Muž, který miloval Yngveho
Mannen som elsket Yngve
The Man Who Loved Yngve
The Man Who Loved Yngve
Režie:
Stian KristiansenScénář:
Tore RenbergKamera:
Trond HøinesHudba:
John Erik KaadaHrají:
Rolf Kristian Larsen, Ole Christoffer Ertvaag, Ida Elise Broch, Arthur Berning, Kristoffer Joner, Jørgen Langhelle, Vegar Hoel, Andreas Cappelen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Norský Stavanger je sice příjemné, ale poněkud monotónní místo k životu, do něhož revoluční konec osmdesátých let proniká jen skrze televizní obrazovky. Jediný únik z okolní šedivé nudy nachází sedmnáctiletý Jarle v hudbě kapel nové vlny, pod jejichž vlivem založí s přáteli „nejtvrdší punkovou kapelu ve Stavangeru“ (především proto, aby jako nezletilý gymnazista konečně pronikl do jediného rockového klubu ve městě). Když však do školy nastoupí nový student Yngve, obrátí se Jarleho doposud dětský svět vzhůru nohama: aniž by tušil, jak k tomu došlo, zjišťuje, že volí mezi dívkou, kterou mu všichni závidí, a chlapcem, jehož ani pořádně nezná. S tak silným emočním zlomem, který se podařilo debutujícímu Stianu Kristiansenovi do snímku vložit, se lze setkat jen málokdy – jeho zábavná komedie o dospívání se takřka nepozorovaně zlomí do hořce melancholického vyprávění o nemožné lásce. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (84)
Je to takový nenápadný snímek. Pozornost mu nezajistí hvězdné obsazení nebo speciální efekty. A přece jediný pohled, jediné slovo dokáže oslovit více. Nejde o to, nechat se filmem pasivně unášet, ale o to, procítit to. Pokud se vám to podaří, může ve vás vyvolat celou paletu emocí, v jednu chvíli se cítíte jako na bujarém večírku s přáteli, v jinou se chcete zoufale rozbrečet a křičet nebo cítíte melancholii. Je to obyčejný příběh o jednom dospívajícím muži a právě v té obyčejnosti tkví neobyčejné. ()
'i wanna be adored' od stone roses. osumdesátky ve stavangeru, jarle je pankáč, nosí placky kapel a conversy, má skvělou holku a taky hraje v kapele, mathias rust band. pak přijde yngve, co poslouchá homopop, hraje tenis a nosí šusťákovou bundu. 'ever fallen in love? (with someone you shouldn't've?)' od buzzcocks. bude z jarleho šampón, nebo macho? chlap, nebo zbabělec? pomůže mu teplý kadeřník kristoffer joner? natočeno krásně podle krásného románu krásného toreho renberga. ein zwei drei...satan! ()
Mladí rebelové poslouchají skvělou hudbu, při své tvorbě vydávají parádní garážový sound a to je vše, co mne bavilo. Sledovat citově rozpolceného zrzouna, který si ještě ani nevybral, které pohlaví bude v posteli obšťastňovat, bylo zcela mimo mé filmové choutky. Takže uši si to hodně užily, ale oči dost trpěly. ()
Skandinávská kinematografie nikdy nezklame, to je fakt nad slunce jasný snad každému filmovému fandovi :-) A tahle netypická komedie pro teenagery z norské provenience to jen a jen potvrzuje. Úžasně napsané postavy, s bravurou zahrané, výborný příběh o nelehké cestě k nalezení sebe sama podaný sice v odlehčenějším tónu, ale s trochu hořkosladkým melancholickým koncem. Postava Ingveho mě hlavně v první půlce svým pojetím dostávala do kolen - zpomalené záběry evokující svlékací a zírací pohledy :-) Film, který by určitě zabodoval i v běžné distribuci. ()
Chtěla bych být aspoň na chvíli básnířkou. Znát všechna synonyma světa a užívat barvité metafory. Veršovat tak, že by se všem tajil dech. Teprve pak bych snad uměla slovy vyjádřit ten souzvuk tónů, který se ve mně rozezněl se závěrečnými titulky. Tohle severské vyprávění o revoluci v životě jednoho teenagera, o křehkém poutu mezi lidmi a o tom, že co se rozbilo, už nejde slepit, se naladilo přesně na mou frekvenci a já měla pocit, že se točilo snad jenom pro mě. A když pak Ian Curtis Jarlemu na cestu zapěl, že love will tear us apart again, došlo mé filmové já naplnění. Jsem nesmírně vděčná za to, že se točí takovéhle snímky. Klenot, který putuje do šuplíku s nálepkou „srdcovky“. ()
Reklama