Půlnoční polibek

Půlnoční polibek je fakt zvláštní film. Hlavně co se týče kamery, protože ta je někdy zajímavá (prvních cca. 10 černobílých minut) ale většinou je jen naprosto amatérská. Ne, že bych byl, bůh ví jaký odborník na tohle téma, ale když vám záběry připomenou vaši dovolenou, kterou máte na VHS staženou z normální (ne digitální) kamery, tak je něco hodně blbě. Další problém jsem měl s hlavní představitelkou - Vivian. Prvních 10 minut je tak afektovaná, že každý normální chlap by ji už dávno jebnul lopatou, aby se vzpamatovala (sorry, ale tohle nejde jinak říct.) Pak se ale NĚCO stane a začne být snesitelná. A takhle se to za celý film stane ještě jednou. A stejné je to i se samotným filmem. Někdy máte pocit, že sledujete něco, co tu už dlouho nebylo, něco tak krásného, aby vzápětí vás jiné záběry vrátily na zem a připomněly vám, že tohle je jen rádoby chytrý snímek, který omílá nejrůznější pravdy a polopravdy o vztazích. Ke konci filmu jsem se rozhodoval mezi 3 a 4 hvězdami, ale za ten fakt pohodový konec, prostě musím přidat. A to i přes všechna negativa, které jsem tu napsal. Tohle není film pro každého, je mi jasné, že mnohým se to nebude líbit, jiní to budou milovat. Pokud jde o mě, tak jsem někde v polovině cesty. Někdy, za hodně hodně dlouhou dobu si to pustím a uvidím, jestli nějak změním názor. (17.02.2010)

Nádherný film, dva totálně zničení mladí lidé se náhodou sejdou na inzerát a vlastně si celou dobu jen povídají a ty jejich hovory jsou tak fajn a tak se tam pomalu ukazuje něco jiného, než jste si mysleli původně a ti hodní jsou ti zlí a ti divní jsou vlastně prima a zároveň nic není tak jednoduché a to černobílé provedení to tak hezky dokresluje a Wilson je prostě úžasný...moc hezký film. (02.05.2010)

Nic moc konverzačka s absolutně příšerným obrazovým doprovodem. Něco tak hrozného jsem viděl naposledy v rámci Noci filmových nadějí IV (edit: konkrétně od tohohle: http://voyo.nova.cz/multimedia/noc-filmovych-nadeji-iv-vsechno-si-nekoupis.html?s=3 ), i studiové pohádky ČT vypadají stokrát lépe. Má to vizuální kvality home videa, ale už ne styl, kvůli čemuž (plus ještě plochým postsynchronům a minimu ruchů) jsem měl většinu času nepřekonatelný problém se do toho alespoň trochu ponořit a místo toho jsem vnímal to amatérské natáčecí pozadí. V určitém směru je to velmi progresivní film o filmu, kdy oproti zažitým konvencím nenahlédneme ani na okamžik do zákulisí. Ale je tam pořád cítit. A má to hodinu čtyřicet. Ufff. O to víc smutné, když si člověk uvědomí, co všechno filmaři zvládli v těch cca šesti minutách, co měli k dispozici v Paris, je t'aime. Nejlepší scéna je hned ta úvodní, doporučené shlédnutí zhruba- 00:00:00 - 00:06:00, 00:12:55 - 00:13:00, 00:13:18 - 00:14:10, 00:33:00 - 00:39:07, 01:07:30 - 01:09:53, 01:23:50 - 01:33:48. Dohromady cca 25 minut. Viděna barevná verze. (27.02.2011)

Velmi netradiční romantická komedie. Jak tématem, tak kamerou. A jde to překvapivě dobře dohromady. Viděl jsem černobílou verzi (ona existuje i barevná?) a ta s tématem internetového inzerátu krásně korespondovala. Souhlasím s názorem, že způsob, jakým se dali dohromady, není nic moc, nicméně každý začátek je těžký a nějak se holt začít musí. Hlavně, že v sobě našli tu odvahu a potkali se. Tady třeba říct, že první věc, která mě neuvěřitelně rozpalovala, byla Sara Simmonds. A teď to myslím v negativním slova smyslu. Nechci se v žádném případě stavět do role "pana dokonalého", každý máme chyby a těžko se domnívat, jak bych v tak vyhrocené situaci reagoval já. Nicméně jedna věc je jistá. Trocha respektu, pokory, vzájemné empatie a porozumění by jí neškodila. Způsob, jakým se ona projevovala, její chování, no děsná fúrie. Upřímně si nedovedu představit, že bych se s takovou holkou dal někdy dohromady. Určitá dávka vzájemného respektu a porozumění by ve vztahu prostě měla fungovat - a to oboustranně (u mě je to automaticky, nikdy bych si nedovolil chovat se ke své dívce tak, jak se ona chovala k němu… no jak vidím, pro každého to automatické není). Ty jo, to bylo fakt silné kafe. O to silnější byl kontrast, který vyplul na povrch v řádech několika minut a to fakt, že Sara Simmonds je vlastně ve své podstatě něžná a citlivá dívka. Zajímavé, každý asi nosíme ve společnosti nějakou masku, její ale byla obzvláště silná (v kontrastu s jejím pravým já). Příběh plynul, konverzace v plném proudu, jiskřilo to neskutečně, úplně šílená romantika. Jojo, všechno je o komunikaci. Tady vše jelo jako po másle, úplně mě to vtáhlo do děje. Možná to bude i prostředím. Vidět Los Angeles v trochu jiném kabátku taky nebylo k zahození. A je to tady zase. Srdeční záležitost. Kombinace Ameriky a romantiky, hmm, to zní jako sen. A že mě to taky chytlo! Taková příjemná romantická procházka v pohodové a přátelské atmosféře večerním městem, povídat si se svou milou, no stress, co víc si od života přát. Dokonalost. A závěr byl hodně dobrý aneb důkaz toho, jak moc reálný tento film ve skutečnosti je. Mírná podoba s (500) Days of Summer se nedala přehlédnout (pozn. první film, který jsem tady ohodnotil), nicméně In Search of a Midnight Kiss se mi líbil více. A že se vám kamera zdála amatérská? Pche, haters gonna hate. Kdyby to bylo natočeno na mobil, můžeme se o něčem bavit. Já jsem viděl pouze pěknou nekonveční kameru a luxusním romantický příběh dvou lidí, co víc si přát. Prostě film, který mě dneska ráno cvrnknul do nosu, dostal jsem šílenou chuť se na něj podívat (už podruhé) a s největší radostí potvrzuji své předchozí hodnocení a uděluji mu pět hvězdiček. Zaslouženě. Super! :) (30.01.2012)

LA variace na Before Sunset. Se vším tím okázalým pozlátkem andělského města navrch. Žádná velká romantická láska, která přijde jednou za život. Na to je tady přece Paříž. Los Angles je zrcadlem pro náhodné seznámení, plytké a povrchní soudy druhých, mezi kterými probleskuje závan fatální lásky, ale ve skutečnosti jde možná jen o převlečený pocit totálního osamocení a znuděného života. Dívá se na to líp, než když se to prožívá. (01.07.2010)