Chci se líbit

Film který pobaví a neurazí. Nečekejte nic velkého, ale rozhodně si u filmu odpočinete. Pěkná Francouzská komedie na příjemně strávený večer po práci. Dabing: Martina Menšíková, Kateřina Brožová, Simona Postlerová, Jan Šťastný, Lumír Olšovský, Ivan Jiřík, Svatopluk Šuler, Daniel Rous, Stanislav Lehký, Luděk Nešleha Vedoucí dramaturg: Alena poleďňáková Překlad: Jolana Kubíková Dialogy: Alena Fišerová Zvuk: Zdeněk Dušek Režie: Jitka Vacková vyrobilo: Česká Televize 2007 (12.08.2009)

Takový Sex ve městě po francouzsku. Názorné příklady, jak na první pohled excelentně fungující vztahy mohou uvnitř zmírat a usychat. Nevím, zda to byl režisérův záměr, ale všechny tři hrdinky ztělesňovaly různé živly (oheň, voda, vítr), stejně tak barvou vlasů. Mnohé jejich názory na život a muže sdílím, dámské dýchánky obvykle o tomto jsou:-) Manžel Florence byl strašný nadutec a mašina hovořící ve frázích, naopak milý byl Mariin manžel. Herci mi nijak neučarovali, ale mělo to styl a eleganci pro Francii tak typickou. (13.08.2009)

Koukám, že na digitálních programech se stále častěji dají najít velice dobré věci - soudě dle názvu nepustila bych si tuto francouzskou komedii ani omylem! Humorné story tří kamarádek z různorodého prostředí v nejrůznějších životních situacích mne velmi pobavil. Bridget Jones má za kanálem zdrařilé následovnice... (13.08.2009)

Tak Tanner mě předběhl... Spíše Sex ve městě, nežli vskutku dobrý francouzský film. Opravdu to mají Francouzi zapotřebí lísat se k Americe? Ale nevím, zas na druhou stranu hlavní představitelka mi připomněla moji francouzskou kamarádku; a malíř vypadal a byl podobné trdlo jako kamarád. Takové věci svým způsobem potěší. Celkově však spíše zklamání, ale něco to přece jen do sebe mělo. Jsem dneska holt měkký sýr. (Po druhém zhlédnutí lepší pocit.) (03.06.2008)

Film, ve kterém se zdá chování žen jako skutečné chování žen a ne jen jako scénaristický kalkul... Chvíli se mi zdálo, že vykreslení mužů je slabší, ale nakonec ani to nijak nepokulhává. Chci se Líbit není feministický, jen bere ženy jako živé bytosti z masa a krve, plné pocitů, smutků a radostí na které mají neoddiskutovatelné právo. Věřím tomu, že moderní ženy jsou přesně takové, jako zde vykreslené, ať už je to pro ně dobře nebo špatně. Trochu mi to připomnělo Tajnosti Alice Nellis. Ty ale zdaleka nedosahují skutečnosti a naléhavosti tohoto dílka. (12.08.2009)