Osudové peníze

Jiřímu Krejčíkovi se podařilo obsadit herce, kteří vytvářejí atmosféru povídky. Smekám před Budařovým rozsahem (např. při srovnání také s bratrskou rolí ve Václavovi). Jiří Krejčík také sám volně upravil Čapkovu povídku. Pokud zamýšlel dvoudílný televizní film, možná by ještě lépe vystihl vývoj vztahů mezi postavami. Přesto na televizní film dokonale připravené interiéry, kostýmy, odpovídající hudební doprovod. (26.09.2010)

Velice nákladný film, s celkem obyčejným příběhem o naivním děvčeti. Jinak perfektně zobrazenou dobu první republiky, zbytečně kazí úplně amatérské anachronismy, které do té doby nepatří. Korunu všemu, ovšem nasadila Ester Kočičková se svojí ukázkou jak správně držet příbor, věřím, že se Guth-Jarkovský obrátil v hrobě !!! (28.09.2010)

Celá plejáda nesympatických postav se proplahočí scénou, odříká svých pár slov polským přízvukem, a zase zapadne do mlhy zapomnění. Nebavilo mě to. Jediné, co stojí za zaznamenání, je fakt, že režisér Krejčík dokáže ve svém věku a stavu ještě natočit film. Úroveň tomu trochu odpovídá, nicméně i tak klobouk dolů. Když jsem onehdá poslouchal jeho meldování na schůzi zastupitelstva Prahy 6 na téma Proč starosta nezakáže zlé lékárně na Kulaťáku prodávat rozbité teploměry, přičemž on může dokázat jejich nefunkčnost na vlastním těle, mě dost pobavilo. Beru proto tento počin jako humanitární akci debila Janečka, který si utrhl od vlastních nenažraných úst zloděje a zasponzoroval ubohého prducha. (26.09.2010)

TV film, který snad raději - vzhledem k zásluhám J.Krejčíka a jeho renomé - ani neměl spatřit světlo světa. Červená knihovna non plus ultra, desátý odvar z Herzových Petrolejových lamp, místy dokonce nechtěná parodie žánru, navíc s přemrštěnou stopáží. Tohle nemá s Čapkovým pohledem na svět vůbec nic společného! Především mužské postavy jsou všechny do jedné tlačeny k neuvěřitelně křečovitému výrazu a příšerně přehrávají. Ženské postavy jsou na tom jen o chloupek lépe, přičemž (jinak jistě velmi talentovaná) G.Marcinková v podstatě nemá co hrát, a tak většinu filmu projde s trpícím pohledem potrefené laně (…nebo husy, chcete-li). Rozpaky vzbuzuje i její účes (v jaké době že se ten příběh vlastně odehrával? Že by i vdaná paní chodila za první republiky s rozpuštěnými neupravenými vlasy a ošuntělým hadrem přes hlavu a la Nastěnka?) a celá výprava vinou svých nemotorných televizně-ateliérových staveb, které se ve výsledném dojmu tlučou s exteriéry nasnímanými „filmově“. Jednoznačnými pozitivy na této nepovedné záležitosti je Jiráskova hudba a herecký casting, v němž se objevují kvalitní pozapomenutí herci, zajímavé nové tváře (nečekaně třeba i Ester Kočičková v maličké roli sekýrující paní továrníkové). Je moc fajn, že Pan režisér Krejčík dostal v době možnost ještě točit, ale tentokrát to byl prostě krok vedle... (27.09.2010)

Nedramaticky zfilmované drama, které končí tak, že...nekončí... Nechápu, proč do hlavních rolí českých filmů jsou obsazováni slováci, kteří se snaží mluvit česky, u mě to kazí dojem. Ale hlavní představitelka byla velmi příjemným překvapením, Marián Labuda mladší se do své role také skvěle hodil. Stanislav Zindulka vypadá už asi 30 let stále stejně dobře. Rozhodně zajímavý počin již skoro stoletého režiséra Krejčíka, na který se dalo v neděli večer koukat bez výrazněji nudných momentů. (26.09.2010)