poster

Hugo a jeho velký objev

  • USA

    Hugo

  • Slovensko

    Hugo a jeho veľký objav

Dobrodružný / Drama / Mysteriózní / Rodinný

USA, 2011, 121 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    *****

    Hugo je neuvěřitelně komplexní rodinný film a zároveň je také velmi osobním filmem Martina Scorseseho, neboť on sám je vlastně oním (dětským) hlavním hrdinou, on sám se vyznává ze své životní lásky ke kinematografii, k filmu coby osudovému médiu, k celoživotnímu okouzlení. Hugo není obyčejný dětský film, je to snímek ryze postmoderně koncipovaný, fungující v několika vrstvách, jednak dětský (spíše klučičí) a tak zvláštně posmutnělý (melancholický) dobrodružný film (s důrazem na Verneovské okouzlení světem mechaniky a všelikých, nejen hodinových, strojů a hejblátek...), zároveň ale fiktivní metafilm o vzniku legendárního snímku z ranku rané fantastiky (zdráhám se ještě napsat sci-fi) Cesta na Měsíc, fungující zčásti rovněž coby fiktivní biografický film týkající se umělecké dráhy pionýra světové kinematografie, kterým byl režisér Georges Méliès (Ben Kingsley mu je dokonce podoben věrně i fyzicky), Martin Scorsese prostě v duchu svého velkého předchůdce rozehrává fantaskní hru s divákem. Je to krásná, byť velmi melancholická filmová cesta, která nás dovede až na samý úsvit kinematografie, jíž především vzdává Marty poctu, ostatně to je leitmotivem většiny jeho posledních filmů (vzpomeňme Letce a život Howarda Hughese, kde se tak děje konkrétně biografickým rámováním skutečné legendy světového filmu, podobně jako v Hugovi). Postmoderně příznačný je i synkretismus jednotlivých vlivů, či důraz kladený na silný audio-vizuální požitek, formu, 3D obraz, efekty a smyslové potěšení. Hugo je krásný film, který docení především poučený divák, ale i bez znalostí kontextu tu pořád zůstane řemeslně dokonalý a skutečně mimořádně originální a kvalitní snímek, který jasně mluví o tom, že Martin Scorsese není jen tak nějaký obyčejný režisér, ale jedna z největších postav světové režie všech dob...(4.2.2012)

  • Eddard
    ***

    Cítím potřebu se skoro omlouvat, za tak průměrné hodnocení, protože co se čisté filmařiny týče, je Hugo opravdu vymazlený a pěkný film. Celé téma pocty prazačátkům kinematografie, všechny ty aluze, odkazy, pomrknutí, které jsou rozsypána po celém filmu; které by mě měli oslovavat více než dejme tomu průměrného návštěvníka kina mě však od začátku do konce nechali chladným - možná proto, že jsem na film nebyl přiměřeně naladěn, možná proto, že jsem film neviděl v kině a tak mě jeho nádherná forma nepohltila dostatečně... možná proto, že poslední dobou chci od filmu trošku něco jiného... Možná. Na každý mě Hugo moc nebavil a tak mu zkrátka nemůžu dát víc, než solidních 60%(3.3.2012)

  • Lavran
    *****

    Osobně Huga chápu nejen jako barvitou exkurzy do dětského stavu kinematografie, ale rovnou jako výzvu k návratu do dětského stavu prožívání filmu, k bezelstné bezprostřednosti, či chcete-li k prvotnímu snění, v němž nás obrazy oslovovali na té “nejprimitivnější” (a přesto tak plné) úrovni. Samozřejmě, nevinné oko neexistuje; avšak nevinnosti nazírání se lze přiblížit dočasným zapomenutím omezených nároků dospělosti. V této logice zpřítomňuje Scorsese minulostí odváté časy*, kdy se nám film ještě dokázal doslova zabořit do nepřipraveného oka. Přímo, cíleně, hluboko. Vyzývá nás, abychom film vnímali jako šanci, skrze niž se duše spojuje s přesahující rozlohou kosmu, abychom se na proudy jisker a oblaka pyrotechnického kouře v Mélièsových féeriích dívali jako na počátek úsvitu a vření mlhovin, protože tak se ohlašuje dětská obraznost. Již mistrovsky zinscenovanou úvodní scénou nás vede k tomu, abychom na uplývající dění upírali fascinovaný pohled nadšeného snivce (a jevilo se nám tudíž jako pohyb-zázrak), nikoli krajně jednorozměrný pohled distingovaného skeptika-dospělce, který se zdráhá přiznat, že jej nějaké umělecké dílo – nedej Bože – dojalo k pláči. Fiktivní filmový historik („nevyléčitelně cituplný vědec“) René Tabard se dostává do Mélièsova ateliéru jako okouzlený malý chlapec, nerudný nádražní inspektor musí oživit vytěsněné vzpomínky na nešťastné dětství, a vzkřísit tak odumřelý soucit… s dětstvím jako takovým. (...)(17.2.2012)

  • Galadriel
    ****

    Takovou audiovizuální nádheru a poctivé vyprávění, které Scorsese předvedl, už jsem hodně dlouho neviděla. Jak lépe připravit poctu největšímu rannému filmovému inovátorovi, než dalším filmem plným záhad a tajemna. Tepající prostředí pařížského nádraží vám od první minuty vtáhne do děje, do říše snů a na další dvě hodiny nenechá oddychnout.(15.5.2013)

  • Aluska88
    ****

    Hugo a jeho velký objev přináší úchvatnou vizuální přehlídku v režii Martina Scorseseho a jeho poctu nejranějším počátkům toho magického vynálezu jménem "Film." Asa Butterfield je talentovaný hoch, ale coby Hugo mi zde nebyl moc sympatický, přišel mi takový nepříjemný, pořád zamračený, ale nejspíš tak jeho postava měla vyznít. To už postava Chloë Grace Moretz se mi líbila více a to ji jako herečku opravdu nemusím, ale tady se mi docela zalíbila. A Ben Kingsley coby snad vůbec první mág a kouzelník filmového plátna, jehož snímky dokáží učarovat i po více, než 100 letech, Georges Méliès, tož to bylo tedy překvapení:) To je asi jediný bod, v němž mě Hugo trochu zklamal. Myslela jsem, že ono tajemství, které ukrývá malý robot, bude mnohem většího rozsahu a bude více překvapivější. Ale nakonec, co má větší hodnotu, než dávno ukrytý a zapomenutý poklad, jehož hodnota je nedocenitelná? A zvláště, když si vynálezce tohoto "pokladu" myslí, že už zcela jeho dílo ztratilo význam a nikoho nezajímá. Je to právě čas, co prověřuje kvalitu umění. A je to také nadčasovost, invence a genialita, která dokáže v počátcích z něčeho neznámého a téměř neobjeveného, co ještě vlastně ani není současností, vytvořit budoucnost. Je to něco, co překoná dobu, co ji předběhne, co dokáže v moderním světě ohromovat a přivádět v úžas stejně jako tehdy v letech, která jsou dávno minulá, pokryta prachem a upadla v zapomnění. A jedním z těch, kteří toto dokázali, je právě i Georges Méliès.(17.11.2014)

  • - Po 18 letech se jedná o Scorseseho první film, který získal rating PG, tedy přístupný mladším ročníkům. Současně se jedná o režisérův první 3D film. (Vlk17)

  • - Postavu fotografa, který fotografuje Mélièsovy, ztvárnil režisér filmu Martin Scorsese. (Vlk17)

  • - Přestože se celý děj filmu odehrává v Paříži ve Francii, v celém filmu se mluví anglicky a jediná francouzká slova, která v něm je možné zaslechnout, jsou oslovení "monsier", "mademoissele" a "madame". (Agita)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace