Live! The Doors at the Hollywood Bowl
Obsahy(1)
Seznam skladeb:
1. When the Music's Over
2. Alabama Song (Whiskey Bar)
3. Back Door Man
4. Five to One
5. Moonlight Drive
6. Horse Latitudes
7. Celebration of the Lizard
8. Spanish Caravan
9. The Unknown Soldier
10. Light My Fire
11. The End
(Karlos80)
Recenze (13)
Natočeno během čtvrtého červencového víkendu roku 1968 v Hollywood Bowl. "Nej" skladby když opomenu osvědčenou hitovku a dnes už klasickou "Light My Fire", která vzbudila patrně nejsilnější ohlas i u samotného publika, tak to byla skl. "The Unknown Soldier" (ale i zde jsem ji už viděl v daleko lepších podáních) a její vynikající dramatický spád v podobě zastřeleného vojáka. Dále to byla syrová "Back Door Man" od legendárního černošského bluesmana Willieho Dixona. Nadprůměrný živák, jen to trochu kazí nepříliš kvalitní obraz a trochu i samotné osvětlení a ozvučení. Jim Morrison nebyl nejhorší ale viděl jsem ho podat lepší výkony.. ()
Jeden z nejlepších koncertů legendární americké kapely 60.let. Jim Morrison byl opravdu Bůh (nebo ďábel?)! ()
Podle některých zdrojů vůbec nejlepší rockový koncert, který byl kdy zaznamenán. Doors jsou samozřejmě skvělí (pominu-li, že jejich kouzlo dost vyprchá, když vám přestane být -náct), nejzajímavější je asi jinak poměrně vzácně hraná Celebration of the Lizard, i když přerušovaná stravitelnějšími hitovkami (celá je třeba na CD Absolutely Live). Samotný záznam koncertu ale nijak zázračný není, většina záběrů sestává z frontálního pohledu na kapelu z dálky nebo z detailu zpívajícího Jima Morrisona z profilu. Kapela stěsnaná na celkem malém prostoru uprostřed obřího pódia před nijak zvlášť zaujatým publikem působí poměrně rozpačitě. Celému koncertu chybí trochu víc života, osobně se mi mnohem víc líbí Live in Europe. A v porovnání s živáky Iggyho Popa nebo Rolling Stones je to vůbec docela nuda. ()
To si tak koukám na stream AdmiralBulldoga a mezi tou cancer music zaslechnu Jimův Whiskey Bar. Ty Dveře mě nikdy moc nebraly, ale tenhle jejich cover mám hodně rád a na základě těch pár vteřin ze streamu jsem se ponořil na několik hodin do koncertů této kapely. ___ Asi nejznámější je právě jejich koncert z roku 1968 v Hollywood Bowlu. Předpokládám, že toto je profil původního záznamu (remastrovaný z roku 2012 tu má na čsfd taky svůj profil. Velmi zajímavý koncert - Jim byl v tomto roce dle mého poslechu v nejlepší pěvecké formě a docela dobrá je i kvalita záznamu. ___ Škoda, že se nenatáčel koncert ve Stockholmu z 20. září (zachoval se bootleg ze soundboardu). Ten je pro mě doposud tím nejlepším, co jsem od nich slyšel. Je tam výborná interpretace Mackie Messera s přechodem právě do Moon of Alabama. A taky jeden z mála živých záznamů pomalé You're lost Little Girl. ___ Live in Europe je dokument s docela nekvalitním záznamem z koncertů. Naproti tomu záznam z dánského rádia je ve velmi vysoké kvalitě, ale čítá necelých 30 minut (doporučuji i koncert Led Zeppelin ze stejného roku 1968 taktéž z dánského rádia). Ještě zmíním vystoupení The Doors v pořadu Critique z roku 1969 s již fousatým Jimem. ()
Skvělý záznam koncertu The Doors. Veškerá pozornost je samozřejmě soustředěna na Morrisona, který je tradičně výborný. Vytknout se nedá nic, výběr skladeb taktéž bezchybný, ať již jde o hit "Light My Fire", úvodní "When the Music`s Over", závěrečnou "The End" či dramatickou "The Unknown Soldier" a mnohé další. ()
Viděno včera v Aeru v remasterovaném provedení :) Perfektní zážitek!! ()
Viděno v kině . . . už jenom ten prostorový zvuk stál opravdu za to. Morrison možná nepodává na pódiu absolutně TOP výkon (věc názoru, já dostal přesně co chtěl), přesto byl nezapomenutelný. Chvilku jsem koketoval s myšlenkou, dát tomuhle záznamu "jenom" čtyři hvězdičky, ale ..... ale pak přišel The Unknown Soldier a o hodnocení bylo jasno. ()
První koncert The Doors, který jsem měl to štěstí vidět, na VHS z Francie, takže černobíle. Rozhodně to nevadilo. Morrison byl ve formě, takže se bavili i muzikanti. Tenhle koncert se dokonale povedl. ()
Nutné zlo v podobě rozhovorů v předmluvě koncertu s členy i spolupracovníky kapely The Doors nechá diváka chvilku čekat a některé neanglofonní to i zprudí, protože místní distribuce v rámci Rocku do kin nenasadila titulky ale pak už jen jásot tisíce lidí a psychedelie 60. let. ()
... spíš bohém s jedinečnou duší. ()
Prvním shlédnutí 4* (což nyní nechápu, asi špatné rozpoložení). Pokud ale tento záznam vidíte asi 6x během jednoho týdne, pak nemůže být jiné hodnocení než 5*. A to co předvádí Jim je naprosto fascinující. Jako bych jsem ty písně slyšel poprvé a stejně věděl že je důvěrně znám. Nejlepší část celého záznamu je Celebration of the Lizard a Spanisch Caravan! Nic subjektivnějšího nemůže být, protože ty písně vyloženě můžu. ()
When The Music's over a The End v jednom koncertě to dost brzdí, protože obě mají přes 12 minut. Jinak ale skvělá forma, jeden z nejlepších koncertů... ()
Souhlasím s Javertem, že jde o jeden z nejlepších koncertů Doors, ne-li dokonce o vůbec to nejlepší, co od nich máme. Já osobně si ho (stejně tak jako třeba akustický koncert Nirvany) můžu pouštět pořád dokola a nikdy mě neomrzí. ()