. Co bylo příčinou a co se odehrává v mysli mladíka, který se rozhodne vykonat a vykonávat ty nejtěžší zločiny a mít přitom často pocit, že vlastně dělá dobrou věc? Co nutí nadějného a inteligentního adepta studia medicíny z podstaty se změnit a páchat na lidech zlo? Je hrozná představa, že vraždí člověk, kterého dobře znáte, které-ho denně vídáte, máte ho vlastně rádi a který je všem nápomocný, ochotný a obětavý, i na úkor vlastního pohodlí a svých věcí.
Sledujeme příběh, který se mohl stát a bohužel kdykoliv stát může. Ano, takhle se to i ve skutečnosti stát mohlo. A první, co nás napadne, když zjistíte, jakou lidskou bestii jste znali, kolik chybělo, aby se obětí stal kdokoli z našich blízkých a známých, nebo dokonce vy samotní. A právě nedávno medializovaný příběh „heparinového vraha“ nás zasáhl na citlivém místě. Ano, tohle se opravdu mohlo stát komukoliv z nás. Tohle už nebylo „někde ve světě“. Tohle bylo opravdu blízko.
(oficiální text distributora)
Recenze (211)
O tomhle filmu se všude hodně mluvilo ve spojitosti s heparinovým vrahem ale nakonec film na něho konkrétně nenaráží ale přímá pojem vraha daleko obecněji, vykresluje psychologii narušeného člověka, který má tu možnost provést a vcítit se do role pána tvorstva za pomoci nemocničního systému, který on sám špatně pochopil. První co bije do očí už od prvních minut je neobvyklá vizuální stránka za použití mnoha filtrů, která je netypická pro českou tvorbu i přesto, že např. snímek Normal jí zrovna nešetřil. Obsazení Václava Jiráčka do hlavní role se ukázalo jako dobrý tah a bylo vidět že se do své role vžil. Atmosféra je tu postupně budována, režisér a scénáristi odvedli dobrou synchronní práci stejně jako kameraman s jeho klaustrofóbními záběry, nebo zvukař, který použil různé hloubky či vložil do pozadí různé zvukové tóniny (některé připomínaly vzdálené a nevýrazné rozbouřené moře) do záběrů pasovaly, stejně jako chorálová či operní hudba zase určená k zamyšlení vraha. Velice nedoceněný film, který konkuruje i takové české jedničce loňského roku jako Protektor 70% ()
Hodinu nevíš je solídny český televízny triler, ktorý sa dostal trochu omylom do kín. Nemá žiadny komerčný potenciál, ale v rámci možností pomerne dobre funguje. Chcelo to trochu viac dotiahnuť hlavne scenár, ale aj réžiu, ktorá zaváňa Cronenbergovštinou a dalo sa v nej zájsť ešte omnoho ďalej. Solídne psycho s dobrým záverom, ktorý sa, rovnako ako celý film, mohol viac dotiahnuť. ()
Význam tohto filmu trošku postrádam, keďže všetci už z televíznych novín a mnohých spravodajských relácií aj tak vieme ako všetko dopadlo a o čom to celé bolo. Keby aspoň bol film profesionálnejšie poňatý, ale takto... no, hodne slabé... ()
Zpočátku slušně rozjetý atmosférický snímek, kterému v polovině dojde dech - motiv, kvůli kterému Hynek vraždí je značně nejasný a nebýt toho, že jej lékaři explicitně vysloví, asi by zůstal divákovi neznám. Závěr mě zklamal, o gradaci se nedá příliš mluvit a deux ex machina... radši nic. Orchestrovičova hudba mi sedla (právě jsem ve stádiu shánění soundtracku), deformační záběry i svícení působí osvěžujícím dojmem. ()
Václav Jiráček vypadá vskutku úchylně a inspirace heparinovým vrahem je spíše reklamní tah, přesto si nemyslím, že Hodinu nevíš Dana Svátka je špatný film. Ano, souhlasím s tím, že není dobrý, ale ponoření do šedozelené deprese v podivném nemocničním ústavu mu podle mě dosti přidává. Do kina ne, hezky večer doma ano. ;) ()
Václav Jiráček je od úplného začátku nalíčen a snímán jako typický úchyl. Do které nemocnice ho přijmou? No přece do takové, kde žádnému z lékařů na pacientech nezáleží. Důležitější jsou pro ně jejich vzájemné žabomyší války. Je to natočeno jako thriller, ale v něm potřebujete nějakou postavu, na které vám záleží. Tady jsou i pacienti zhusta podáváni jako monstra. Fakt nevím, co tímhle chtěli autoři říci. ()
Vizuálně hodně povedený snímek, ale co z toho když konec je takový jaký je ? Konec se hodně nepovedl a tak musím dát 3*. Kdyby si scénarista dál více práce se závěrem mohl snímek vypadat jinak. ()
Podle mě porevolučně nejnáročnější filmová látka zpracovaná tím nejodpudivějším způsobem. V otázce optiky naprosto souhlasím s AngelAngie, zelenomodré a černé bylo trochu příliš. Na druhou stranu, při "proklikávání" filmu jsem se natolik odradil atmosférou a očekávaným scénářem, že jsem pak Svátkův počin víc jak dva měsíce neustále odkládal.____Prvních několik minut je depresivních a toho pocitu se až do konce nezbavíte, i když "příchodem" Stanislava Zindulky se film zbaví své úvodní rozpačitosti.____ Hodnotím tenhle film vysoko, a přesto ho už nikdy nechci vidět. Výběr postav, kamera, hudba, výprava, střih a hlavně neuvěřitelně citlivé lavírování režiséra (a snad i scénáristy) s divákovými sympatiemi a antipatiemi k hlavní postavě zaslouží plné uznání. Zpočátku je před nás naservírován "klaďas" Hynek a "záporák" Jarda, přičemž v průběhu si (logikou svých pozic, ale nikoliv nutně všech činů) své póly vyměni, aniž by se ovšem dostali do stejně silného kontrastu. V podobných případech hrozí nebezpečí, že režisér se příliš "ztotožní" s takto negativní postavou (v tomto případě vraha) a svůj film vystaví jako jeho nechtěnou a absurdní obranu. Tohohle jsem se bál, ale ono se to nestalo (dost tomu pomohl i osud Jardova bratrance Petra). Přidal bych tam ještě víc erotiky, svedení krásné slovenské sestričky z Kramárov a viděl bych to jako silný, obtížně uchopitelný a stravitelný film. ()
Není to bůhvíjaký šlágr, ale po formální stránce nemám k filmu vážnější výhrady a nevím jak pro koho, ale z mého hlediska byly motivy jednání hlavní postavy objasněny docela věrohodně. ()
45th KVIFF 2010 - CZECH FILMS 2009-2010 - České filmy 2009-2010 (Hodinu nevíš... / UNKNOWN HOUR / Hodinu nevíš...) - Tak takto se to stalo? Můj názor je takový, že tento film má s „heparinovým vrahem“ společnou snad jen jeho osobu (a ani už nevím zda ta postava ve filmu se jmenoval Petr Zelenka) aby na sebe přitáhl pozornost, ale ostatní je snad úplně jinak? A to ztvárnění postav? Nenašel jsem jedinou postavu která by byla přirozeně zahrána. Vše tak přehrávané, nesympatické... - červenec 2011 - 35% ()
Jiráček mi leze na nervy vždycky, čili tentokrát mi v roli připadal trefně. Od filmu jsem nic moc nečekala a nakonec jsem byla celkem mile překvapená. Hororové téma i atmosféra, kamera, barevný výraz celého snímku, neokoukané a kvalitní herecké obsazení v dalších rolích ... to vše mi sedlo. Konec byl však totálně podělaný. Proč to auto??? Tři hvězdičky dávám taky proto, že mě film zaujal mnohem více než opěvovaná Pouta. ()
Po zhlédnutí tohoto nevšedního snímku se dostavily smíšené pocity. Tématem je to originální a výhodou je, že je to inspirováno (i když bych tak moc nepřeháněl) skutečnou událostí, na což se vždy rád kouknu. Atmosféra nemocnice je opravdu ponurá a trýznivá, stejně jako některé pasáže filmu. Herecky je to celkem vyvážené (amatéři se vyrovnávají s profíky). Stopáž je snesitelná, ale o dvacet minut méně ... byl bych spokojený stejně. Z počátku jsem chtěl dát 2* (kdyby zde byl rozsah 1-10* bylo by to jednodušší), ale jelikož to ve mně chvílemi vyvolávalo tísnivé pocity (a to nejspíše mělo) a byly zde záběry míst, po kterých jsem nejednou kráčel, tak si přidám (55% - nečisté, ale pořád 3*). ()
Filmy o masových (sériových) vrazích mám docela rád, ale jen málo z nich stojí za pozornost. Ani zde tomu není jinak, protože po jeho shlédnutí jsem měl hodně rozporuplné pocity. Přišlo mi, že režisér vlastně ani moc neměl představy, jak by měl film jako celek vypadat a rozhodoval se až za pochodu. Chvíli jsem měl totiž pocit, že sleduji psychologické drama o zhrzeném mladíkovi, kterému se štěstí vyhýbá obloukem a on je ze všech stran jen šikanován. Tyto pasáže měli zřejmě diváky obměkčit a nějakým způsobem jim dopomoci k tomu, aby hlavní postavě snad i začali fandit. Potom se z toho začala stávat taková polo detektivka a jen sem tam se objevil jakýsi náznak děsivé atmosféry. No a když přišel na řadu závěr filmu, tak jsem se začal chytat za hlavu už úplně. Jediné slovo „trapnost“ snad všechno vystihuje. Snímek má i několik světlejších momentů, ale těch je zde opravdu docela málo. Vraždy jsou většinou docela odfláknuté, téměř stereotypní a hlavně únavné. Některé oběti sice dostanou ony očekávané záchvaty, ale jinak je vždy všechno důležité přerušeno otravným střihem. Hlavní hrdina ač na první pohled hodně emotivní chlapec je však v těchto chvílích skutečně hodně dobrý. Herec Jiráček patřil asi k tomu nejlepšímu co nám zde tvůrci nabídli. Proměna charakteru jeho postavy je místy i uvěřitelná a v určitých momentech dokáže vzbudit i strach. 50% ()
Milí čeští filmaři, vyserte se na filmy podle skutečných událostí nebo jimi alespoň trošičku inspirované (jako v tomto případě), protože to prostě neumíte. Věřím, že prohlašovat, že je tenhle film na motivy heparinového vraha určitě na film naláká spoustu lidí a vy z toho něco vytřískáte, ale vaším jediným štěstím je, že už pak nemusíte účtovat a kasírovat nasranost těch lidí. Zde ocitovaný oficiální text distributora je toho jen zářným příkladem. Kromě toho, že je otřesný sám o sobě a až nechutně podbízivý, se samotným filmem nemá nic společného. Čekal jsem, že alespoň teď se stane snad zázrak, (mě) neznámí tvůrci a ne zas tak známí herci způsobí, že film bude alespoň nad českým průměrem (a že v současnosti ten průměr není zase tak vysoká laťka), ale chyba lávky. Nejdříve budete přemýšlet, ve kterém roce/desetiletí se děj vůbec odehrává (já tipoval šedesátá léta). Nevím jestli ten retro nádech byl záměrný nebo ne, trochu to ale kazí to očekávání, které ve vás vězí po nabuzení distributorských keců a žvástů o původu příběhu. Pak budete koukat na přehlídku trapně pře/ne/hereckých výkonů (výjimkou je místy jen hlavní "hrdina", potěšující Petra Nesvačilová a pro mě jedna z nejhezčích a nejcharismatičtějších českých hereček Jana Krausová - škoda, že obě dostaly tak málo prostoru, ovšem Krausová ho využila jak nejlépe mohla). Občas to byla fakt tragédie a ne jen vinou herců a hereček. Hrozně mi vadila ta šedivost filmu, barvy, aby člověk pohledal. A na závěr příběh samotný, místy přesycený útokem na první signální soustavu, místy utahaný, celkově však jen na daný příběh až příliš klišovitý a předvídatelný. Ten příběh nic neodhaluje a nic nevysvětluje (a první odstavec oficiálního textu distributora už vůbec ne). Abych ale jen nekřivdil, dá se to... Přesto... Viděl jsem jednou a stačilo mi, než si pustit tohle znovu, radši si pustím Troškův Kameňák... ()
What the fuck?! Všichni současní i bývalí sanitáři všech zemí, vzbouřete se. Očekával jsem, že to bude špatné, moc špatné, ale toto překonalo všechny moje "nejzelenkovitější" představy. Toto dílo je prakticky po všech stránkách nekoukatelné a nedokoukatelné, ale když tomu tu šanci dáte (jako já), dostane se vám zábavy takové, že vám smíchy málem praská bránice, při samotném finále mě záchvat smíchu doslova skolil k zemi. No vida, pánové Svátku a Jiráčku, ke skolení člověka není třeba ani Heparin:)). Tahle mrdka se neschová, ani za alibistické - fiktivní příběh. ()
Výborný film. Tedy skoro. Nebýt toho zpackaného závěru, mé hodnocení by bylo jistojistě plné. Jiráček podal životní výkon. Nemocnice sice vypadá jako barák hrůzy, ale nevadí to. Příjemně to zapadá do atmosféry, která je a to se nebojím říci, hororová. Ano. Tento snímek tak opravdu působí. Nezklamou ani herecké výkony. Uvidíte i nejvyššího muže naší republiky. Hudba je skvělá. Barevnost filmu působí dramaticky. Jen se znovu ptám autorů. Proč proboha jste nepromysleli závěr? Překvapuje mě velmi nízké hodnocení. ()
Atmosféricky takřka dokonalé, Jiráček se svým "nehraním" byl tou nejlepší volbou a příjemně potěšil i scénář, který se heparinovým vrahem inspiroval jen velmi volně. podle mého názoru další ze zbytečně podhodnocených domacích filmů. Jakoby jsme ani nechtěli, aby se v tuzemsku podařilo něco solidního. 70% ()
Já nevím ani do teď jaký měl ten film smysl. ()
Vážně jsem doufala, že budu hodnotit jinak než většina ostatních, byla jsem zvědavá a navnadili mě nejen (pro mě neokoukaní) herci, ale i téma samotné nebo třeba jen barevná stylizace. Chyba lávky. Vysloveně jsem se těšila na reklamy (a ne zrovna proto, že by se mi chtělo na záchod). Jako celek film působí prostě divně. Pofidérní je všechno od hudby jako z béčkového hororu, přes herce, z nichž půlce prostě nebylo rozumět (!) po rádoby umělecké všudypřítomné a nemizející filmové šero, které mi po půl hodině sledování zatemnilo mozek. Uznávám že depresivní atmosféra byla nejspíš zamýšlená, ale doufala jsem že budu po shlédnutí chtít 'zabít' onoho vraha a ne sama sebe. Tak nevím. ()
Související novinky
Jaroslava Adamová 1925 - 2012
V sobotních ranních hodinách zemřela v Praze ve věku 87 let herečka Jaroslava Adamová. Začínala jako statistka v Národním divadle a divadle Větrník už za studií na konzervatoři, kde absolvovala v… (více)
Ordinace v růžové zahradě v modrozeleném filtrovém provedení a s trošičku černějším námětem. Střídání rekvizit z různých časových období jsem vůbec nepobral. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/hodinu-nevis.html Ačkoliv se tvůrci ohánějí inspirací heparinovým vrahem, tohle je spíše kombinace Normal, Riget, Sanitky a Ordinace v růžové zahradě, jak by ji natočil patnáctiletý fanoušek bez zkušeností. FILM Když chcete natočit psychologický thriller, potřebujete k tomu holt mít do mrtě zpracovanou psychologii postav, jinak vám ten příběh nebude fungovat. A pokud chcete natočit povrchní a plochou akční jednohubku, můžete se sice vykašlat na psychologii, ale musíte dodat filmu atraktivní formu, aby si divák, nemrava, přišel na své. Atraktivní formou však nemyslím střídání zeleného a modrého filtru, přičemž se vzhled celého snímku pokusím vykrást z filmu Normal (a mnoha podobných předchozích již od 70. let). Rovněž tím nemyslím naprosto nesmyslnou výpravu, kde mi rekvizity skáčou jak ve stroji času - tuhle psací stroj Consul, onde dva tři moderní počítače. Nová škodovka a pak auta z 50. let (proboha proč?). Skleněné injekce ze 30. let a barevné televizory na pokojích. Popelníky na chodbách a cedule zákaz kouření u vchodu do nemocnice. Když pitevna, tak prorostlá plísní (ó, jak originální!). 1 Když pak budete někomu tvrdit, že jde o film podle skutečných událostí, konkrétně heparinového vraha, nedivte se, že z podobných rádoby uměleckých výblitků bude poněkud více překvapen a nebude tušit, která bije. Pokud jde o příběh, hrdinou je zde trochu podivný týpek, který se hlásí už pošesté na medicínu, protože "jinak neví, co by dělal". Když se nedostane, jde alespoň do okresní nemocnice dělat saniťáka, resp. zdravotního bratra a zřízence. Přitom nemá rád, když ho někdo buzeruje. A mezi doktory je jako na potvoru jeden z přijímací komise. Který je navíc ženatý, ale táhne to se sestřičkou, na kterou si týpek myslel. A tak začne Hugo, Max, nebo jak se ten chlápek jmenuje, vraždit doktorovy pacienty, aby se mu pomstil. 2 A už jsme u té psychologie postav a nedotažených vztahů. Máme tu sestřičku nymfomanku, ženatého doktora, jeho o něco starší manželku a do toho je zde závistivý a pomstychtivý vrah. Tohle dostat do ruky skutečný filmař, vytříská z toho něco jako Mys hrůzy, Hodiny zoufalství nebo Psycho. Když to dostane do ruky povrchní český ouchcapek (jen pro jistotu - slovo "ouchcapek" není nadávka), co si na filmaře jen hraje, vznikne z toho povrchní nedotažené klišé, kde se žádný pořádný problém ani neobjeví, a jakmile je na obzoru jen nějaký malinkatý konflikt, je rychle zameten pod koberec, aby nedej Bože, nemusel autor (autoři) přemýšlet, jak by jejich postavy jednaly životně, a ne podle šustění jejich papírů. Takto zde máme film, kde týpek pobíhá po nemocnici, z nezajištěných a nezamčených skříněk krade, co potřebuje, a zabíjí lidi, aniž bychom časem už tušili, komu a čemu se vlastně tentokrát chce pomstít. O nějakém vývoji postavy sotva mluvit, navíc Václav Jiráček i tuto roli hraje stejně jako Jánošíka, tedy nijak zajímavě, natož přesvědčivě. Nic proti, ale prostě nemá na tyhle role charisma. Jen si zkuste představit v této roli třeba Borise Rösnera zamlada, jak by to zcela změnilo atmosféru. 3 Jarek Hylebrant Při takové koncentrované nudě už člověk začne řešit i nelogické díry a hlouposti ve filmu. Od těch malých - když vytáhnete a otevřete magnetické šachy, už máte figurky rozestaveny - po důležitější. Např. od chvíle, kdy začnou někteří lidé v nemocnici našeho Hynka podezírat, neučiní žádná interní opatření. skříňky jsou stále volně přístupné, nezamčené, dokonce se týpek Hynek dostane i k adrenalinu a infúzím... Když už Hynek vraždí, spolupacient na pokoji je buď šílená žena, nebo jiný duševně omezený mrzák, aby nemohl svědčit... A když nevíte, jak se vaše postavy vlastně dopracovaly tam, kde jsou, musíte zvolit to nejjednodušší řešení k zakončení příběhu. Tím myslím tzv. deus ex machina, tedy zásah shůry, protože jako scenárista jste neschopný domoci se rozuzlení vlastními silami a vycházet přitom z příběhu a psychologie svých postav. Musíte si prostě pomoci berličkou. Hodně jsem se bál, že bude použita ta nejpitomější berlička (resp. druhá nepitomější, protože sebevražda moc nepadala v úvahu) k zakončení špatně rozehraného příběhu, resp. vůbec nerozehraného, a skutečně byla použita. Mezi berličky nutno počítat i snové vize hlavního hrdiny - jaký měly účel? Vnuknutí? Měly nějak představovat chorou mysl vraha? Na cestu vraha se dal i kameraman - hlavy herců zásadně řeže. Střih si obstaral sám režisér, a sem ta si to stříhá přes osu, no a co, divák je pitomec, ten to stejně nepozná. Pan režisér a druhý scenárista si ve filmu i zahráli! Jeden doktora, druhý kněze. druhý scenárista je i muzikant, jako třeba v české televizi Bedřich Ludvík, takže ve filmu zazní dva jeho songy. 4 Eva Leinweberová Z hereckých výkonů pak stojí za zmínku jen dvě jména - Jarek Hylebrant v roli hluchého pacienta Petra (i když cukrovkáři většinou nevypadají tak zbědovaně, jak se vyřádili maskéři v tomto film) a Eva Leinweberová v roli jedné z doktorek. Jejich výkony patřily k těm uvěřitelným, dokázali své postavy obdařit vnitřním životem a v divákovi vzbudit alespoň nějaké emoce. A pak ještě Jitka Smutná hned v úvodních záběrech snímku, kdy hraje strach jen očima a je hned poznat profesionál. Těžko se vyjadřovat k hudbě, když je sem násilně implantováno kostelní rekviem (A spolu s tím kostel - kde se proboha v nemocnici vzal kostel? Kaple to není a vycházky asi pacienti neměli.) Pokud by celý film by parodií, mohlo to být i docela dobré, i ten konec by byl potom vtipný, jenže to by musel snímek mít mnohem větší nadhled. Takhle je celkový dojem, který si nejspíše divák odnese, jen povrchnost. DVD Disk načíná protipirát, v bonusech najdeme záběry z natáčení (15:51), nepovedené záběry podložené veselou hudou (9:47), videoklip Richarda Müllera (2:38) a trailer (1:54) - vše bez jakýchkoliv titulků. Kvalita obrazu je diskutabilní, když se tvůrci sami rozhodli pro přefiltrovaný televizní vzhled s uřezanými hlavami a zběsilou kamerou. Podobně zvuk - většina problémů pramení spíše z neschopnosti údajných herců o jasnou dikci. Ale už jen pro ty bonusy, na české DVD rozhodně nadstandardní, si zaslouží DVD pochválit. Publikováno: 03.02.2010 () (méně) (více)