Cesta za snem
Bag of Bones
Kliatba jazera Dark Score
Režie:
Mick GarrisScénář:
Matt VenneKamera:
Barry DonlevyHudba:
Nicholas PikeHrají:
Pierce Brosnan, Melissa George, Annabeth Gish, Anika Noni Rose, Jason Priestley, William Schallert, Matt Frewer, Peter MacNeill, Julian Richings (více)Obsahy(2)
Úspěšný spisovatel ztratí při tragické nehodě svou milovanou manželku. Po příjezdu do rodinného venkovského sídla se mu však zhmotňují temné představy, které začnou odhalovat tajemství jeho ženy... Úspěšný spisovatel Mike Noonan dokončuje svou poslední knihu. Inspirací mu je jeho manželka Jo, se kterou ovšem kvůli Mikeovým zdravotním problémům nemohou mít děti. Po vydání nové knihy Jo srazí automobil a Mike se ocitá psychicky na dně. Pak zjistí, že Jo byla těhotná, a domnívá se, že měla mimomanželskou aféru. Ve snech se mu začnou zjevovat podivné představy o jeho manželce a on si myslí, že se mu Jo ze záhrobí snaží dávat nějaké signály. Rozhodne se vydat do jejich venkovského sídla v Dark Score Lake v Maine. Jo tam trávila mnoho času, když Mike psal, takže se Mike domnívá, že tam může najít jejího případného milence.
Mikeův agent Marty mu mezitím dá nabídku napsat novou knihu, na kterou ovšem bude mít jen tříměsíční termín. Mike nabídku přijme. Nejdřív nemůže přijít na žádný nápad, chybí mu inspirace v podobě Jo. Poté si ale vzpomene na jeden ze svých šuplíkových románů a rozhodne se jej přepsat...
Mike se seznámí s vdovou Mattií Devoreovou a její šestiletou dcerou Kyrou. Mattie zavraždila svého manžela poté, co zešílel a pokusil se Kyru utopit. Od té doby se Mattii snaží její bývalý tchán Max Devore znepříjemnit život a převzít Kyru do své péče. Mike zachrání Mattii před přejetím autem, čehož chce Max využít a povolat Mikea jako svědka proti ní. Jo však ve snech začne Mikea prosit, aby Mattii pomohl...
Spisovatel Mike Noonan se přestěhoval do venkovského domu v Dark Score, který zdědil po svém dědečkovi. Chce zde napsat svou novou knihu a zjistit, proč sem tak často dojížděla jeho těhotná žena Jo před sovu tragickou smrtí. Mike dále chrání svou sousedku Mattii, které chce její bývalý tchán Max Devore odebrat její šestiletou dceru Kyru do vlastní péče. Maxův syn se pokusil svou dceru Kyru utopit, ale manželka Mattie ho stihla zastřelit dřív, než se mu to podařilo...
Mikeovi se stále zjevují vidiny a má sny, ve kterých vidí nejen svou zemřelou Jo, ale také černošskou zpěvačku ze 30. let Saru Tidwellovou. Devore Mikeovi stále vyhrožuje, aby se přestal Mattie zastávat, po nějaké době však sám Devore zemře. Na jeho pohřbu se Mike setká s Edgarem Whitem, který se v mládí přátelil s Mikeovým dědečkem, Maxem Devorem a několika dalšími. V roce 1939 v Dark Score koncertovala Sara Tidwellová a tato skupina chlapců ji po koncertě znásilnila a poté utopila její dceru. Sara na ně uvalila kletbu, podle níž měli oni a jejich potomci provést to samé svým dcerám. Poté skupina Saru ubila. V průběhu let se ovšem Sařina kletba plnila a muži i jejich synové zabíjeli své dcery. Mikeovi dochází, že Jo jezdila do Dark Score, protože se chtěla o celém příběhu dozvědět co nejvíc, aby zachránila jejich dítě před případným Mikeovým prokletím. Posledním žijícím dítětem, na které se kletba vztahuje, je Kyra...
(TV Prima)
Recenze (106)
Když vás rozjetý autobus konečně zbaví manželky a vy najednou máte spoustu času na své koníčky, vyloženě nasere, pokud si ani v mrazáku nedá pokoj a chodí vás do toho balení MILFek strašit. Je všeobecně známo, že až asi na pět zářných výjimek se Štefan Král lépe čte, než se na něj dívá a toto je smutný příklad toho, jak se dá poměrně solidní předloha dokurvit do téměř tří hodin zabijácké nudy. Z nich přes dvě unyle lelkuje vysloužilý agent Jejího veličenstva na chatě a otráveně hraje se svou pošlou láskou na ledničce scrabble. No, abych byl úplně upřímný a objektivní, mezi tím vytvářením nebodovaných novotvarů mu zhruba každou půlhodinu nějaká nasraná ektoplasma cinkne na soba nebo vyháže talíře z kredence, abychom se mohli šíleně vyděsit, že to má furt ještě nejmíň devadesát minut do konce. Když už si divák začne po tomhle utrpení znuděně pohazovat dálkovým ovladačem a tahat z internetů další pokračování Abnormálních pasivit, aspoň někdo utopí v jezeře pár dvanáctek a oprcá nějakou briketu, co u toho strašně kleje. Na to by ale bohatě stačila čtyřicetiminutová epizoda Akt XXX! ()
,,VÝCHOVA PŘINÁŠÍ POVINNOSTI“….. /// Mikemu umřela žena (na autobus). A její duše se (z nějakýho důvodu) vrátila. Jenže smolda pacholda – nejsou sami! … Zpracování do dvou dílů dává dost prostoru pro vybudovaní atmosféry kolem chlastajícího spisovatele (další! Kurva chcu taky něco napsat!), příznaků alkoholismu (nechceš mi nakecat, že taky vidíš duchy…), a víc než strach mám jen takovej pocit, že mě to celkem baví (ani když píchá s mrtvejma? Ty seš zvrhlej! Co máš v tom sklepě?). Vobčas mě zamrazí, páč podivnosti se vobjevujou ve spánku i v bdění a zajímavě se proplejtaj ducháčci, minulost a současnost. Důležitý taky je, že záhady ani osoby mě zvlášť neserou (ani Brosnan? No jo, ale ten jinak…). Příběh je prostě taková ,,Kingovka“ o tom, jak dát dohromady dva smutný lidi. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1998 Stephen King číst nebudu. 2.) Vykládaj vo mě, že mi hrozí malé ,,Dark Scoreské šílenství“. 3.) Thx za titule ,,Hlawoun“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Vrece kostí patrí k mojim obľúbeným kingovkám a keď som sa dozvedel, že ho chystá starý kingovec Mick Garris ako televíznu mini-sériu s Pierceom Brosnanom, tešil som sa. Bohužiaľ, napriek na prvý pohľad štedrej dĺžke je to strašne krátke, film pôsobí brutálne skratkovito až povrchne. Kvôli uponáhľanosti nevznikol ani tak príbeh, ako skôr zmrzačené torzo, ktoré upaľuje zbytočne rýchlo dopredu a nikto z toho nič nemá. Režisér sa namiesto piplania atmosféry (pekný veľký drevený dom uprostred krásnych lesov Severnej Ameriky, neďaleké rozľahlé ponuré lochnesské jazero, obďaleč stojace zaspaté mestečko) musí ponáhľať a tak sa strihá, strihá a strihá. Akoby v post-produkcii vypadávali celé scény, od drobných (ako sa Mike dostal z „plte“ uprostred jazera na breh? Viem, že preplával, nie som blbý, ale to tam nemohli byť aspoň tri sekundy toho športového výkonu?) až po dôležité, s ktorými som mal problém aj ja a to som román čítal v Anglicku desaťkrát (prečo milionár spáchal samovraždu?). Napriek určitej snahe a nie úplne nevydarenej prvej polovičke sa v druhej Mickovi skrátka všetko úspešne zosypalo. Zostal zbedačený výkon nervózneho Brosnana (ktorý je fajn, ale z niekoľkých vyhrotených scén sú vidieť jeho obmedzené herecké limity), blbé retrospektívy a výsledný pocit, že je to alebo zbytočne dlhé alebo zbytočne krátke. ()
Sterilnější než čerstvě vybalená injekční stříkačka a stejně tak nápadité. Jde o příběh spisovatele, jehož žena políbí rozjetý autobus a on (ten spisovatel, ne autobus) se pak vydává do manželčina letního sídla, aby tu pátral po pradávném prokletí, blablabla. Z příběhu na každém rohu vykukuje King, což by vlastně ani nevadilo, vždyť formát televizní minisérie mu sluší. Co však vadí je, že ze zpracování je na hony cítit Garrisova nezajímavá režie. Dokud bude Kinga pro televizi adaptovat on, slušné podívané se zřejmě nedočkáme. ()
Mizerné. Garrisova režie je přinejlepším průměrná. Scénář postrádá nejlepší momenty z knihy a celkově nedává moc smysl. První půlka v podstatě nic neřekne, nemá spád a události se jen dějí. Žádné napětí, žádné očekávání. Obsazení se nevyvedlo. Brosnana mám rád, ale sem se nehodí a není to tím, že by nedokázal shodit Bondovské sako. Právě naopak, jeho Noonan je nezajímavý a není nic horšího než nezajímavý hlavní hrdina. Přehnaná dramatizace některých scén je až komická. Překvapivě jediné solidně provedené kousky jsou ty z minulosti a ty jsem v knize bral jako ty slabší. Jo a cpaní moderní technologie skoro všude mi lezlo na nervy. iPad přehrávající staré černobílé video... že by product placemant, nebo jen snaha o to být v kurzu? ()
Úspešný spisovateľ po tragickej smrti manželky, prichádza do staršieho opusteného domu na okraji zapadákova, aby našiel stratenú inšpiráciu pre napísanie nového románu. Od prvého dňa však začína prepadať víziám, ktorým spočiatku nedokáže porozumieť. Nepotrvá však dlho, a dostane odpovede na otázky, ktoré mu čoraz viac víria hlavou. "Pod povrchom" na 785 pokus poňatý "ostrejšou" rukou. Úplne sklamaný z tejto duchariny nie som, ale ani na nobelovú cenu to nebude - 55% ()
Pierce Brosnan je skvělý herec a svou roli zvládl. Pár scén se rozhodně snést dalo, ale 162 min? To už je i pro nejotrlejšího diváka velké sousto. Minimálně o 90 min zkrátit a vše mohlo dopadnout o něco lépe.. 4/10 = 45% ()
Výborný scenár s veľkými predpokladmi navnadiť diváka na záhadu, živiť jeho zvedavosť nezodpovedanými otázkami a obaliť ho do rúška mysterióznosti a tajomna, proste King. Filmové spracovanie sa však dostatočne nepopasovalo s touto výzvou a z načrtnutého potenciálu dokázalo vyťažiť ledva polovicu. Zručnejší režisér by z tejto predlohy urobil atmosferickú megabombu. Netvrdím, niečo sa podarilo, ale bolo toho hrozne málo, hlavne v strede snímku. Našťastie aspoň koniec v tomto smere niečo zlepšil. Slabší priemer. 55/100 ()
Věděl jsem že v dnešních letech filmy podle Kinga už nejsou ono, ale i tak jsem se připravil na kvalitní film. A ten se mi dostal jen z části. Rozhodně jsem čekal že se budu více bát. Bohužel film si hraje s náznakama který nejsou ale dotáhlé do konce a ani atmosféra která je dost mizivá nepomůže. Nicméně příběh je poměrně zdařilý a masky jsou perfektní. Brosnan a George jsou dobří i když Brosnan lehce ztloustl. Hudba je výborná a efekty ujdou, ale strašně se to drží u země, klidně bych uvítal minisérii typu Stand takhle je film dobrej jen z půlky. ()
Pierce má pořád charisma a mně se sem skvěle hodil, jako asi to není nejlepší King, ale napětí a nějaká snaha tam je, nejvíce mě však naštval konec, nebo spíš posledních 15 minut, kde jde krásně vidět, že to není King, ale pouze nastavovaná hollywoodská kaše. ()
Kniha niekoľkonásobne predčí film, u Stephena Kinga to už je takmer pravidlo. Prvá časť sa ešte dala, od druhej to strašne upadá. Možno by nezaškodilo skrátiť to na jeden dvojhodinový film, sú tam aj zbytočnosti. Takmer som nevydržal počkať si na pointu. Z pytle kostí sa stal pytel sraček. ()
Mě to po příjezdu na chatu u jezera začalo dost bavit. Je pravda, že by bylo třeba pořádně stříhat. Dvoudílná stopáž je naprosto zbytečná, už jen proto, že prvních pět minut druhého dílu je úplně bezúčelných. Ale Brosnan se mi líbil, Melissa byla rozkošná!, atmosféru to mělo a Kingův příběh standardně dobrý. 70% ()
Připouštím, že ta stopáž je fakt dost přestřelená, hodně vtíravý product placement tabletu a mobilu po chvíli fakt už lezl na nervy, místy je to trochu zmatené a na rozdíl od knihy přepláclé a obsahuje to více nelogických nebo vyloženě špatných scén (jen idiot zvedá stále ještě živou manželku po srážce s autobuse, objímá ji a třepe s ní!!!!!!!!!!!!), ale, ALE. Pytel kostí je mou čtvrtou nejoblíbenější Kingovou knihou a jedinou, která mě rozbrečela. Garrisova televizní verze mi vlastně poskytla přesně to, co jsem od ní čekal, já totiž nějak výrazně více nečekal. Ve filmové kingovky nikdy nevkládám moc důvěry, protože zfilmovat Kinga zpravidla není vůbec jednoduché a nejvíce mu prostě sluší papír. Nakonec mě to místy i překvapilo. První hodina se mi líbila hodně. Má to skvělou hudbu. Mám rád studiové snímky a studiové okolí chaty bylo fajn. Max Devore a jeho šílená společnice super. Mám rád Annabeth Gish a bylo mi líto, že tu moc prostoru nedostala. Jason "nechceš si o tom promluvit" Priestley je zábavně potěšující. Mick Garris možná není vynikající režisér, ale Kingovi docela rozumí a umí ho podchytit. Knihu budu mít pořád mnohem radší (jako až na jednu vyjímku každou Kingovu) než tento film, ale jsem rád, že jsem to viděl, času s ním stráveným nijak nelituji a v budoucnu do toho klidně půjdu znovu. Považuji ho totiž za docela zdařilý. 3,5* ()
Áčková primadona Brosnan zpočátku dodává téhle béčkové "Kingovině" zdání velkofilmu, ale ta má s velkofilmem společnou bohužel jen tu přepálenou stopáž, na takové kýčovité melodrama by bohatě stačila hoďka a půl. Dlouho jsem v tomhle podprůměrném (na Kinga) příběhu postrádal takové to specifické Kingovo horrorové mysteriózno a metafyzično, které mám tolik rád. Ale když na nějaké to metafyzično konečně začalo postupně docházet, vzbudilo u mě většinou jen ironické úšklebky typu "to jako vážně?". Jako by mistra při psaní příběhu políbila nějaká podřadná nedovyvinutá múza. Pointa pak je vyloženě slabá a v hlavní dětské roli (Kyra) mě otravovala nesympaticky oprsklá holčička s tak mimořádně protivným hlasem i chováním, že jsem si pro ní přál nějaký hrůzostrašný a vytříbeně sadistický osud. Nedočkal jsem se, ba naopak jsem byl znechucen senilním červenoknihovním závěrem. ()
Kingův román se mi už dávno vykouřil z hlavy a možná i proto mě tohle zpracování nijak neuráželo. Jistě, atmosféra mohla být hutnější, Brosnan také nebyl tím pravým ořechovým a stopáž je přestřelená, ale i přes tyto neduhy je Bag of Bones koukatelným televizním myst-thrillerem s tradičně dobrým Kingovým námětem a pokud nepočítám Brosnana, tak i dobře zahraným. Navíc je tu řada postav, které mě vyloženě bavily, což byli především Max Devore a jeho šílená opatrovnice. Z mého pohledu lehký nadprůměr. 60% ()
"Lež klidně, pytli kostí !!" ()
Během prvních patnácti minut jsem se jednou oklepal a jednou nefalšovaně leknul. To už se mi dlouho nestalo. CITÁT - Vždycky jsem říkal, že bych bez tebe nemohl psát........můžeš mi dát znamení ?.......... ZAJÍMAVOST - Ve dvaadvacáté minutě je zmíněno jméno Bachman, což je pseudonym Stephena Kinga, podle jehož stejnojmenné předlohy je tento snímek natočen. Trochu se obávám délky příběhu, snad to ke konci nebude moc stagnovat. Zatím to má napětí, jen tak dál. CITÁT - Jednou "ano", dvakrát "ne".......... Zajímavě provedé, divák tuší, že přijde lekačka...čeká....čeká...a pak se stejně lekne. Já teda jo. Jsem v půlce příběhu a musím napsat, že je to nádhera. Krásně zpracované, má to děj a napětí. CITÁT - Thomas Hardy řekl, že ve srovnání s tou nejvšednější lidskou bytostí, která chodí po povrchu zemském, je i ta nejvýtečněji napsaná postava románu jen pytlem kostí......... Pozor na Dark Scoreské prokletí. Lidé kolem tohoto jezera mají své velké tajemství. Tak velké, že není možné jej pohřbít. Stále se totiž vrací. V druhé části příběhu se flasbacky dostáváme hluboko do minulosti a snažíme se spolu z hlavním aktérem hledat důvod zmizení Sáry Tidwellové. Povedená adaptace Kingova románu Pytel kostí. Napínavé (vím už se opakuju), párkrát jsem se lekl, dobře ozvučené a povedená hudba. Sakra ke konci jsem se dvakrát rozbrečel, už stárnu. CITÁT - Sbohem mami......... ()
Part 1 = 2* / Part 2 = (going to watch) ()
Teraz neviem čo mi na tomto liezlo na nervy viac,či ta prestrelená stopáž alebo zvráskavený Brosnan. 40% ()
Nepovedlo se, bohužel. Zpracování mojí nejoblíbenější povídky od mého zamilovaného autora je v televizním hávu velmi mdlé, prázdné, zkratkovité a některé scény opravdu doslova předramatizované (příkladem může být poslední scéna s nůžkami v koupelně). Nevím, zda vůbec bylo rozumné pouštět se do filmového zpracování této knihy, protože King je zde opravdu ve výborné formě. Garris absolutně zklamává v zachycení atmosféry, ve vykreslení charakteru hlavních postav a celkově snímek působí velmi nekonzistentně a schématicky. Ano, vše důležité se dozvíme, ale způsobem, který je skoro neuctivý. Pierce Brosnan je skvělý herec, ale zde zapadá do podprůměru, což lze jistě připsat volbě zpracování. Často nemá co hrát, občas nuceně přehrává a jeho tradiční charisma nefunguje, protože postava je naprosto plochá a nezajímavá (na rozdíl od knihy). Potěšila Melissa George, nicméně ta se opravdu spíše mihne. Nerad se opakuju, ale příště to chce trošku invence a energie do zpracování děl mistra Kinga. Těšil jsem se, přežil jsem to ve zdraví, ale hodnotit musím spíše záporně. 4/10! ()