Svět je velký a záchrana kyne odevšad

Mám z toho hodně rozporuplné pocity. Vedle sebe tu leží skvělé filmové nápady a provařené kejkle hodné mexické telenovely. Nepůsobí to však jako takový ten balkánský guláš , kde najdete úplně cokoliv a v celku je to neopakovatelně přitažlivé a originální (Kusturica), spíš je z toho cítit promarněná šance. (10.08.2012)

Velké překvapení vycházejících z velkých hereckých výkonů. Trochu lyrické a hlavně hodně silné v dopadu na diváka a to nejen toho, který pochází ze zemí na východ od zdi. Režijně nevtíravé a nenápadné, ale v celkové kompozici prostě skvěle fungující. Jistě škarohlíd by našel pár kapek patosu, ale v tomto případě to nevadilo. Opravdu citlivý a krásný film, který má co říct. Doporučuji. (03.12.2012)

(Viděno na LFM 2011 ve Vsetíně) Velmi zvláštní film, který je bolestný a optimistický zároveň, obsahuje vtip a sem tam nějakou kýčovitou scénu, která někoho možná znechutí, ale mě potěšila. Film jakoby stál mezi tvorbou Balkánu a západní Evropy, ale daří se mu to velmi dobře a ani na okamžik mě nenudil. Myslím, že by tady mohl mít docela úspěch, kdyby byl známější. (12.06.2011)

Všechno, co mi chybělo v předchozích pár filmech, toho se mi tady dostalo až nad hlavu. Příběh, herecké výkony, smutek, smích, pláč, tohle všechno běželo, jako dobře namazaný stroj a konečně trošku vím, jak se hrají vrhcáby. Moc milej film, kterej by se měl ve všech postkomunistických zemích promítat naprosto povinně. (24.01.2015)

Nevím kolik jsem viděl bulharských filmů (jestli jsem vůbec nějaký doposud viděl), ale tenhle je absolutní TOP. Naprosto jednoduchý příběh rozvinutý na téměř dvě hodiny filmového pásu, který je tvořený z krátkých příběhů z minulosti a současnosti. Tyto střípky ze života slepené dohromady dají ten největší diamant bulharské kinematografie, za který by se nemusel stydět žádný režisér evropské scény. A vy si v klidu vychutnejte radostné i smutné okamžiky, které vám připomenou místy i komunistický režim u nás. A je čas naučit se hru vrhcáby. (02.04.2009)