Režie:
Pete RiskiScénář:
Pekka LehtosaariKamera:
Jean-Noël MustonenHudba:
Ville RiippaHrají:
William Hope, Leon Herbert, Ronald Pickup, Philip Bretherton, Noah Huntley, Dominique McElligott, Skye Bennett, Mr. Lordi, Kita, Amen, Ox, Awa, Jussi Haukkamaa (více)Obsahy(3)
Pouhých sedm pater může být tou nejhorší noční můrou
Otec se chce o svoji autistickou dceru postarat sám a násilím ji odvést z nemocnice. Při útěku ale zůstanou uvězněni spolu s dalšími šesti lidmi ve výtahu. Incident je však pouze začátkem té nejhorší noční můry. Když dveře výtahu po delší době dveře výtahu konečně otevřou, najdou jen strašidelně prázdné chodby několik zohavených těl. Je to práce netvorů z temné strany, kteří se právě pouští do děsivého útoku na své nové oběti.
Začíná být jasné, že na malém autistickém děvčátku leží otázka přežití celé skupiny.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (238)
Dark floors jsme sledovali čtyři. Jeden, co se bojí hororů seděl vůči obrazovce zády, míchal drinky "extra strong" a odmítal kamkoliv jít sám, druhý mlel pořád něco o sexu, třetí usínal a já se snažil vnímat vše. Nakonec nikdo nechápal nic. Byl to krásný, odpočinkový, nenáročný film pro sváteční chvíle s přáteli na horách. ()
Tak špatný to určitě nebylo. Naopak poměrně originální, temná atmosféra jak má být, ale bohužel takový pomalejší děj a nepříliš podařilý závěr. Po 45 minutách filmu už diváka nic novýho nepřekvapý a stane se z toho obyčejná chodička ve tmě s průměrnými zvuky a efekty. A lekačky v průběhu filmu téměř žádný. ()
SILENT HILL v špitáli? Dajme tomu, že scenár je na svoj námet poriadna sračk@. Dajme tomu, že sa tu nejaká metalová kapela vybláznila dosýta. Dajme tomu, že si pri tom spomenula na retro masky z rokov minulých a neváhala ich použiť v modernom filme. Dajme tomu, že ide o neškodný výplach, ktorý bude zdvíhať žalúdky len tým náročným. No a keď si to dáme všetko dokopy... ()
3 mesiace v kuse ma priateľka lákala, aby sme si to pozreli, že to ešte nevidela. Spravil som chybu, že som si to pozrel... Už po necelej polhodine sme sa po sebe rozpačito pozerali. "Zlatko, chceš to dopozerať?", spýtala sa ma. Odvetil som niečo v tom zmysle, že počkám aspoň na pointu. No, ehm, lenže tá pointa neprišla... Takže zabitá hodina a pol života. Aspoň jedna * za tých Lordiov =) Radšej by som si však pozrel kvalitne natočený triler s horrorpunkovými MisFiTs. ()
Fínsko-islandský horor v americkom šate z ktorého je dosť cítiť inšpiráciu Silent Hillom. Na európske pomery vizuálne pekne spravená záležitosť, aj keď monštrá, ktoré sa tu vyskytli ma príliš nepresvedčili a niektoré pôsobili viac komicky než desivo. Hoci nie som za to, aby sa v každom druhom horore o nadprirodzených javoch objavovali namosúrené čiernovlasé dievčatká, kreatúry, ktoré som mal možnosť vidieť tu sú kapitola sama o sebe. Záver filmu je značne chaotický, postavy viac menej nezaujímavé, v rámci odnože o hororovej haunted house ide o (pod)priemer. ()
Reklama