99 franků

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $13,444,973║ (04.07.2010)

,,VŠECHNO JE DOČASNÝ: LÁSKA, UMĚNÍ, PLANETA ZEMĚ, VY, JÁ, ... HLAVNĚ JÁ!“....... /// Octave a jeho úspěšnej život (příjemná teplota, nádherný ženský, alkohol, gogo, kvalitní drogy), ale zároveň pohled na chlápka poháněnýho depresí, ze kterýho se může stát hovno. Příběh o životě, v němž rytmus mikrovln ukončuje tejden ... to má bejt nějaká reklama na životní styl? (Jak to mám kurva vědět? Já tenhle život neznám!) PROČ SE KURVÍŠ? JSEŠ NEŠŤASTNÁ? Směsice šílených představ mísících se skutečností (nebo naopak) a do toho tvůrčí ochutnávka z dílny reklamy na jogurt. Ve svý (střízlivý) mysli se pohybuju přesně na rozhraní zajímavosti a kraviny. Nebo mám dát vyšší hodnocení jen kvůli mladýmu masu, koksu a trávě? Pravda – výtvarná stránka je plná fantasie a baví. Všichni, kdo nemají rádi realitu (tedy feťáci) ocení alternativní konec. NEBO JE TOHLE REALITA? Nebo je to všechno jedna velká halucinace? Reklama na ,,Děti Země?“ V tom případě jsou kurevsky sjetý! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem povrchní arogantní hovado, sjíždící lajnu za lajnou. 2.) Potřebuju vědět, co udrží můj anální otvor a dech stále svěží. 3.) Zajímají mě lidi, jejichž život bez kokainu, je jako ten uživatele Csfd bez počítače. 4.) Chci vidět francouzskou verzi Jirky Macháčka. 5.) Thx za titule ,,*LU*“ a ,,drSova“. /// PŘÍBĚH *** (až 5*) HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (10.10.2011)

Lacinější kritiku konzumující společnosti sem snad ještě neviděl. Když pominu, že hlavní hrdina je otravně nesympatický kokot, pořád zbývá usmolená rádobycool nuda bez stylu a atmosféry. Stejná jako reklamy, které Octave točí. Ok, zachraňme hladovějící, tak ať si kurva zajdou do KFC! (15.08.2015)

Ten námět mne zujal. Vím, že žijeme ve světě reklamy, kdy je nám neustále cosi vnucováno a to i v případech, kdy to nevnímáme. Občas si s děsem sám sobě říkám - při pohledu na ty narvané obchoďáky žrádlem a vším možným, že opravdu žijeme v době totálního konzumu. Že žijeme nad poměry. Že těch 50 druhů jogurtů v regále je už skoro moc, obzláště když si člověk uvědomí, že jinde - někde kousek dál jinému člověku musí stačit miska rýže na den, pokud ji ovšem vůbec má... Říkal jsem si hmmm - Francie, komedie, zajímavý námět a chytře napsaný obsah to by mohlo být dobré... Jenže už v prvních pěti minutách, kdy vyděšeně hledíte se svojí drahou polovičkou pěkně zblízka na čerstvě pracně vymasturbovaný ejakulát Jeana Dujardina na pornočasopise, je vám jasné že tahle komedie bude trochu jiná. Filmem se nám otevírá obludný svět reklamy a reklamních agentur, které mají ve svých týmech mozky, co vymýšlejí všechny ty slogany a cílí na koncového spotřebitele konkrétní produkty. Originalita a vtipnost v reklamě jsou plus, ale hlavní je pro kupujícícho snadná pochopitelnost vlastností výrobku. Je jedno jestli se jedná o prací prášek, čokloládu, auto či jogurt... Hlavní hrdina je originální a je i vtipný. Patří k elitě mezi kreativci a je si toho vědom. Žije v přepychu a nudu z něj, měnící se v šeď jednotvárnosti dobarvuje šňupáním koksu... Snad proto je jeho svět plný nápadů a barev a možná jen proto je on tak úspěšný - než přijde zásadní zvrat. --- Ty kokainové jízdy byly skvělé a chválím kameru i střih. Hlavní hrdina mi nestále připomínal našeho Jirku Macháčka .-). Konec byl také originální. Určitě je to zajímavý film, který doporučuji - snad jen těch zvratků, spermatu, hoven a i toho sexu ... tam mohlo být méně. Dávám 3 franky. * * * (07.02.2014)

Chcete luxusní bejvák, luxusní plat, luxusní roštěnky, či tunu koksu? Žádný problém, jste-li alespoň trochu kreativní, švihejte do reklamní agentury, která vám tohle všechno dá a k tomu vám ještě přibalí jistotu, že se z toho všeho koksu a věčně nespokojených šéfů zblázníte. Jako tady Octave, od začátku nesympatickej vším pohrdač, kterej čím víc divákům podbízel své halucinace, tím víc mě nudilo mu to žrát. I ten první konec přišel pozdě, natož ty další a další alternativní, které ho následovaly. Ačkoli ten o vypuštěné reklamě alá "rozhodně nemůžeme tvrdit, že byste krmili zákazníky kecama" se opravdu vyvedl. Plusové body tedy udílím za ten ending, za další průjezd reklamní branží (z něhož si člověk vytvoří lepší obrázek, než u Po čem ženy touží) a za ten Zimmerův song v závěrečných titulkách. Ten už ale zazněl i v Pan Nikdo, nebo v Tenké červené linii a to jsou rozhodně o dost lepší kousky. (01.12.2011)

Až na pár hudebních fórků to bylo velmi nezábavné, místy dokonce velmi laciné. Dujardin jako vždy skvělý a asi jediným světlým momentem byl pobyt Octava v divočině. (16.08.2015)

99 francs- množstvo koksu, predimenzovaných efektov a našlapaného techna ( a nielen techna ), excentrického fetišizmu a narcizmu ( veľa - izmu )... Bože, jak jááá nenávidím, ked vo filme žerú a kecajú zároveň! Občas som mal pocit, akoby som čumel na Jirku Macháčkovic. Poriadne vyfetované movie! Ale i ostro provokatívne ! (10.12.2009)

Jan Kounen vizuálne experimentuje, pohráva sa s formou filmu a snaží sa predstaviť dynamickú snímku zo zákulisia reklamného biznisu. Pojem „snaží“ je v tom prípade úplne na mieste, vo filme je mnohokrát toľko energie až pôsobí únavne a samotné prostredie, v ktorom sa odohráva, je pre bežného konzumenta, ktorý sa o svet reklamy nezaujíma bližšie, vzdialené a málo atraktívne. Je to svet, v ktorom dominujú peniaze a jeho cynickí hrdinovia žijú svoje príbehy v maximálnom tempe, za doprovodu sexuálneho harašenia a drogových eskapád. Film ma iritoval na nervy lezúcim obsadením, hlavne hlavný hrdina, Jean Dujardin, je síce obstojný herec, no v tomto počine taktiež neuveriteľne otravný chlap, ktorý ničí akékoľvek Kounenove hrátky so štýlom či formou. Záverečné vyústenie, alebo ak chcete, alternatívne závery, sú primárne v druhom prípade veľmi hravo a originálne vymyslené, no negatívne dojmy z predchádzajúcich minút sa im už odčiniť nepodarí. (05.01.2010)

Veliké překvapení od mně neznámého režiséra. On to je vlastně film o drogách.. a ta komerce je tady (v mém vnímání světa) až na druhém místě. Místy satira, místy děsivě mrazivé.. zvláště pak trip v autě. Dva alternativní konce jsou příjemným překvapením, jen ten druhý mi přišel lehce natažený - a hlavně zbytečně. (25.06.2009)

Vizuálně ulítlá podivnost, která pod originálním vizuálem skrývá ničím zajímavou báchorku o úspěchu a pádu. (09.11.2014)

Bonjour, milí spotřebitelé, právě jsem se vrátila z kokainového tripu, kde jsem zachraňovala svět akceptováním nudy... Takové veselé Requiem za přesycení sny, které byly dávno splněny... nebo že by ne? Životní styl zde žaluje francouzský mix mladého Bartošky s Jirkou Macháčkem, v neokoukaném mišmaši forem a dvěma konci, z nichž jeden je lehce proveditelný - všichni tam musíme, a druhý jen těžko realizovatelný - všichni tam nemůžeme. Tož dobré to bylo. (14.01.2014)

Další příjemné překvapení a body k dobru pro evropský film, který začínám preferovat před hollywoodskou továrnou snů, která by se měla spíše přejmenovat na továrnu na pokračování, rebooty, prequely a sequely. Originality v ní totiž najdete asi tolik, co jehel v kupce sena. Ale zpátky k 99 frankům. Film je adaptací stejnojmenné knihy francouzského spisovatele a hned první scéna nám prozradí, jak to celé dopadne, když hlavní hrdina skočí ze střechy budovy, ve které pracuje. Tento přístup není ničím novým, takových filmů existuje spousta. Nejprve nám ukážou smrt hlavního hrdiny a my pak celý film sledujeme události, které ho k tomu dovedly. A příběh v 99 francích je radost sledovat. Hlavní hrdina, sympatický zaměstnanec reklamní agentury v podání Jeana Dujardina (až na CSFD jsem zjistil, proč je mi povědomý, nejen že se podobá Macháčkovy, ale hrál přece v The Artist :)), si žije na vysoké noze. Večírky, ženy, drogy, alkohol, drahá auta a v práci celkem flákárna. Život mu změní románek s kolegyní a následný rozvod v momentě kdy zjistí, že je těhotná. Od té doby se jeho život vleče pomalu a nemá smysl. Po bitce na párty, kde téměř přijde o život, je Dujardin nucen odejít na kliniku, kde se vyléčí z drogové závislosti. Nastartuje tak novou epizodu svého života. Drogy jsou minulostí a v práci se daří. Na natáčení reklamního spotu v Miami ale znovu okusí drogy a při šílené jízdě autem zabije několik lidí. A jakmile si pro něj doma ve Francii přijde policie, spáchá sebevraždu. I když natočen v roce 2007, je film aktuálnější v dnešní době, kdy jsou lidé masírování reklamou na každém rohu, časopisy ukazují dokonalé postavy žen a mužů a Photoshop umí upravit jakoukoliv fotku k nepoznání. Bavil mě režisér, který si vyloženě hrál s divákem. Herci často mluví do kamery, tedy přímo k divákovy, kamerové nájezdy a kontinuální záběry dodávají na atmosféře a celkově je film pojat umělecky, kdy občas září barvami a přechází do kreslené podoby. (07.09.2014)

"A k tomu jsme potřebovali dva tisíce let vývoje ??" ;) (29.11.2015)

Film a bohatém maníkovi, který ujíždí na drogách a žije si ve svém světě. Pár scén se povedlo, ale v podstatě mi to nic nedalo a alternativní konec mi zde přišel zcela zbytečný...3/10. (29.03.2013)

Ale teraz vážne. Čo bolo na tomto filme akože tak skvelé, že sa dočkal takého krásneho 75-percentného hodnotenia? Spočiatku som mal síce pocit, že to bude skvelá paródia na všetky tie idiotské nápady dizajnérov reklám, ale bohužiaľ, nebolo tomu tak. Všetky tie narkotické prestrihy plné halucinácií mi prišli úplne zbytočné a presne týmto mi to pripomenulo ďalší z vysoko hodnotených filmov, ktorý pokladám za priemerný - Filth (tiež z prostredia narkotík a halucinácií). Vlastne poriadne neviem čo by som na tomto filme vyzdvihol, lebo to bolo také divné a nezmyselné až to pekné nie je. A ešte k tomu tá nesympatická hlavná postava Octave, ktorý ma po celý čas strašne iritoval. Proste odpad, nemôžem inak... (10.12.2014)

Konzumace až na prvním místě. O to ve světě jde, na reklamních agentech je, aby nám vnutili zboží, které nechceme. Jedním takovým agentem je znuděný Octave. Kopce drog, párty a určování toho, co je trendy. I když je ztělesněním úpěšnosti a může si vše koupit, tak svoje city a svědomí neošálí. Zajímavé vizuální pojetí - jako reklama. (28.03.2010)

Myslím, že druhý koniec tohto filmu mnohé vypovedá o človeku ktorému sa páčil (teda skôr o jeho ovplyvnitelnosti reklamou, tento druhý koniec považujem za chytrý ťah). Je to totižto cudzí, nechutný a gýčový prvok do filmu nezapadajúci ako samotná reklama do vysielania. Inak je to Kounen ako ho poznám z jeho filmu doberman. Za každú cenu kool, vizuálne výborný, napechovaný všelijakými zaujímavými nápadmi ktoré nevie ukočírovať tak aby to vytváralo jednotný dojem. Povedal by som že Kounen nie je príliš dobrý režisér. Má zaujímavý prístup k vizuálu a kopec viac či menej dobrých nápadov, plus špecifický humor, ale nevie film zrežírovať v celok s fungujúcim a koherentným štýlom nepôsobiacim samoúčelne. Aj tak som sa však bavil a to celkom dobre. Určite lepšie ako Doberman. PS: Narážky na In the mood for love boli príšerné a nefungujúce, ak sa teda režisér o ne vôbec snažil a nebolo to len náhodné použitie rovnakého motívu (čo z podobnosti usporiadania mizanscény s IMTFL v jednej scéne pochybujem). (01.02.2010)

Až na tu nesnesitelnou závěrečnou čtvrthodinu (Poslední pokušení Octava) příjemné překvapení. Kounen naštěstí po většinu filmu netlačí moc na pilu, a tak jsou obrazově opulentní drogové tripy hlavního hrdiny prokládány relativně civilním pojetím (večeře s testem těhotenství se opravdu povedla) práce v reklamce (TGV průměrnosti přijelo na čas). Scénář je sice prvoplánový až běda, ale Dujardin svým herectvím táhne celý film dopředu. Jeho Octave je životná postava i v Kounenově vizuálním běsnění. (31.03.2012)

Čistokrevná uplkaná nuda... (20.07.2015)

Áno. Chcem to všetko! Depresiu na hrane samovraždy a nihilistické zúfalstvo mám aj bez drog, práce, peňazí, sexu a uznania.. S nimi môže byť tá prázdnota aspoň trochu farebnejšia, chvíľami dokonca zabúdaná a koniec rýchlejší a zábavnejší. (19.12.2018)