Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Václav NývltKamera:
Adolf NavaraHudba:
Václav VýtvarHrají:
Eduard Cupák, Alena Procházková, Leopolda Dostalová, Vítězslav Vejražka, Antonie Hegerlíková, Nina Popelíková, Jan Libíček, Petr Haničinec, Světla Amortová, Zdeněk Hodr, Jorga KotrbováObsahy(2)
Do leierské katedrály přichází nový farář Amaro Vieira (E. Cupák). Měl neradostné dětství a mládí strávil v semináři. Ke svému kněžskému postavení nemá hlubší vztah, na prvním místě je u něj kariéra. Kanovník Dias (V. Vejražka) mu zařídí ubytování u své konkubíny (A. Hegerlíková), kde se sblíží s její dcerou Amélií (A. Procházková), která je již zasnoubená s mladým úředníčkem (P. Haničinec). I přesto, že je Amélie nábožensky založená, má o pátera Amara zájem. A ten se rozhodne pro toto „dobrodružství“ s Amélií i proto, že cítí k jejímu snoubenci zášť. Amaro si připoutá Amélii i jako její zpovědník… (Česká televize)
(více)Recenze (12)
S literární předlohou portugalského spisovatele José Queiroze se nedá nic dělat, ta je zjevně proticírkevně zaměřena, tedy i tento námět. Ale jako inscenace je to zpracované dobře s výbornými herci Eduardem Cupákem a Janem Libíčkem. ()
Velmi silný příběh o jednom rozhodnutí, které se nemělo stát, ač bylo upřímné a láslyplné, však lásku fyzickou do církevních rukou nevkládej! ()
A Bůh mlčel... Stejnojmenný román významného portugalského literáta demaskuje klišé o době, církvi i víře. Titulní postava, sehraná s bravurní psychologickou hloubkou vynikajícím Cupákem, nastavuje svým vystupováním, bezcharakterním chováním a morálními vlastnostmi zrcadlo pokřivené lidské morálce. Buď pozdraveno pokrytectví převlékané za skromnost, faleš za ctnost. ()
Z této inscenace se mi do paměti vryli neodolatelně slizský 37letý Jan Libíček, neopakovatelná 45letá Antonie Hegerlíková a samozřejmě vynikající 36letý Eduard Cupák. To je vše. ()
Svědomí a chtíč ? ()
Rozloučení s čelní loučí člověka, když se sloučí mor románku, černá sutana, parte amora. ()
Panecku, to je tepani do kneziku... :))) Cupak vybornej. ()
V titulcích filmu uvedeno: název José Maria Eça de Queiroz: Zločin pátera Amara. ()
Solidní psychologické drama, které velmi zdařile postupně odhaluje charakter hlavní postavy. Na jedné straně láska, nebo spíš vášeň, na druhé sobeckost, intriky a prostředí, ve kterém jedna postava trumfuje svou špatností druhou. Dávám nakonec i čtvrtou hvězdu, hlavně za působivost tohoto snímku. ()
"J8 nikdy nedělám nic. A není to tak lepší, velebný pane?" ()
Působivá kritika církve jako jednoho z jeho nehodných kněží, sugestivně zpodobeného Eduardem Cupákem. I díky ostatním hercům a režisérovi vzniklo dusné drama vášní a pokrytectví.....Výborná inscenace. ()
Inscenaci vévodí zejména výkon Eduarda Cupáka, rovněž odporně úlisná figurka v podání Jana Libíčka nemá chybu. Za to, že je zde osmatřicetiletý a nikterak již mladistvě vyhlížející Haničinec označován za mladíka sám herec nemůže, ovšem režisér snad mohl být v jeho obsazení soudnější, i když jde spíš o vedlejší postavu. Ačkoliv bylo natočeno v době uvolnění Pražského jara, proticírkevní akcent byl zvýrazněn možná i o trošku víc, než bylo opravdu nutné, např. ve zbytečně přehnané "učené disputaci" mezi farářem a kanovníkem. Nicméně o pokrytectví církve jinak také nijak nepochybuji, méně je ale někdy více. Čtyři hvězdy spíš z nostalgie, protože to, co bylo ve své době možné považovat za běžný průměr, se ve srovnání s dnešní televizní produkcí jeví již nadprůměrné. Jako určitou perličku a přesvědčivý důkaz hereckého mistrovství vnímám Cupákem perfektně ztvárněnou sexuální touhu po mladé Amélii navzdory jeho skutečné sexuální orientaci. ()