Dolanův cadillac

„Dávaš mi úplatok, aby si sa dostal do pekla?“ Kingova poviedka ma nebavila; bola z nej príliš cítiť „technickosť“. Aby som to zjednodušil, King od určitej chvíle dej výrazne konzultoval so svojím „inteligentnejším“ bratom Davidom. Napríklad v tom, koľko kíl hliny musíte hodiť na auto v jame, aby z neho neprenikol krik šoféra. Alebo aká široká musí byť jama, aby sa do nej padajúce auto zmestilo, ale zároveň sa nedali otvoriť dvere. Alebo akou maximálnou rýchlosťou musí auto ísť, aby do jamy spadlo a „nepreletelo“ ju. A tak ďalej a tak ďalej a tak ďalej. Učiteľ fyziky by bol z poviedky nadšený. Asi. Ale „normálny“ čitateľ dvíhal rozpačito obočie. Na filmovej adaptácii (s odporne afektovaným Christianom Slaterom, ktorého som nikdy nemal rád) je najlepšie asi to, že nie je prekvapivo taká nudná, ako som čakal. Síce badať, že je film nezmyselne natiahnutý na celovečernú minutáž (u IZBY 1408 mi to neprekážalo), ale mohlo to byť ešte horšie, aj keď asi nie o veľa. (27.05.2011)

Tom Robinson (Wes Bentley) je klidný a poctivý učitel. Jeho svět je, ale převrácen vzůru nohama, když se jeho žena stane náhodným svědkem vraždy a následně je pak zabita Jimmym Dolanem (Christian Slater). Jimmy je drsný a nepřemožitelný mafián v Las Vegas. Robinson - posedlý duchem své ženy, přísahá znenáviděnému vrahovi pomstu. (15.07.2009)

Pevně věřím, že tato vynikající Kingova povídka (pro mě určitě jedna z jeho dvaceti, možná deseti nejlepších) se dá natočit tak, aby za sebou nechala Shawshank i Zelenou míli. Nebo se jim přinejmenším vyrovnala. Tady se to sice zdaleka nepovedlo, ale trochu mi uniká, proč to byla pro tolik lidí taková nuda. Já se nenudil ani v nejmenším, spíš naopak. Adaptacím Kingových děl obvykle velice prospívá, když se odchylují od svých předloh (Shining, Carrie). U Dolanova cadillaku se takový postup opět nabízí. Nelze se tedy divit, že ho Beesley alespoň zčásti využil. Ovšem já už od roku 2004, kdy jsem si tuto poctu dvěma horrorovým klasikům najednou (Poeovi a Bradburymu) poprvé přečetl, nosím v hlavě vlastní vizi té nejlepší možné adaptace. Od této se liší diametrálně. Přesto (nebo právě proto?) Beesleymu nadávat nebudu. Neodvedl zas tak špatnou práci. Dle hodnocení a komentářů jsem čekal daleko větší průšvih. Jsem jenom zvědav, zda se někdy v budoucnu najde hlava, která obrovský potenciál této povídky zužitkuje náležitě. Chce to mnohem víc peněz a mnohem víc citu. Bruce Springsteena, partu dělňasů na dálnici, a mezi nimi jednoho, který bude pro diváka velmi dlouho stejnou záhadou, jako pro své spolupracovníky. Každodenní dřina, výrazné chlapské charaktery, slunce nad hlavou, střípky epizodických zážitků... a jedno velké tajemství, které bude odhaleno teprve tehdy, až přijde ta pravá chvíle. To by byl film! (05.05.2011)

McCarthy má hraniční trilogii, King má Dolanův Cadillac. A Beesley nemá všech pět pohromadě nebo je geniální fyzik. Dokázal totiž svým filmem relativnost času v praxi. Jedna vteřina v jeho podání je jako celý den. Takže vás ve výsledku neokrade o pětaosmdesát minut, ale o takřka čtrnáct let života. Což je opravdové unikum. Oproti téhle čisté esenci nudy je už pak na hlavu postavané obsazení všech rolí opravdu jen nicotným detailem. Na druhou stranu v sobě Beesley musí mít i špetku umělce, jelikož nápad vzít adrenalinem a atmosférou překypující povídku a rozhodnout se ji zadaptovat jako urychlovač stárnutí, to už rozhodně chce pořádné koule. (04.07.2009)

Dobře si pamatuju, že se mi příliš nelíbila ani Kingova předloha, ale rozhodně bych na ní nalezl lecos zajímavého. Ne už tak na jejím celovečerním přepisu, který je nudnější než Panorama (takové to zdlouhavé raní ukazování zamlžených kopců na čt2). Obsazení je sympatické, ale příběh prostě nemá na víc, než na dvacetiminutový kraťas. Nechť ho z toho někdo sestříhá. (30.07.2010)