Nájemní vrazi

Skvělá old school akční jízda se skvělými rivaly!! Tempo je dynamické, film se rychle sune dopředu, neustále se něco děje a to mě baví, to je přesně to, co od takových filmů očekávám. Banderas zde předvádí skvělý, psychopatický výkon s chladným srdcem a Stallone vynikající nájemný vrah se srdcem a duší. Nenudil jsem se ani chvíli. 75% (07.03.2014)

Původní hodnocení upraveno a komentář kompletně smazán, protože v něm byly hrozný kraviny a dneska jsem shledal, že jsem byl asi v době sepsání hrozně kulervoucí kverulant. Nebo možná platí i to co například u té Hrozby smrti a sice, že jsem měl prostě tenkrát jiný favority. Jako Sly mezi ně určitě patřil, ale tohle je film který jsem měl spojený spíše s obdobím úpadku jeho kariery než s dobou kdy byl na vrcholu a prostě jsem ho nedokázal plně docenit. Teď na opakované shlédnutí musím konstatovat, že se jedná o další zcela krystalický chlapácký film z devadesátých let se střetem dvou silných charakterů. Stallone jako zabiják gentleman je ok, ale o jeho vnitřním myšlení a změnách jeho motivace se toho moc nedozvíme. Daleko větší prostor a výraznější postavu se mi zdá, že tu má Banderas a musím říct, že jeho neřízená střela Miguel Bain mě bavil od začátku až do konce. Až mě mrzelo, že ač to byl ve svý podstatě hajzl co zabíjel lidi, že to s ním na konci dopadlo tak jak to dopadlo, ale to už si tak trochu zavinil sám. Každopádně dává tady do toho ten svůj typicky živelný herecký projev a neskutečnou energii. Jeho rozhovory se Slyem nemají chybu a celá ta rivalita mezi nimi, ale i vzájemný respekt z toho filmu přímo čiší. Richard Donner to pak jako zkušený režisérský profík dokázal celé perfektně ukočírovat ať už po stránce nejen dialogových scén, ale i akce která je opět stará dobrá poctivá a analogová jak už je ve filmech z této doby samozřejmostí. Ano uznávám, že finále je trochu klišé. Jednak kdo je ten hlavní zadavatel v pozadí je víceméně jasný už tak v polovině filmu. No a jak už jsem psal nevadilo by mi kdyby celý ten komplikovaný vztah mezi oběma hlavními hrdiny měl jiný vyústění. Mohli si třeba navzájem popřát štěstí projevit si respekt a rozejít se. Tak nějak to k tomu směřovalo, ale nakonec tam muselo být tak trochu na sílu to vítězství jakože dobra a potrestání zla. Přitom Sly tak nějak reprezentuje jenom o něco menší formu zla než Banderas, ale ok nebudu se v tom pitvat platí, že v dnešní době kdy už se tyhle poctivý filmy pro fanoušky starosvětský akce prakticky netočí je třeba nerejpat se v detailech a tyhle klasiky patřičně ocenit.95% (14.04.2024)

Procházka mokřinami v gumácích: 4 mil.USD, tuzér za svezení El Mariachiho ve žlutém taxíku: 4 mil.USD, snězení malé hotelové čokoládky: 3 mil.USD, čekání v pohodlném bankovním křesle: 4 mil.USD, závěrečná udivená grimasa při "nečekaném" objevení se jisté osoby: k nezaplacení.. Suma sumárum to máme 15 mil.USD, což je Slyův paycheck za průměrný výkon v průměrném Donnerově filmu o nájemných zabijácích postrádajících profesionalitu. Za ty peníze by šla docela hezky zrekonstruovat ta zvonice.. (05.10.2009)

To je tak krásně, úžasně debilní, že se tomu nedá odolat. Wachovští střelili k tomuhle scénář Joelu Silverovi společně se scénářem k Matrixu, přičemž za každý z nich dostali mega. Tenhle jim pak překopal Helgeland na žádost Donnera, který to chtěl trochu prozářit a uklidnit (script-doctoring byla jeho hollywoodská specialita). To se mu povedlo natolik, že Wachovští dělali co mohli, aby byla jejich jména odsekána z titulků leč marně. Z toho, co jsem vykutal, tak přepis odskákala milostná sekvence mezi Moore a Stallonem (díky kurva bohu) a naopak byl připsán závěrečný debilní twist (kurva proč?!). Je vlastně zajímavé zde nacházet už ty různé detaily, které odkazují k tomu, že již bylo uhněteno těsto na jednu z nejdůležitějších filmových událostí vůbec. Jedna z hrdinů je hackerka s nickem Electra a závěrečná vychytávka ze slunečními brýlemi si taky nejspíše nijak nevešla do dobrodružství posádky lodi Nabuchadnezzar. Vypadá to, že v tuhle dobu byla určitá snaha přiřadit Banderasovi jeho typickou střeleckou pozici z Desperada, kdy, obvykle obouruč, střílí z pistolí způsobem, jako by se spíš pokoušel vrhnout celou zbraň. Tenhle jeho styl ale do vyčištěných prosklených devadesátkových interiérů příliš nesedí a působí tam strašně neohrabaně. V této pozdní éře Donnera se vyjevuje jedna z jeho specialit a to je schopnost nabírat si na bedra ty nejhorší možné herecké osery (děti, zvířata, Sylvestra Stallone, Billa Murrayho, Marlona Branda) a přežít to. (06.02.2021)

Naprosto bezchybný psychologický thriller. Výborný výkon A. Banderase, skvělé hlášky ("mám rád hřbitovy, však jsem sem několik lidí poslal"), napětí, akce, úžasná hra nervů...jeden z nejlepších Stallonových filmů od dob Ramba a Rockyho. Chybičky: 1) Jedna z chyb, které jsem si všiml, je hned na začátku, při scéně na hřbitově, kdy má Stallone na ruce "sádru", pod níž drží pistoli...všimněte si, kolik vystřelí ran z jednoho zásobníku, když se snaží trefit Banderase. Dávno by musel přebít. 2) Když je Robert Rath v bance a Electra mu vypráví vtip, dobře si hned na počátku všímejte šálku kávy, co je na stolku před Stallonem. V prvním záběru má ouško směrem doleva (z našeho pohledu), hned v dalším doprava (resp. není pořádně vidět), přičemž v dalším záběru (když se Rath chystá napít), tak opět míří doleva a v následujícím znovu doprava (tentokrát zřetelně). (18.12.2006)