Dům loutek

Hodnocení po deváté epizodě: Eliza Dushku opět nepříliš výrazná, zachraňují to vedlejší postavy ("geniální" mladý tvůrce tý mašinky na mazání mozků, vedlejší herci objevivší se vždy v jednom díle) a samotný nápad o tajné organizaci s lidskými loutkami. Díly jsou vesměs zajímavé, občas se tu a tam objeví kolosální nuda nebo ujetost, ale vesměs si to drží lehký nadprůměr díky dobrým scénářům. Uvidíme jak to celé skončí. Možná hodnocení změním - 24.10. jsem nucen hodnocení změnit na tři hvězdy, tedy čistý průměr. Jak už bylo řečeno, seriál má velký potenciál, ale nijak ho nevyužívá. A já se přistihl, že raději koukám na jiné seriály a na pokračování Dollhouse se těším čím dál méně. (01.05.2009)

Duchaplná sci-fi; seriál pro náročnější, nekonzumní publikum - to mainstreemové nemá moc šancí proniknout pod povrch psychologie postav a ať se radši o to ani nesnaží - a jde si sledovat nějaký ten bezduchý blockbuster u kterého může nechat mozek hezky ve stavu offline. Já jsem za tenhle typ seriálu vděčná, takže tvrdnutí před tv obrazovkou není jen ztrátou času, ale přináší i vnitřní obohacení. (16.07.2009)

S1: Nenechajte sa odradit pilotom. Mne to pripadalo cim dalej, tym lepsie. S2: Skoda, ze uz viacmenej len riesili uzasnost hlavnej hrdinky a producentky v jednom. Sice hlavny pribeh uzavreli, za to dakujem, ale taka zabava to uz nebola. Mimochodom, na Dushku som si nemohla zvyknut celych 26 epizod, straaasne protivna mi pripadala. Skoda. (15.03.2009)

Tohle že je Joss Whedon? Dollhouse nemá ani špetku kouzla, které proslavilo Firefly, Angela nebo Buffy, přemožitelku upírů. Epizody se zřídka vynoří z bažiny průměrnosti, vtípky jsou většinou ploché, pokračující zápletka unylá a Eliza Dushku v hlavní roli hraje příšerně. První série si nové díly nezasloužila. Druhá série začíná naprosto fádně, s dalšími díly se ale kvalita děje začíná lepšit. S blížícím se závěrem seriálu se konečně začne něco dít a posledních pět epizod se dokonce může pochlubit i pozvolna rostoucím napětím. Závěr sice zůstává neuspokojivý, díky druhé řadě si Whedonův seriál přesto aspoň částečně spravil pověst. Bonusový Epitaph Two navazuje na post apokalyptickou vizi nastíněnou ve speciálním díle Epitaph One a i když vypadá lacině, je stejně zábavný a povedený. (21.05.2009)

Pět let čekání na nový Jossův opus se vyplatilo, přestože jsem k němu zpočátku přistupoval veskrze kriticky. Dollhouse je na poli seriálů mimořádným zjevením a dosavadním Whedonovým nejambicioznějším, nejrafinovanějším, nejchladnějším a bezesporu nejvyzrálejším počinem. Pro běžného diváka však bude Dollhouse nejspíše těžce stravitelnou pochutinou. Seriál jde proti všem zaběhnutým klišé a seriálovým konceptům (hlavní hrdinka nemá po většinu seriálu vlastní osobnost atd.). Dollhouse je v těchto ohledech jedinečný a nemá konkurenci. Whedon stvořil auru takového tajemna, za které by se nemusel stydět ani Lost, servíruje nám šokující dějové zvraty (které by záviděl i Alias) a všechno je tu chladné a "nedořečené" (a zároveň neustále chytré). K prvním epizodám jsem sice přistupoval skepticky a "missions of the week" (stand- alone epizody) mě nechávaly chladnými, nicméně druhá polovina série vrcholící vynikajícím finále mi vytřela zrak (epilog Epitaph One z budoucnosti snad ještě víc). O poznání temnější a filozofičtější druhá série nabere od páté epizody neuvěřitelné tempo, děj až do konci za přibývající anarchie a chaosu, jež neodvratně směřují k apokalyptickému konci graduje. Dochází tak na precizní lámání charakterů (z nichž má většina svou psychologickou hloubku) rukou v ruce se zajímavou dějovou linií o postupném zneužívání technologie Rossumem. Bohužel nám z důvodů ukončení seriálu studiem Fox nebylo umožněno se dozvědět za jakých okolností vlastně k apokalypse došlo (mnoho vedlejších dějových linií uspokojivě uzavřeno nebylo, osudy mnoha postav neznáme), nicméně Jossem vynucené vynikající finále působí uzavřeně a nesmírně emotivně (poslední scéna je symbolickou tečkou za celým seriálem). (07.02.2010)