Leonera
Jama levova
Lion's Den
Obsahy(1)
Julia se probere v bytě plném krve, kousek od ní je mrtvé tělo jejího milence a také další muž v bezvědomí. Julia si údajně na nic nepamatuje. Ve svém nejnovějším filmu, uvedeném na MFF v Cannes, se velký talent argentinského filmu Pablo Trapero zaměřuje na detailní popis života v ženské věznici. Autentické herecké výkony, přesvědčivé vykreslení atmosféry a možnost sledovat vězenkyně i v těch nejintimnějších okamžicích vyvolávají u diváka pocit, že se stává součástí života odsouzených žen. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Ostražitá jsem začala být už v prvních minutách stopáže a dodnes opravdu nechápu, že když se probudíte v bytě plném krve, celá zakrvácená a na zakrváceném polštáři, dojedete do práce a tam až si na prstech všimnete, že něco rozhodně není úplně tak, jak má. Pak už vše bylo z mého pohledu v pořádku, hlavní hrdinka budí ty správné emoce, člověk se až vžije do Juliiných mateřských pocitů a společně s ní nenávidí muže, který se na ni snaží shodit vinu, i její matku, která dceři odvede jedinou naději v její beznaději - syna. Celé prostředí, reakce i dialogy působí velmi autenticky, na čemž má nemalou zásluhu právě představitelka hlavní role Martina Gusman. ()
Jako hra s žánrem "ženy ve vězení" je Leonera geniální. Obsahuje všechny povinné žánrové ingredience (pohledná hrdinka, scény ze sprchy, kočkování vězeňkyň, lesbické scény, vzpoura, útěk), ale proměňuje je v duchu realismu a především pak jednou zásadní věcí: hrdinka je těhotná a sedí tedy v bloku pro matky, kde ženy vychovávají své děti až do čtyř let věku. Voyeurský modus typický pro klasické filmy z ženských věznic se proměňuje právě tím, že hrdinka je viditelně "zbouchnutá" a tedy už nefiguruje jako erotický objekt. Díky tomu (a dalším motivům) se film rozvíjí jako poutavé drama, které pokračuje i po narození syna. ()
Velice se mi líbil styl celého vyprávění, realistický a bez příkras, atmosféra, která mě přinutí cítit se jako zúčastněná osoba. Jenže to má i svá rizika – jsem příliš reálně uvažující Evropanka. A tak ve chvíli, kdy se v bloku plném dětí začnou zakládat ohníčky, značně přehodnotím svůj pohled na věc. Závěr můj rozporuplný pocit jen posílil. ()
Po prvním dni vysílání byly ohlasy diváků na festivalu v KV natolik kladné, že jsem si stanovil vysoká očekávání. Hned opening byl jednou z nejoriginálnějších a nejchytlavějších věcí, co jsem viděl. K filmu už budu trošku zlejší. Nedovedu si představit, jak by se příběh o mateřské lásce z vězeňského prostředí dal natočit lépe a některé scény byly i velice působivé, ale ve větším množství tam byly ty nic neříkající. Tempo se vězeňských filmů také špatně nasazuje a proto mě film až tolik nezaujal, přestože je jinak na velice slušné úrovni. Líbilo se mi napsání dialogů a postav, které mi přijdou daleko věrohodnější, než ve většině jiných filmů. ()
Drama z argentinské věznice, z oddělení pro těhotné ženy a trestankyně s dětmi do čtyř let. I když sotva budete mít o hlavní hrdince nějak vysoké mínění, suverénní herecký výkon Martiny Gusman vás na to nechá zapomenout a ke konci jí už nejspíš budete fandit. Prostředí i postavy vypadají velmi autenticky a příjemně mě překvapil i konec. ()
Reklama