Psal se rok 1938, Itálii vládl pevnou rukou fašistický diktátor Benito Mussolini a Michele pracoval
coby učitel na jedné střední škole v Boloni. A celým Michelovým světem byla jeho rodina, přičemž
střed vesmíru pak tvořila dospívající dcera Giovanna, kterou Michele miloval ještě víc než svou ženu,
dívčinu matku Delii. Jenže čím víc otec na Giovanně lpěl, tím víc se snažil nevidět, že s jeho dítětem
není něco v pořádku. A proto musel přijít trest. Z krásného snu o idylické rodině ho probudil až dívčin
hrůzný čin - ze žárlivosti zabila svého spolužáka a nejlepšího přítele. Jenže ani tato traumatická
zkušenost nedokázala chod věcí napravit. Třebaže soud přikázal Giovanninu internaci do ústavu pro
mentálně choré, Michele zůstal své dceři po boku - ještě blíž, než byl doposud. Dokonce kvůli tomu
zavrhl i Delii, jež nakonec raději odešla, aby nemusela vidět, jak se jí všechny naděje na uchování
mužovi lásky hroutí a že v rodinném kruhu už pro ni není místo. I přes nejvroucnější cit k vlastnímu
dítěti se zařekla, že už Giovannu nikdy nespatří. A dlouhá bolestná léta se jí skutečně dařilo stát
stranou. Až do toho momentu, než v letním kině zahlédla, jak ji z nedaleka pozorují oči její dcery.(oficiální text distributora)
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $4,865,991║(18.7.2010)
Houdini
Zlatý Lev - výběr(27.8.2008)
Volodimir2
Úlohou filmu je poukázať na absurdnosť a dramatickosť doby v ktorej sa príbeh odohráva. Začala sa 2. svetová vojna, Mussolini si upevňuje situáciu, fašizmus sa v Taliansku dostáva do popredia a karieristi začínajú z tejto doby ťažiť. A v tejto dobe žije otec Michael, ktorý svoju dcéru miluje viac ako manželku a tak nezbadá, že vytvoril okolo nej nejakú bublinu, ktorá praskla v momente keď zo žiarlivosti brutálne zabila svoju priateľku. Rozsudok znel doživotný pobyt v psychiatrickej liečebni. Tu ju navštevuje už len otec. A tak po vojne , keď ju prepustia z liečebne vráti sa do ich života aj jej matka. Film chcel poukázať na množstvo problémov v Taliansku pred vojnou, cez vojnu ale aj po vojne. Žiaden s týchto problémov ale film nerieši dôsledne, najlepšie sa to ukázalo v situácii po vojne, kedy samozvaný tribunál rozhodoval o živote a smrti jednotlivých občanov.(14.8.2015)
jhrasko
Absurdne nezmyselný príbeh spoliehajúci sa automaticky na dramatickosť doby, v ktorej sa odohráva, rozohrávajúci viacero línií, nerozvíjajúc ale žiadnu dostatočne a vo výsledku tak posobiaci uspávajúco namiesto naliehavo. "Dáme ju do ústavu pre choromyseľných. Grandhotel to síce nie je, ale stále lepšie než väznica." ( táto veta a jej podobné ma mali priblížiť k postavám ???!!! ).(14.8.2010)