Hranice nemožného

Pilot mě naplňuje příznivými pocity. Rozhodně je co zkoumat a zkoumaná témata patří k mým oblíbeným. Tým je taky fajn. Děda vědec válí a slečna agentka ukazuje, že Abrams má sakra dobrý vkus. Jakto, že mi něco takového tak dlouho unikalo? První řada polehounku, jak jsme u J.J. zvyklí, buduje pevné základy na postavách a uvádí nás do problematiky. Pak se začíná přisypávat na technologickém a biologickém poli, experimentuje se. Znovu mám pocit jako by mi kradli nápady z hlavy a točili podle toho některé díly. Čím víc se blížíme finále, tím lepší. Myslel jsem, že už to mám za sebou, ale zase se ze mě stává závislák. Fakt díky! Druhá řada z počátku protahuje paralelní zápletku, ale to je celkem klasický tah a boční příběhy jsou dost zajímavé na to, aby divák vydržel. Bellyho účast celou sérii moc pěkně prolíná, i když ho (jak jinak) mohlo být víc. Závěrečné díly dupou na plyn, i když si nejsem jistý jestli trošičku nemění pravidla hry za pochodu, ale budiž. Díl s krádeží z roku 1985 je zatím vrcholem seriálu. Doufám ve víc z toho druhého světa. Sem s tebou třetí řado! Třetí řada kvaltuje téměř po celou dobu. Prohození Oliví přináší do vztahů mezi postavami neuvěřitelné pnutí a díly z paralelního vesmíru jsou osvěžující jako malinová limonáda za horkého dne. Mytologie houstne a finále je vrcholem celého tříletého snažení. No a ve chvíli, kdy sbíráte čelist z podlahy tak příjde ještě jeden závěrečný twist, který vás nutí hrábnout po prvním díle další řady a tak to má být. Krásná práce! Čtvrtá řada přihazuje k paralelním světům další vychytávku. Pěkně to zatřepe vstahovými liniemi (i když si nakonec Stázina vezme Kubu za ženu) a z mrtvých vstanou staří známí. David Robert Jones je nebo vlastně byl nehorázný týpek a je skvělé, že je zpátky stejně jako sám William Bell. Finálové díly jsou do jednoho špičkové a nákuk do roku 2036 vnadní na poslední řadu jako vůňe čerstvě upečeného citronového koláče. Už ať je to tu! Poslední řada přenesená kompletně do roku 2036, s mírnými úskoky do roku 2609, není úplně tradiční. Je koncipovaná jako celek, kdy má dojít k porážce "těch zmrdů z budoucnosti" a ukončit celé tohle pět let trvající vyprávění. Takže hlavně... Povedlo se to, pár přešlapů tu samozřejmě je, ale nostalgie v posledních dílech je doslova smrtící. Všechny ty Fringe chuťovky z minulých let jsou to použité jako prostředek k likvidaci padouchů. Máme tu antigravitační náboje (když někoho zastřelíte, vyletí do vzduchu - cool ne?) Petera jako kalkulujícího Supermana, dokonce i Geena. Olivie je v téhle řadě tlačená trochu do pozadí a zaválí až ve finále. Parádní je nostalgická návštěva paralelního světa. Finále je pak emocionální ždímák, jak jsme u Abramse zvyklí. Mladá holka přežije, starej chlápek umře. Dobrej obchod. (04.04.2012)