poster

Louise-Michel

  • Francie

    Louise-Michel

  • Slovensko

    Louise-Michel

  • Velká Británie

    Louise-Michel

Komedie

Francie, 2008, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kaluž
    **

    Vydatná dávka absurdního humoru, bohužel v nefungující formě. Tohle prostě Francouzi, oproti svým britským kolegům (Terry Jones a spol.), neumějí ukočírovat. Jako celek je to nezáživné, nudné a je vidět, že se dost tlačilo na pilu. Absurdní humor ano, ale musí to být zábavné, tohle je jen taková černočerná groteska, ovšem uznávám, místy povedená (střelba na štěkajícího psa, žádost o vraždu vznesená na dívku umírající na onkologickém oddělení nebo závěrečná vyvražďovačka, jíž neujde ani malé dítě).(18.11.2010)

  • Radko
    *****

    Vtipné. Teda zhruba na spôsob, ako keď si pcháte dva prsty hlboko do hrdla a niekto vás v tom momente prudko rozosmeje. Ono totiž jesť do pascí na myši ulovené holuby, dofajčievať špaky z chodníka, chlípať vyžobranú vodu v putike a umastene sa brhliť stokami žitia má svoje medze. Najmä keď sa snažíte vrámci možností zaradiť do spoločnosti, ale viacej si jednoducho z platu (podpory) dovoliť nemôžete. A ak Vás navyše zamestnávatelia ogabú aj o túto hnusnú mizériu bazálneho prežívania, nepotrvá dlho a potom si to niekto pripomínajúci boháča odserie. No a ako je známe aj z histórie, špirála pomsty a vlastníkov vlastniacich vlastníkov je nekonečná. Krásne je zhostenie sa témy pomsty a životnej nasranosti s humorom. Tvorcovia výnimočne podarenej komédie Aaltra pokračujú v tradícii inteligentného, no nie povznesene slušného srandovného smerovania. Skôr to má bližšie k tradícii drsných storiek vegeťákov, usierajúcich si zo spoločnosti, ktorú ignorujú a zároveň svojím spôsobom používajú a rozprávajú svoje nekompromisne brutálne srandovné jeby zo života v zafúľano/zafajčených krčmách. p.s. neodchádzajte počas záverečných tituliek: dodatok so srbským snajperom je rovnako úžasný ako celý film.(21.3.2009)

  • blackJag
    ***

    Sociálně kritická černá komedie s několika velmi absurdními a dokonale vtipnými momenty, které přídomek "montypythonský" vystihuje poměrně přesně, jen ten přízvuk je víc dramaticky reálný než skečovitě rozjuchaný. Ono už to osobnostní prohození mezi ústřední dvojicí je něčím, co jsem v této míře uplatnění nikde jinde neviděl. Ale (jediné, přesto zásadní), statický způsob natáčení zatěžuje spánkové receptory diváka víc než by bylo zdrávo a zbytečně tlačí celý snímek do hlubokých artových vod. Tam mu sice určitě nic nechybí, ale cesta k běžnému uživateli je z těchto míst daleká, předaleká. Název filmu, tvořený jmény obou hlavních postav, odkazuje na známou francouzskou anarchistku Louise Michelovou, která žila v letech 1830-1905. Hudba: Gaëtan Roussel. 65%(20.11.2009)

  • mat.ilda
    ****

    Šťastní to lidé... takoví bezprostřední - k večeři si chytí holuba, po nocích střílí na Velkou medvědici, po pár pivech dají co proto železným sloupkům na ulici, nemají problém využít své umírající příbuzné, za ztrátu zaměstnání volí definitivní odvetu, mají dokonce své soukromé 11. září... a svět se díky nim stává katastrofickým filmem. Mohla jsem mít na večer mnohem vyšší cíle, něco od Greengrasse, Emmericha, Coenových, Vinterberga, Finchera nebo Nolana, ale vybrala jsem si Louise-Michela a dostala jsem takový filmařský All Stars Team v jednom vrhu, s bonusem černé komedie a novým obzorem - když máte problém se čtením, netušíte, co je vlastně zakázáno a nic vám pak nebrání v rozletu, škoda, že vzdělávací proces v mnohých z nás tuto jedinečnou možnost pohřbil...(26.2.2014)

  • gudaulin
    *

    Úvodní scéna v krematoriu mě navnadila svým černým humorem a následující minuty o tom, jak majitel vyběhl se svými zaměstnanci, mi připomněly nedávno zveřejněný případ z Itálie, kde poslal šéf své ovečky na celozávodní dovolenou, během níž přestěhoval fabriku do Polska. Vypadalo to na skvělou jízdu a předpokládal jsem, že se budu rozhodovat o udělení nejvyššího hodnocení, jenže poté, co si zhrzené zaměstnankyně v kavárně odhlasovaly popravu svého šéfa, uhnul film do podivné absurdní křeče, ze které se až do závěrečných titulků nevymanil. Jak mi úvodních deset minut dokonale sedlo, následovaly nekonečně dlouhé chvíle nefalšovaného utrpení. Dal bych odpad, ale uvědomuji si, že Ježíš by utrpení definoval úplně jinak. Prostě jsem si s tím humorem anarchistické dvojky nesedl. Celkový dojem: 15 % za úvod.(10.10.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace