De ofrivilliga
V moci davu
Involuntary
Involuntary
Režie:
Ruben ÖstlundKamera:
Marius Dybwad BrandrudHrají:
Leif Edlund Johansson, Lola Ewerlund, Hanna Lekander, Maria Lundqvist, Vera Vitali, Ylva Nilsson, Ida Linnertorp, Mikael Bundsen, Cecilia Milocco (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Dvě mladistvé blondýny se afektovaně baví, fotografují a opíjejí, partička mladíků vzájemně sexuálně experimentuje, mladá učitelka se snaží řešit školní šikanu žáka učitelem a skupinu cestujících uvězní řidič autobusu. Ve filmu V moci davu se proplétá několik paralelně vyprávěných dějových linek, které spojuje jen téma stádnosti a chuti či vůle překračovat tabu. Hrdinové se v davu často chovají poněkud stupidně a nepochopitelně, aby neztratili tvář, nedobrovolně vstupují do komplikovaných situací. To reflektuje i originální práce s kamerou, která často zabírá zdánlivě zcela indiferentní situace, netradiční úhly či rakurzy. (Cinemax)
(více)Recenze (42)
Ostlund je přeborník v naturalistickém zobrazování těch trapných, srabáckých, stádních a jinak nelichotivých poloh lidského jednání. To se mu musí připsat k dobru, protože takhle to umí málokdo a filmy obecně tyhle situace buď nereflektují, nebo divákovi předkládají jen v jakési zjednodušující zkratce, která nenarušuje a dále slouží dějovému oblouku. Ostlund toto neřeší, protože tyhle situace tvoří kostru jeho filmů. Na druhou stranu, mám osobně pocit, že své sympatické snažení často přizabije jakýmsi intelektuálním rámováním a poněkud onanistickou kamerou, díky čemuž to celé pak zavání trošku snobárnou. Tohle je ten typ filmu, který si zapamatujeme, ale nic moc si z něj neodneseme, protože nám tady filmař, velmi rafinovaně, vrstevnatě a chytlavě sděluje něco co dávno všichni víme a s čím se setkáváme každý boží den. ()
Krom části s bláznivým staříkem co si nechá vypálit raketu do obličeje, která byla poněkud zbytečná, jsem byl spokejený. Ale myslím, že mnohým divákům hlavní téma filmu zůstane skryto ač je v názvu titulu. Možná už jsou v takové moci že si toho nevšimou:)) ()
ocenenia : MFF Cannes 2008 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ◘◘◘◘ MFF Mar del Plata 2008 - Špeciálna cena poroty ()
Série 4 scén, které sdílí pouze téma společenského tabu a ovlivnitelnosti okolím. Některé by ovšem vydaly sotva na krátkou televizní povídku, a proto celek spíše nudí, než by vás bavil. ()
Moc mi film nesedl a nepřipadal mi nijak inovátorský, ale rozhodně nepopírám myšlenku a kvality režiséra, proto se pro tentokrát vyhnu hodnocení a napíšu, ať si na film udělá obrázek každý sám. ()
mozaika několika na sobě nezávislých příběhů, která dokáže být vtipná, smutná a trapná (dost často zároveň) a která se snaží prozkoumat lidské tendence jít s davem, nejít s davem a naopak překračovat hranice (svoje nebo ty společenské) a jako bonus standardní přizdisráčství . Ostlund už ve svém druhém filmu slušně vystrčil růžky a i když to ještě není jeho stoprocentní výkon, solidně se mu blíží. Osobně mám rád tyhle zdánlivě nikam nevedoucí slepence a tohle mi slušně sedlo...70% ()
Pár vtipů tam bylo, jinak jen kupa nudy v několika příbězích bez propojení. ()
Pozoruhodná sociologická studie, z níž místy až mrazí, když si člověk uvědomí tu naši často nedobrovolnou stádnost. Alespoň tedy já mám mnohdy ten pocit, že z ní vlastně ani není úniku. Rozhodně jde o nadčasový snímek s téměř dokumentárním přístupem, který ovšem zdaleka nemusí sednout každému. (75%) ()
Na každým lidským konání toho lze najít zhruba tolik zajímavýho, jako na jednotlivých příbězích, které tvoří tuhle skládačku. Možná kecám- nebyly to tak triviální věci: alkoholismus mladistvých, šikana ve škole, šikana pasažérů autobusu, pohlavní zneužití a pak cosi, co jsem vůbec nerozklíčoval (ohňostroj). Zahraný to bylo excelentně, naprosto přirozeně. Ale to podání- forma tohoto filmu- špatný... Po většinu jeho trvání ten slepenec nedával žádný smysl. A už vůbec nebavil. ()
scénář klasicky seversky.prolíná se několik dějových linek.Tak jako v knihách.V jedné scéně kde rebelují ve školních lavicích děcka ,mi jedna adolescentka připoměla silně Grétu. ()
Östlund si vybral pár osob a jejich všedních příběhů, které se ve snímku střídají a postupně nabývají formu historek s různým společensko-sociologickým přesahem na zamyšlení. Podle mě naťukává témata, která později rozehrává víc ve svých dalších filmech. ()
Formalne velice zajimave, bohuzel vetsina fragmentu pusobi jako ukazky z psychologicke studie bez nejakeho dalsiho presahu. Navic se mi zdalo, ze velka vetsina pribehu dojde do jisteho mista a v nejzajimavejsim skonci. Pro me absolutne nejlepsi fragment s ucitelkou, ktery bych mozna radsi videl jako samostatny kratky film a pak jeste usek hovoro s manzelkou v aute. Pres vsechny vyhrady to ale pro zpusob, jakym je to natoceno stoji za videni ()
Rejžova novější produkce je skvělá, ale tohle mě vlastně moc nevzrušovalo. Myšlenka dobrá, ale asi by to chtělo chytit za jinej konec a trochu to opepřit, aby davová psychóza, společenský a psychologický mantinely vylezly na světlo světa v plný kráse. ()
Film se snaží o jakousi myšlenku, vše je ale utopeno v nevěrohodných scénách bez pointy. Vizuální stránka je televizní, dialogy jsou vatou. ()
Že tam není děj? No, naozaj není, ale kdo říká, že Ostlundovým záměrem bylo natočit příběh? On prostě jen jakoby mimochodem nebo skrytou kamerou natočil pár situací ze života (pravda, místy lehce nadsazených),celé nám to předložil - a mrkněte se sami, jací jsme někdy my lidi, nejvyspělejší to živočišný druh, blboni. Je to trapné, je to rozpačité- a je to tak. ()
● netuctový film, zložený z niekoľkých samostatných fragmetov, ktorý kladie nejasné otázky a dáva nejasné odpovede - aj napriek toľkým (gramatickým) záporom, výsledok je určite pozitívny. ()
Zdánlivě jednoduchý a přímočarý, veskrze velmi výstižný a filmový (práce s kompozicí a inscenací scény, napětí, překvapování, gradace, humor..) - člověk se nemá čas nudit. ()
Tak tohle je unikátní záležitost. Něco, co se totálně vymyká dnešní produkci, a co přitom funguje bezchybně a je neuvěřitelně koukatelné. Budu ještě chvíli přemýšlet, proč to všechno dohormady tak fuguje. ()
a kde je nějaký příběh nebo společné vyústění všech příběhů? ()
Škoda, že "nejzajímavější", co autoři dokázali vymyslet, je zabírat mluvícím postavám místo obličeje kotník nebo rameno... ()