Mezi zdmi

(1001) Jak pravil nejmenovaný pedagog FAMU: "Jestli takhle vypadá hodnověrný vzorek budoucí francouzské společnosti, tak je západní civilizace odsouzena k zániku." Vadilo mi dost věcí, předně to, že mě opravdu nebavilo se na film dívat. Nejspíš za to můžou moje latentní sklony k elitářství nebo co. Další věc, učitel se podle mě zachoval dost špatně, aniž by film nějak akcentoval to, že je to naschvál, že chce ukázat to, že i on je jenom člověk. Všechny ve filmu ukázané situace, které vedly k vyhrocení situace se Souleymanem například vyprovokovala Esmeralda, ale nikdo ji za to nikdy nepokáral, ani jí to nedal nijak najevo. Učitel problémového studenta po celou dobu hájil, ale nakonec ho potopil proto, že se nechtěl přiznat, že přirovnal studentky k rajdám. Zkrátka všechno, co se na plátně dělo, vedlo pouze k mému rozčarování, ale ne takovému tomu zdravému rozčarování, za které bych byla ráda. Ke zcela patologickému rozčarování, které jenom posiluje můj nezájem o ghetto filmy. K čemu je mi autenticita, když film vyvolává nulový dojem. (06.06.2011)

Mezi zdmi je film natolik realistický, že vlastně není ničím překvapivý... To schéma zná každý, kdo kdy měl co dočinění se školou - ať už jako žák/student či učitel. V tom není to nejpodstatnější, co snímek nabízí. Důležitější je to následné neodbytné nutkání přemýšlet o řešení problému, který je stejný ve Francii i u nás (viz komentář učitele Radka99 :-) ) A mně navíc dodal další záminku k tomu, proč nikdy neskončit jako kantor.. :D Problém je na obou stranách barikád a chvílemi mi to připomnělo tu starou historku, kdy si F. Truffaut povzdechl nad ironií vzdělávacího systému, který nutí člověka utíkat ze školy, aby si mohl číst Balzaca... Zde vidíme, jak se učitelé dohadují, čemu ty třináctileté děti můžou asi tak rozumět a co pro ně bude těžké, a přitom při elementárních otázkách o smyslu výuky sami argumentačně tápou a neumí své žáky nijak motivovat... Jaký to pak div, kdy jedna z třídních buřiček ve chvílích volna čte Platona. Co to ale pomůže, když učiteli ve třídě sedí agresivní individuum bez zájmu o cokoli kromě fotbalu, nebo klučina, co si při prvním vyrašeném chloupku na bradě myslí, že sežral všechnu moudrost světa... (04.01.2009)

No, je to umělecké dílo, to ano. #1 Učitel by měl umět ve třídě si sjednat pořádek. Měl by mít přirozenou autoritu, a nelze, aby se nechal vytočit. Nelze, aby studentky označil za potrhlé krávy. #2 Francouzská ver beige, jestliže je z takových rodin, z jakých je, a vyrůstá v prostředí Tour Montparnasse, pak je na sociálních pracovnicích, aby je zasociovali. Tohle není o škole, o které se ví, že není schopna sehnat schopného andragoga/pedagoga. #3 Systém bodů už je užíván zde na ČSFD, a jak to dopadlo... Pokud navštěvujete základní nebo střední školu, je doporučeno, se odtrhnout z impéria vládnoucí šémitsko-chámitské (Sumersko-faraónské) pokrevní linie, a pomáhat probouzet další jedince ze spárů sionistické konspirace. Základ funkčního vedení školy, je aby výchovný poradce (nyní „asistent pedagoga“) uměl složit třídní radu z neproblémových jedinců (to ve filmu právě nebylo). Je zkrátka potřeba pracovat s důkazy, které nám pomohly se odtrhnout, a ne se dál nechat naproKLAMovávat sionisty. ❌ (14.09.2011)

Erasmus je výměnný pobyt mezi školami, kde pár národnostní v žádném případě, NIKDY, nemůže chybět. Jednou z těch národností jsou Francouzi, druzí pak Němci. Zatímco Němci byli skutečně Němci, Francouzi byli skutečně Francouzi sotva z poloviny. To také ukazuje, jak těžké problémy si na svá břemena Francie za posledních desítek let, volnou imigrační politikou, naložila. To ve výsledku také znázorňuje tento film. Nejenom, že jejich studijní systém je víceméně na hovno, oni se učitelé snaží ještě studentům vyhovět. Abych pravdu řekl, tohle jsem v životě v českém školním systému nezažil. Ten když mohl, tak většinou ještě přidal na obtížnosti. Francouzi si za to ale můžou sami a problémy, kterými teď trpí se musí chtě nechtě prorvat. Mezi zdmi tak ukazuje tenhle problém z té nejzákladnější podstaty, ze školy, od kolikrát sotva patnáctiletých studentů, mezi kterými se nevyjímají jak Nigerijci, Korejci tak Albánci a samozřejmě Francouzi. Ti se melou jeden přes druhýho, nikdo nedokáže být pozadu, nikdo ale také nedokáže být zticha. Mezi zdmi je tak film, který je především plný naprosto perfektních dialogů, které v sobě skrývají stovky otázek na samotnou Francii. Také ale představují Francii současnosti a Francii budoucnosti. Není lehké si to uvědomit, ale je to tak. (27.04.2011)

Kantorská řehole je pro mě exemplářem výsostným. François B. učitelem byl, a bylo to cítit. Ze všeho! Film, který expanduje do celého těla a podvědomě tluče do svědomí, již pro mě není filmem, ale realitou. A když dokonale souzní s dobou, pak poutá o to víc. Tady byl učitel hromosvod, bytost čelící posměchu, hrozbám a student vzpurným posluchačem. Čili realita. Generační koncert na pár metrech čtverečních. Vítěz, ani poražený. Zbyl jen respekt, a ten je důležitý!! 85% (01.06.2011)