Reklama

Reklama

Pokušení svatého Toníka

  • Česko Pokušení svatého Antonína (festivalový název) (více)

Obsahy(1)

„V čase, kdy život je vpolou své pouti, jsem zabloudil, kolem byl hustý les, já z pravé cesty zabředl v houšť proutí.“ Citát z Dantova Pekla přesně uvozuje stav hrdiny filmu, manažera, stiženého krizí středního věku, jehož existence uprostřed materialisticky vyprázdněného, dekadentního světa novodobého estonského kapitalismu se krok za krokem začíná rozpadat. Na počátku byl pes, omylem přejetý cestou z otcova pohřbu, a útěk do lesa, kde ho chtěl Toník ukrýt. Desítky uťatých rukou, které tu našel, byly ale jen začátkem jeho cesty ke kořenům vlastní morálky, začátkem fantaskní, halucinogenní odysey, během níž se ubohý Toník postupně vzdaluje konkrétním osobám a vztahům svého života a noří se hlouběji a hlouběji do (sur)reality symbolů a alegorií. Režisérova obrazově fascinující černobílá úvaha o skutečné povaze dobra je stejně intelektuálně stimulující jako hravě úsměvná a peklo, do nějž ústí, je nevyhnutelné. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (50)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Brutálně zvláštní, ale nebyla tam snad jediná scéna, která by neměla nějakou pointu a nebo jednoduše nedokázala zaujmout. Těch 114 minut pak probíhá hrozně dlouho, ale ve výsledku utečou neuvěřitelně rychle a nejzvláštnější na tom je, že ten příběh, ačkoliv ubíhá po kapitolách, vlastně nemá žádný hlubší smysl, prostě plyne a Vy scénu, co scénu nevíte, kam bude směřovat. A pokaždé se bude jednat o docela zásadní šok. Zvláštní. Překvapuje mě, že zrovna Estonci se do něčeho takového pustili, ale na druhou stranu, proč by ne. Každý národ má nějaký ty svoje úchyly. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Černobílá surreálná metafora líčí v nelítostném světle soudobý svět manažerů a pravého ruského luxusu po estonsku. Rouhačsky prolíná novou verzi legendy o světci s nekompromisní absurditou a divácky nesmírně náročnou formou. Výsledkem je těžko přístupná, vnitřně ale velmi sytá a bohatá pavučina symbolů a významů. Běžným divákům vstup zakázán, filmovým úchylům vřele doporučen. [MFF KV 2010] ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(CINEMA MUNDI 2011) Nejlepší film z necelé dvacítky titulů, které jsem na letošním ročníku zhlédnul, je zároveň nejhůře převoditelný do slov. Nejde o to, že by se jednalo o tak nepřístupnou podívanou, ačkoliv je dobré vědět, do čeho se jde (název podle Dáliho malby, zároveň odkaz na duchovního, závěrečná dedikace mj. Buňuelovi). Spíš jde o to, že pokud se převede bohatá významová rovina do slov, ta vyzní banálně (např. úpadek duchovních hodnot v materiálním světě). Přitom POKUŠENÍ SVATÉHO TONÍKA se vyjadřuje prostřednictvím obrazů, které jsou evidentně inspirovány zásadními kinematografickými díly minulých dekád, což bezpochyby potěší nejednoho cinefila, kterému je blízká poetika Lynche, Herzoga, Pasoliniho, Buňuela... a tak by se dalo pokračovat v podstatě do nekonečna. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Pohrebom začína film. Večierok je prapodivnou čiernou omšou. Kňaz pustého kostola v Boha už dávno neverí, no napriek tomu levituje. Frajerka odoláva sexu, no nakoniec ju zavrú do bordelu pre vyvolených. Polícia koná úplne proti svojmu zmyslu. Biznismeni sa zapájajú do hedonisticky odpudivých rozkoší tela. A tak podobne a tak ďalej. Plus neskutočne priliehavá hudba. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Pokušení dodívat se až do konce jsem podlehla až napodruhé a rozhodně toho nelituji. Tento černobílý snímek bych zařadila mezi artové festivalové kousky, každého asi nenadchne. Suerralistický sled obrazů nabízí celou škálu přirovnání a symbolů, je na každém, jak je uchopí. Spíše než drama vnímám Pokušení svatého Toníka jako podobenství. Sled absurdních situací mi značně připomíná Buñuelovu Mléčnou dráhu a poděkování v závěru titulků mi to jen potvrzuje. S klidným svědomím mohu doporučit náročnějším divákům se zállibou v podobných žánrech. Dovedu si představit, že estonská kina zejí prázdnotou a na festivalech se sklízejí ceny. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Toníkova očistná cesta, jež nemůže začít jinak než smrtí. Bezprostředně poté je náš zoufalý hrdina konfrontován se světem, ve kterém jsou zbořeny veškeré hranice. Lidé kolem něj odhazují zábrany, zapomínají na svou důstojnost i vrozené pokrytectví a jednoduše (ne)konají. Toník se snaží zapojit, navázat na starý zaběhlý systém pohodlného života v nestoudném materiálním přebytku, nicméně nic nefunguje, snad jen ta jeho luxusní kára, ale ten svět kolem? Jeden strádá, aby se druhý zvrhle přežíral a jako vrchol všeho znesvětil nebohou dcerušku právě propuštěné starého dělníka, jehož lopotná práce ho držela při životě. Toník pozoruje a začíná chápat, jeho cesta do temné hlubiny lidských duší, na jejímž dně sotva čeká laskavé bílé světýlko, je lemována bezcitností i brutalitou, nakonec je pouze kus masa, čekající na rozporcování tímto zvráceným světem, jemuž vládnou sadističtí řezníci s motorovkou. Je vůbec naděje? Co takhle láska, životní pokora či skutečné duševní souznění? Velmi naivní, Toníku, jdi se raději zahrabat jak kus přejetýho psa! Po všech stránkách neskutečná, pro mě zcela bezchybná, žánrově velmi bohatá jízda, která prý donutí polovinu diváků odejít po několika minutách z kina, aby taky ne, tato zvlněná společenská zrcadla jsou dokonce i nesnášena. ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Veľmi zvláštny film. Verím, že tie prúty a konáre stromov ohýbajúce sa vo vetre, mračná a krdle vtákov, ľadová voda a kosa derúca sa pod kožu, môžu niekoho viesť k tomu, že si poriadne namydlí špagát a hodí si to, avšak mňa to naopak, upokojovalo. Páčili sa mi hlavne pastorove satanské oči! Na tie ja mám slabosť. Páčila sa mi drobunká Ravshana Kurkova a naopak, jej oči, ktorými by kľudne roztavila balvany, páčil sa mi ten industriálny nášup celého filmu a Satanove sexuálne orgie a vôbec, páčil sa mi celý film! ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Püha Tõnu kiusamine je surrealistická, symbolická alegorie dekadentního, prohnilého světa (houšť proutí), ve kterém hl. postava filmu světec (Toník) bloudí ve snaze nalezení nové životní cesty. První cesta Toníka neustále vábí do života luxusu, druhá naopak do duchovních hodnot. Film je natočený mistrně s bohatými konstrukčními postupy a stavbou příběhu. Od kamerových záběrů, rámování samotného obrazu s hrou se světlem a stíny pro navození pocitu stísněnosti, až po symbolicky černobílé podání barev jako významu putovních cest. [9,5/10] ()

arie 

všechny recenze uživatele

Skutočne netuším, či som pri nejakom filme pocítil takú rôznorodú paletu pocitov ako pri mojom prvom stretnutí s estónskou kinematografiou. Akýsi hlbší zmysel sekvencií vo filme poznajú azda len sami tvorcovia, mne sa ho po prvom pozretí odhaliť určite nepodarilo, no celkové poňatie snímky na mňa zapôsobilo v nevídanej miere. To, do akej miery vo vás film vyvolá asociácie na iné kinematografické počiny, závisí len od rozsahu vašich filmových obzorov. Film, o ktorom sa ťažko píše, aby človek prezradil čo najmenej tajomstiev, ktoré skrýva, je pretkaný zmesou filozofických úvah, narážok na zväčša nezávislé trendy a autorských tvorcov (pri jednej scéne som si spomenul na Wendersove Nebo nad Berlínom), pripraví v záverečných minútach milé prekvapenie i pre priaznivcov brakovejšej formy kinematografie. ()

bassator 

všechny recenze uživatele

45th KVIFF 2010 - EAST OF THE WEST - FILMS IN COMPETITION - Na Východ od Západu - Soutěžní sekce (Püha Tõnu kiusamine / THE TEMPTATION OF ST TONY / Pokušení svatého Toníka) ()

Hortensia 

všechny recenze uživatele

Psychadelická hríčka. Film miestami skutočne pripomína "Zlaté časy" kinematografie, hoc len pripomína. Nadnesená jazda, ktorá prechádza cez otvorenú satiru, metafyzické rozprávky po surreal i audio-vizuálnu masáž zmyslov. Surreal ako zrkadlo dekadencie, surreal ako zrkadlo ničotnosti, surreal ako zrkadlo hľadania zmyslu, očisty. Zaujímavý počin, ktorý sa hemží podnetmi, no vidí sa mi, že režisér radšej kĺže po povrchu tém, odkazuje obrazmi, ako by sa snažil o niečom rozprávať. Aj to je cesta, síc... ()

HenryS. 

všechny recenze uživatele

Tyjo, zdálo se mi to, nebo tu stihli citovat filmy z nejméně půlky dějin kinematografie? No, i když taky chápu ty, pro který to bylo utrpení. u Bazinků. P.S.: A soundtrack sháním moc, a budu za něj moc vděčný. Jo, a někdo kdo to viděl ve Varech, a pamatuje si úvod? Říkal někdo, proč to v Estonsku nemají rádi? Nějaké infos o tom? ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

A tento poznáte? Buñuel, Bergman, Lynch, Wenders a Kaurismäki sa strednú za účelom natočenia spoločného filmu. Aki má z toho brainstormingu však jediný hovno, pretože ostatní komunikujú telepaticky. Tak aspoň exne fľašu vodky a pomaly začína chápať. Asi taký je tento film. "Ten plot chcete diagonálne? Čo, aký plot? Chcete povedať, že tu nie sme? Ale ja som si žiadny plot neobjednal. Možno tu teda nie sme. Ani táto dodávka, ten dom a záhrada. Možno tu nie je ani táto planéta." Ach to transcendentno, nemôžeš žiť s ním, ale bez neho to nejde. :D ()

Richie666 

všechny recenze uživatele

Původně mě překvapilo, jak moc (a v co?!) se druhá polovina snímku zvrhla. Ale ona se nezvrhla. "Pamatuj, Toníku: Stromy nejsou stromy a domy nejsou domy." ()

jhrasko 

všechny recenze uživatele

Každý správny filmový festival musí mať svoju najväčšiu bizarnosť. St.Tony vtipne pomenovaný Toník nemal (pre mňa) tento rok v KV konkurenciu. Podobne tak i hlavný predstaviteľ, ktorý i na náhodných okoloidúcich na uliciach KV posobil ako prízrak z inej planéty. Podobne bizarné nech je teda i moje hviezdičkovanie. P.S. Najhúfnejšie opúšťaný film festivalu (čo ma oprávňuje myslieť si, že som normálny - čítajúc si po sebe druhú vetu komentára). P.P.S. Najexkluzívnejšie použitie (a self zneužitie) motorovej píly v histórii. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Režie a scénář: Veiko Õunpuu. Kamera : Mart Taniel. Hudba : Ülo Krigul. Hrají : Taavi Eelmaa jako Toník. Někdy jsem si myslel, že i tvůrci jsou při natáčeí v delíriu a mají v sobě moc halucinogenních látek. Jinak, ale " ruce " pryč od negací, to není zápor, to je to, co udělalo z tohoto filmu unikát. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

kafkovská vize pobaltského Estonska v rozvíjejícím se kapitalismu. Výrazově hodně silné především v některých surrealistických scénách, u kterých jsem byl v rozpacích mezi zděšením a smíchem. A i když to chvílemi bylo hodně utahané, tak se mi to líbilo na slabší 4 hvězdičky a rád si to zopakuju a doufám že i užiju víc těch bizardností a absurdit. Je to bezpochyby další z filmů, které v TV neuvidíte a musíte si na něj zajít na festival nebo hledat v prohnilých a nebezpečných vodách internetu. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Necron 

všechny recenze uživatele

Temná je noc, mé děti, má drahá maso mas, den se opět v noc obrátil, jeho záře daleko od nás, ale my, co jsme se nikdy neoddávali naději,my, narození proti naší vůli, nevinní vrození hříšníci, hněteni hněvem již od lůna, průměrní snad v duši, ale silní v opovrhování, my se tmy nebojíme, protože my dobře víme, že je to temnota sama, co nás sem vyvrhla! Tak pojď, čase mrtvol, čase ostří a vražd, čase nestydatého chtíče, ryba chcípá v moři, člověk na ulici, kolabující zvěrokruh nastává. ()

Reklama

Reklama