Reklama

Reklama

V dubnu roku 1945, kdy Rusové vpochodovali do zruinovaného Berlína, započalo trápení civilního obyvatelstva. Masové znásilňování žen různých věkových kategorií je na denním pořádku. Zde začíná drama fotografky Anonymy, která hledá pomoc a lásku u jednoho z ruských důstojníků. Znásilňování německých žen ruskými vojáky bylo dosud tabu. Autor přináší zdrcující pohled do zákulisí těchto událostí. (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (101)

misterz 

všechny recenze uživatele

Chápem, že sa mnohým divákom tento vojnový film na pozadí skutočnej udalosti opísanej v denníku jednej Berlínčanky o tom, čo sa dialo (hlavne so ženami) keď do mesta vtrhla Červená armáda, páčil. Námet je naozaj silný a hodný zamyslenia. Ale myslím, že si zaslúžil lepšie spracovanie. Nudu tu striedajú násilnícke scény akoby vytrhnuté z kontextu, s jasným zámerom vyžmýkať z diváka nejaké tie emócie. To všetko je doplnené nejakým tým tancom a spevom, aby potom zas prišlo niečo smutné... Do istej miery mi to pripomenulo film od Agnieszky Holland - V tme (2011). Podobne účelové a hlavne so slabo vykreslenými postavami. Ako celok tak snímok postráda väčšiu dramatickú hĺbku. Škoda, pretože priestor by tu určite bol, len sa žiaľ nevyužil. Slabý priemer. 55/100 ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Když se válka vrátila, odkud přišla, byli Němci překvapení, že je tak necivilizovaná a že na ně nebere ohled. Jistě, že ti nejméně vinní trpí většinou nejvíce, často více než různí prominenti režimu (u kterých by v tomto případě větší spravedlností byla stará dobrá pomsta, a ne Norimberský proces). Ani nemyslím, že by zde byl záměr pomlouvat rudoarmějce, ta vlna znásilňování prostě byla. A ani zde nejsou všichni vykresleni jako primitivní mongoloidní mužici, a i zde je připomenuto, že kdyby se rudoarmějci chovali tak, jak Němci na východě, brzy by už zde žádný Němec nebyl. Hrdinka prostě chtěla žít, tak se chovala pragmaticky. Nakonec nebyla sobecká, pomáhala slabším, takže těžko ji odsuzovat. V extrémních případech mají morální pojmy trochu jiný obsah. Jen mi připadalo, že postupně se ten film nakazil ruskou filmovou chorobou – rozvláčností, dlouhými záběry, pohledy do nikam. No, nejvíc mne pobavila ta závěrečná informace, že když kniha vyšla v r. 1959 v Německu byla zuřivě odmítnuta a bylo řečeno, že je to „potupa pro německou ženu“. To je přece slovník III. říše, ať pak našinci někdo něco říká o úspěšné denacifikaci. Zřejmě měly všechny ty ženy spáchat sebevraždu, aby si zachovaly čest německé ženy. A přitom mají Němci takové přísloví (tuším od B. Brechta): Erst kommt das Fressen, dann die Moral. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Natočit dnes něčím překvapující film o druhé světové válce, podívat se na tuto etapu dějin nějak jinak, nově, překvapivě, to je téměř nemožný úkol. Vše již bylo pojmenováno, vyřčeno, zdokumentováno... Přesto se čas od času někomu podaří vytvořit mimořádné dílo, které vyráží divákovi dech objevností tématu. Německý režisér Max Färberböck to svou adaptací kontroverzních pamětí ,,Žena v Berlíně" záměrně anonymní autorky ovšem dokázal. Pohled na válku z perspektivy ženy (je v podstatě jedno, jaké je národnosti, i přímo ve filmu zaznívají sugestivní pasáže dokumentující fakt, že pohled například ruské ženy by byl ještě mnohem drastičtější, proto odsuzovat slepě jen ruské vojáky a ruskou stranu je tragický omyl...) je skutečné novum a při jeho percepci mrazí. Válka a o to paradoxněji její konec není synonymem radosti a pozitivních nálad, ale jen a pouze strachu, potupy, pohany, znásilňování...(oč paradoxněji by popisované události vyzněli posunuty k skutečně vnímanému osvobození, kupříkladu do prostředí polského či pobaltského, eventuálně i našeho), neboť slovo válka je ve všech jazycích v podstatě jen eufemismem...její skutečné hrůzy se do žádného slova nevměstnají... ,,Válka změnila význam slov." ()

Fr 

všechny recenze uživatele

První vydání knihy Anonyma ,,Žena v Berlíně“ vzbudilo velké pohoršení. Byla nazývána hanbou německých žen. Autorka byla tak šokována opovržením součastníků, že až do své smrti zakázala další vydání. A i poté mělo zůstat její jméno anonymní.... Zprvu to vypadá na horor plný nadržených ,,zvířat“. Rudá armáda taková zřejmě byla. Scény znásilnění, mladá či stará – válka si nevybírá. VŽDYŤ JDE JEN O PÁR MINUT. Film má pomoci pochopit PROČ některé německé ženy dělaly to, co dělaly. Příběh si zachovává korektnost (odsuzovat sovětské vojáky?.... co myslíte, že dělali Němci?). Místo pozdravu – KOLIKRÁT? Každý se snaží přežít jak umí. Kurva? Možná ano. Jíst se ale musí. Může však také dojít ke sblížení kultur. Nepochopitelné? Ale válka ještě neskončila! Ženy si to sami před sebou dokáží obhájit. Ale co vracející se němečtí muži? Silný příběh nutící k zamyšlení. Někdo to pochopí, někdo ne. A nejde ani o to, jak tento film skončí. Jde o to, o čem vyprávěl. Německá kinematografie zažívá nádherné časy! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

U Němců si dlouhodobě cením jejich schopnosti pohlédnout na svou minulost kritickýma očima i korektnosti, kterou zachovávají k tehdejšímu nepříteli. Nicméně tady to trochu přehnali a k Rusům byli až moc schovívaví. Na mě to působilo tak, že se sice mezi nimi našlo pár vypatlaných mužiků, které nezajímalo nic jiného, než chlast a sex, ale ve valné většině to byli obyčejní kluci, kteří se s místníma holkama zkamarádili a dokázali s místními ženami koexistovat, vzhledem k podmínkám, v jisté harmonii. Jenže z toho, co víme, to bylo spíš naopak. To vykreslení žen, které se snažily přežít, bylo fajn a Nina Hoss zářila, povedla se i atmosféra Berlína bezprostředně po válce a nepřišlo mi to ani příliš natažené, jak tady někteří kritizují, ale vykreslení Rusůs semlela až úzkostlivá snaha o objektivitu a to se u mě na celkovém hodnocení podepisuje. 65% ()

Galerie (38)

Zajímavosti (9)

  • Většina vojáků sovětské armády na sklonku války byla vybavena automaty PPŠ-41 Špagin a puškami Mosin-Nagant vzor 1938, které jsou ve filmu značně zastoupeny. (ArthasKarfa)
  • Rusové si nevybírali, obětem znásilnění bylo mezi 8 a 90 lety. Mnoho žen za to zaplatilo životem. (Petulka88)
  • Při osvobozování Berlína v roce 1945 padlo přes 80 000 sovětských vojáků. (ArthasKarfa)

Reklama

Reklama