Královská svatba

Oscar 1 nominace: Píseň - "Too Late Now" (24.05.2004)

║Rozpočet $1,590,920║ (18.02.2010)

Začnu pozitivně. Film obsahuje dvě povedená čísla, pro která stojí za vidění: Hlavní pár se pokouší udržet balanc a vlastní důstojnost při tanečním vystoupení na palubě kymácející se lodi a samotný Fred Astaire v jediném nepřerušeném záběru tančí postupně po podlaze, stěnách a stropě hotelového pokoje. Horší to je s pokusy napodobovat a snad i parodovat choreografie Genea Kellyho. Astairovou doménou byl přece jen standartní tanec. V tom byl doma a dokázal ho vynalézavě obohatit o humor. Divoké kellyovské exhibice, spočívající v tanci s neživými předměty a jiných "mladických nerozvážnostech", Fredovi nebyly vlastní a nebylo mi moc příjemné sledovat, jak koulí očima a dělá grimasy ve snaze to zamaskovat. Scéna, kde on a jeho filmová sestra hrají dvojici pouličních floutků, by se v zájmu jeho pověsti měla snad vystřihnout a spálit. O strojené romantické podzápletce ani nemluvím. 40% (08.09.2008)

Dvě nepochybně vynikající čísla, ale ne, nestačí to. Je potřeba nějaké charisma i mezi nimi a tady prostě není. Nudné postavy, nezajímavá zápletka, melodie normální. (15.07.2017)

Tato rodinotvorná romance, která nese všechny znaky staré muzikálové školy, jak je ještě zčásti jako drobné pozůstatky můžeme zaznamenat např. v MY FAIR LAIDY, je míněna - a také tak vyznívá - jako hold dvěma velikánům stříbného plátna: Astairovi a Powellové. V Donenově díle se jedná "pouze" o poctivé kvalitní řemeslo, které sice nic nepředstírá, ale na druhé straně si také nic neusnadňuje. Samotné libreto nevyniká hlubokými myšlenkami, na druhou stranu solidně zvládá uvěřitelný příběh o kouzlu hlubokého milostného citu a nenahraditelné trvalosti rodinného přístavu. Co tehdy mohlo vyznít jako klišé, se dnes jeví jako obtížně dosažitelná hodnota. Strhující gejzír nezapomenutelných hudebních čísel pěveckých i tanečních je stejnou samozřejmostí šlehačky na dortu právě tak jako brilantnost a formální vybroušenost dialogů. Velká dějinná událost, jíž byl sňatek budoucí královny Alžběty II., mohla ve své době plnit funkci vnitroanglosaského sbližování, které vzhledem k pohnutému dějinnému kontextu americkobritských vztahů nemuselo být vždy jen procházkou. Astairův výkon - v době natáčení a uvedení filmu již překročil tento skvělý umělec padesátku, srovnatelnou s dnešní pětašedesátkou - je obdivuhodný svým strhujícím tempem i dnes atraktivní nápaditostí tanečních figur. Hollywooodské kouzlo - nic naplat - alespoň čas od času produkovalo skutečné hodnoty. Těch nikdy není dost. Zvláště dnes. (23.01.2009)

|| Scenár: Alan Jay Lerner | Hudba: Burton Lane | Produkcia: Arthur Freed | Distribúcia: Loew's Inc. | Štúdio: MGM | Rozpočet: 1,590,920 $ | Tržby: 2,6 miliónov $ || Exibícia tanečného umenia Freda Astairea. Jeho sólové výstupy berú dych. SnáĎ len on a Gene Kelly odvádzajú tak skvelý výkon na plátne aj po päťdesiatke. Všetko ostatné je len kulisou doby. (16.12.2012)

Jeden z "dvojitých" muzikálů tj. muzikálová čísla se odehrávají jak ve filmu, tak v něm odehrávajících se jevištních výstupech. I když by se s trochou nadsázky čísla samotná mohla z filmu vystříhat, aniž by příliš co ztratil, který blázen by koukal na muzikál kvůli příběhu, že? A kdyby za nic jiného, tak za Astairovo antigravitační extempóre si tu čtvrtou hvězdičku určitě zaslouží. (18.01.2008)

Pozitivní, potěšující, všetečného spleenu oproštěná a Astairovou nonšalancí překypující pohádka Stanleye Donena, která v jeho dosti plodné kariéře předcházela podstatně slavnějšímu Zpívání v dešti. Jak už zde bylo několikrát poznamenáno, Královská svatba se proslavila zejména učebnicovým (a technicky přelomovým) převráceným záběrem z pokojového tanečního čísla. Na DVD vydání z LK (za které i tak děkuji) zamrzí pouze fakt, že kopie filmu zjevně pochází ze silně ztrátového zdroje, který zapříčiňuje, že noční scény v exteriérech jsou díky odpudivé ostrosti obrazu a vybledlým barvám téměř nekoukatelné. (05.09.2008)

Ještě než režisér a choreograf Stanley Donen triumfoval se svým fenomenálním Zpíváním v dešti, natočil tuhle pozitivně laděnou Královskou svatbu. Před kamerou měl už velkou muzikálovou hvězdu Freda Astaira, nesází na nějaké zásadní dějové umění nebo na překvapivé pointy, nýbrž na optimismus. Projev veselí a životního elánu je tu skutečně cítit na každém kroku, a to je jenom dobře. Astaire v dobrém paroduje Genea Kellyho (i když na jeho taneční exhibice a neuvěřitelně přirozené používání předmětů kolem nemá), jednou se koukne do muzikálové historie tím, že přetančí celou místnost včetně jejího stropu; a divák? Ten je nakonec poměrně spokojený.. (18.06.2012)

Teda klobouk dolů před tvůrci filmu, kterak si poradili se scénou, kdy Fred Astaire tančí po stropě a po stěnách. Za takové ztvárnění by se asi nemusel stydět nikdo ani dnes. Královská svatba je jinak docela příjemná romanticko tancující komedie, u které bych, až na nějakou tu výjimku, to tancování a zpívání klidně vynechal. A to pro muzikál přeci jenom není asi úplně nejlepší vizitka, že. 6/10 (14.05.2014)

Za Astaireova neopakovatelná taneční čísla. (23.01.2009)

Není to úplně ono, za zmínku stojí opravdu asi jen ty dvě čísla které už zmiňuje Oskar. Příběh až nezvykle obyčejný, filmy F.Astaira se vyznačují velice vtipným, nápaditým a atmosféricky dokonalým scénářem, který jen doplňují dokonalé tanečně-pěvecké čísla, což v tomto případě jaksi neplatí. Některé tanečně-pěvecké pasáže působí dokonce místy až trapně, o minimálně dvou se to bez nadsázky dá říct. I hudba, která se ne úplně hodí k některým scénám, nepřídává na požitku ze sledování. Film, který skřípe od samotného začátku, skoro by se dalo říct, že tady se Fred trochu hledal. Film, který neurazí, ale nemá ani jaksi moc co nabídnout. 60% (11.02.2010)

Muzikál rozhodne nie je môj obľúbený žáner, ale verím že skutočným milovníkom tejto svojráznej odnože filmárskeho umenia bude "Kráľovská svatba" jedným z najoblúbenejších.... vyzdvihujem skvelú scénku Freda Astaira stepujúceho a tancujúceho s vešiakom :) (znie to dosť nútene, ale verte že výsledok stojí za to), a samozrejme "inovatívna" triková scéna, kde Fred Astair tancuje po všetkých stenách, plafóne a podlahe, a to všetko s ľahkosťou a gracióznosťou jemu vlastnou (pri scéne som si nevdojak spomenul na Vesmírnu odyseu :))) (13.05.2008)

Zajímavá nenáročná komedie se zpěvy a tancem. Děj není náročný, ale je svěží, lehký a vtipný. Zpěv je doplňkem. Tanec je pak tím hlavním, co film nabízí. A je to velmi zajímavá, kvalitní podívaná... zvláště tanec po stěnách a stropě, či tancování s věšákem. Sourozenci Tom (skvělý tanečník Fred Astaire) a Ellen (půvabně roztomilá Jane Powell) Bowenovi s tanečním muzikálovým představením míří do Londýna při přípravě královské svatby. A oba v lásce nestálí, a zejména v postavě Ellen, přelétaví, naleznou svou osudovou lásku, romantiku, touhu po partnerském životě. Z dalších rolí je to sukničkář lord John Brindale (Peter Lawford), kterého až Ellen zcela učaruje, tanečnice Anne Ashmond (Sarah Churchill), která si oddychne, že nemusí čekat na svého "ženatého" snoubence a vložit se tak do Tomovi náruče, Irving a Edgar Klingerovi (Keenan Wynn), agenti sourozenecké dvojice, a Annin svérázný otec James (Albert Sharpe). Film, kdy nohy cukají touhou se roztančit po místnosti, ale nejen tam. Pobaví a zaujme. (24.02.2012)

Pro mně osobně zcela průměrný, možná chvílemi i trochu nudný muzikál s mým oblíbeným Fredem Astairem, který ale tady nic až zas tak výjimečného nepředvedl. Samozřejmě až na scénu, kde tančí po stropě a po kosých stěnách. Byla to jediná scéna, která mě vlastně pořádně zaujala. Jinak ani příběhově, ani pěvecky, ani tanečně to nebylo ničím tak dobré, aby mě to zásadněji oslovilo. Hudba: Burton Lane (27.09.2014)

Nešťastně zamilovaný Astaire tančící po stěnách a stropu svého londýnského hotelového pokoje... Může být už něco klasičtějšího? (24.12.2007)

Královská svatba dějově moc neštimuje a působí nejvíc jako mozaika či výplň mezi výstupy Freda Asteira, které jsou ovšem pětihvězdičkové (nemluvím pouze o přetančení o pokoje, k němuž se člověk dopracuje, když je dostatečně zamilován, ale třeba i o scénku v posilovně, na lodi či na divadle). Kdo čeká druhé Zpívání v dešti, odejde zklamán, kdo nečeká nic, dá klidně čtyři hvězdičky, protože čas takto strávený není zbytečný (oproti spoustě jiných filmů), ale na opakované (neselektivní) dívání to moc není. (29.09.2014)

Fred Astaire tančí a stepuje s nářadím a pak na stropě. Vynalézavé. Ale jinak film zestárl. (14.04.2022)

Rozmarný příběh úspěšného tanečníka a zpěváka, který se vyhýbá sňatku jako čert kříži, obsahuje stále úchvatné taneční číslo, v němž Astaire díky dokonalému triku tančí po stěně i stropě hotelového pokoje. 80 % (Ci 02/2008) (24.01.2021)

Fred Astaire má můj obdiv. Jen bych tolik neřešil "slavnou" antigravitační scénu, mě se daleko více líbily jiné části filmu, např. ta improvizace s věšákem v tělocvičně... Každopádně parádní hudba a úžasné výkony (taneční i pěvecké). (22.10.2011)