Reklama

Reklama

Setkali se v ocelárně. On, dělník, co mu záleží na práci a partě, ona rozverná dívka, z jeho pohledu trošku frivolní… Takové zná moc dobře, podobné byly kdysi totiž i jeho bývalé manželky. Jana (D. Kolářová) povýší a po několika týdnech odchází do sekretariátu výrobního náměstka. Je uhlazená, v kostýmku, a tak, když Tomek (L. Munzar) přijde za náměstkem, nepozná v ní stejnou ženu, s níž se před časem vídal ve slévárně. A ona rozehraje hru – na svou sestru, dvojče. V roli sekretářky je seriózní, korektní až přísná, a taková se muži zalíbí. V zajetí svých předsudků a prvoplánového hodnocení ji pozve na schůzku… (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Předpojatý, to je vlastně slepý…" Být předpojatý vůči filmu Oldřicha Daňka snad ani nejde, i když se zde jedná o poměrně neznámou (na první pohled tedy tuctovou) televizní inscenaci. Ale i kdyby, stačí pár minutek jiskrné konverzace mezi Danielou Kolářovou a Luďkem Munzarem, a člověku musí být hned jasné, že i v tak, na dnešní dobu, neatraktivních kulisách jako je hutnická dílna, dokáže mistr Daněk vykouzlit něco naprosto kouzelného. Z těch dvou poloh Daniely Kolářové mě sice víc asi bavilo to její frivolní "třeštidlo" z úvodu, ale celé to pak v druhé části inscenace vyústilo ve velmi inteligetní dialogy o vnímání žen muži a naopak. Možná závěr byl až trošku zbytečně moc do ztracena, přesto jsem z tohoto televizního dílka vysloveně uchvácen. I díky krásné (nejen klárinetové) hudbě Jana F. Fischera. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Skvělé, prostě skvělé, to jsem se nasmála.. Mýma očima se nejedná o drama, ale o krásně napsanou a nádherně zahranou konverzační vztahovku, trochu romanci, trochu komedii a to drama bych dala až na poslední místo.. Daniela Kolářová je v tom převtělování fantastická a Luděk Munzar jí báječně sekunduje.. Původně jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, ale když vidím to zdejší hodnocení, dávám bez uzardění pět, Oldřich Daněk za to stojí.. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Oldřich Daněk, brilantní dramatik, který se pro své nepohodlné myšlenky z let šedesátých ocitl v nemilosti mocných, byl tehdy donucen k pragmatickým kompromisům, k nimž bezesporu náleží i tato televizní hra. Že nejde o žádné vrcholné literární dílo, je zřejmé: jako by tu Daněk na papír vyskládal slova, za nimiž už nic není. Dialogy, které si potom před kamerou vyměňují Kolářová s Munzarem nemají psychologickou hloubku, jsou jednodimenzionální. Ocelárna zoceluje. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Příjemná psychologická hříčka. 1)  Jak se ukáže, prostý dělník (46letý Luděk Munzar) není zas tak prostý a navíc si brouká písničku Vodňanského a Skoumala Večerní požár (dědeček se češe), což rozhodně není tvorba pro primitivy._____ 2)  Já jsem vůbec prima kluk, říká 25letý gay Marcel Vašinka. No jo, je:) ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Oldřich Daněk umí napsat krásné hloubavé dialogy naplněné myšlenkou i vtipem a umí coby autorský režisér rovněž natočit podle svého scénáře komorní snímeček v jednoduchém, téměř „nezávislém“ stylu, kdežto zde opět platí, že v téhle jednoduchosti může spočívat síla. Zvláště když se hlavních postav v Daňkově konverzační hře s pikantní romantickou historkou ze současnosti na hraně komedie a dramatu chopí takoví herci jako Luděk Munzar a Daniela Kolářová. Jejich spojení je pravda trochu nezvyklé, ale o to větší zážitek mi přineslo, zvláště když si v rámci svého znamenitého hereckého duelu mezi sebou nenuceně vyměňují nádherně ironické dialogy. Scéna po půlnoci u sóla na klarinet v opuštěném podniku je pak velmi pěknou melancholickou tečkou k závěru. Pár drobností by tomu šlo vytknout, ale ve výsledním dojmu nejsou pro mě podstatné a jak se mi tento malý velký film a zážitek z něj rozležel v hlavě, nakonec mu přeci jenom tu pátou hvězdičku rád dám, i vzhledem k tomu, jak je výrazně podhodnocen. [85%] ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama