Dalibor

Premiéra této třetí Smetanovy opery - 16. května 1868 v pražském Novoměstském divadle - vzbudila prudký odpor staromilců. Bylo to období, kdy kulturně politické spory strany Staročechů a Mladočechů nabyly rozhodující síly. Smetana, který patřil k pokrokovým Mladočechům, byl terčem nevybíravých útoků. V Daliboru mu vytýkali novotářství - nepochopili, že se vědomě přihlásil k operní Wagnerově reformě a tak zajistil novodobý rozkvět národního hudebního dramatu. Navíc - Smetana nepoužil postavy legendárního rytíře pouze k vykreslení národní pověsti, ale dal jí jiný význam: povýšil Dalibora na bojovníka za své přesvědčení, jemuž je ochoten obětovat i svůj život. Jeho zpěv o ideálu svobody povznesl operu vysoko nad úroveň své doby. Televizní inscenace režiséra Milana Macků vychází z vynikajícího hudebního pojetí díla dirigentem Jaroslavem Krombholcem, který v nahrávce svěřil titulní roli hrdinnému tenoru Vilému Přibylovi. Jeho rovnocenným protějškem v obrazovém zpracování se stal Josef Čáp. (oficiální text distributora)