Inside Moves

Taková hrabalovská človečinka po americku, kterou si Richard Donner natočil, aby si orazil po natáčení prvních dvou dílů Supermana. Hodně silné především herecky. Zájimalo by mě, co se stalo Johnu Savagovi, měl evidentně hodně našlápnuto (mimochodem nechápu, proč si tu nominaci na Oscara odnesla relativně plytká Diana Scarwid a ne právě Savage), viz. DEERHUNTER, HAIR, apod., ale udržet si slušenou kariéru se mu nepodařilo ani půl dekády, hned po INSIDE MOVES skončil v televizi a následně v direct to video věcech. (08.09.2018)

Oscar 1 nominace: Herečka VR - Diana Scarwid (15.04.2004)

Ve své dětinskosti vlastně hrozně roztomilá člověčinka (přišel jsem sem s prakticky stejnou úvodní větou jako 'movie' nade mnou, tak se jí snažím trochu přehrabat) se strašně sympatickou a výborně zahranou ústřední postavou. Středobodem zde je rozkošný malý bar blízký domovu pro tělesně postižené, takže je to tam samej bezruka beznoha a společně překonávají každý den svoje těžkosti nad partičkou pokeru a pivkem. Zejména v současné době covidové, která jen rozvíjí vývoj doby rozvozové je to smutná upomínka důležitosti štamgastské pospolitosti, jakožto terapeutické skupiny, známého útočistě i prostoru pro pochopení chyb ostatních namísto toho, aby je nutili je překonávat. Sice je to občas takové zbytečně hurónské, když neustále posloucháte staré zmrzačence, jak si dělají fousaté vtipy o vlastních postiženích a všichni se tam tomu smějou jak na konci dílu animovaného seriálu, nicméně potěší závěr, kde pokorně se navrátivší barman omlouvá, že na ně zapomněl kvůli své baketbalové kariéře ačkoli jsou jeho rodina a kdesi cosi, takže na svůj zásadní zápas večer nenastoupí, načež mu teda všichni oznámí, že jako fajn, ale všichni si na něj vsadili slušný prachy, takže jestli večer nebude hrát, tak ho asi pobodaj. (25.01.2021)