Režie:
Friedrich FehérKamera:
Václav VíchHudba:
František Antonín TichýHrají:
Václav Vydra st., Magda Sonja, Jan Fehér-Weiss, Jaroslav Kocian, Olga Augustová, Hugo Haas, Maria Tauberová, Milka Balek-Brodská, Josef Loskot, Čeněk Šlégl, Josef Rovenský, Otto Rubík (více)Obsahy(1)
Slávka je v manželství nešťastná. Rozhodne se proto opustit svého muže, statkáře Michovského, a s malým synkem Jeníčkem uprchne. Žije velmi skromně a marně hledá práci. Když se stane barovou zpěvačkou, dá synka do péče domkářky na venkově. Synka občas navštěvuje. Při jedné návštěvě ztratí Slávka v kostele stokorunu, jíž měla zaplatit za péči o syna. Bankovku najde hladový tulák Marek, který se živí hraním na housle. Je obviněn z krádeže, ale malý Jeníček se ho zastane. Domkářka chlapce bije a on se proto vydá do města za matkou. V Praze najde unaveného a vyčerpaného Jeníčka tulák Marek a ujme se ho. Společně pak hledají Jeníčkovu matku. Jednoho večera hraje Marek v baru na housle a profesor Horský v něm pozná slavného virtuosa. Slávka je omylem při policejní šťáře zadržena jako prostitutka. Po propuštění v zoufalství nad bezvýchodností svého života se ve své šatně otráví. Jeníček pláče nad mrtvou matkou a Markovy struny nad ní naposled zalkají.
Úplně první 100% zvukový český film. Původně byla role ředitele barvu nabídnuta Janu W. Speergerovi, ale nakonec ji získal Jaroslav Marvan.
(oficiální text distributora)
Recenze (14)
Já jsem tušil, že to nebude pro mne, ale zvědavost vidět první český zvukový film (Tonku nepočítám) byla silnější než já. Jde o to že mne to dějově ani trochu nezajímalo už po dvaceti minutách. Nečekejte mnoho dialogů., prakticky jsme stále v němém filmu. Takže od začátku uvidíte klasické titulky. Ve filmu si pak poslechnete spoustu vytí (zpívání prý) a sem tam vám budou uši trápit skřipky. Skutečně není o co stát. ()
První zvukový, nebo možná lépe "poslední němý film" československé výroby. Pro to druhé označení jsem kvůli absenci dialogů, vybavuje se mi jeden, kdy se tulák s hostinským dohaduje o jídle a penězích, jinak jsou velmi zřídkavé, úsečné a krátké. Často je obraz useknut nečekaně a rychle vystřídán titulkem. Je znát že snímek není celý ale byl upečen z kousků které nebyly zničeny. Mistr Kocián je tím nejlepším co lze za celou hodinu shlédnout. Už z výše uvedeného mi vychází, že film je zcela mimo kategorie a bylo by NESPRAVEDLIVÉ ho hodnotit kvalitativními měřítky pro obyčejný zvukový snímek. Tedy verdikt? Za mě nejlepší němý film jaký jsem zatím viděl. ()
Snímek se řadí mezi první český zvukový film, vzniklý po snímku ´Tonka Šibenice´ (1930), (koncipovaného však jako film němý, k němuž byl zvuk dodělán dodatečně) a do kin uveden ještě před, dodnes slavným snímkem s Vlastou Burianem, ´C. a K. polní maršálek´ (1930). Dle dobových zdrojů se však snímek o potulném tulákovi, coby bývalém houslovému virtuosovi (kterého si zahrál skutečný houslový virtuos Jaroslav Kocián), který se ujal ztraceného dítěte, stal naprostým propadákem. A těžko říct proč. Jedná se o silný příběh těžkopádného žití s tragickým koncem. Sociální téma silnější než kdykoliv předtím a kdykoliv potom, ve kterém je centrem všeho dění malé dítě, pro kterého byl osud skutečně nemilosrdný. Snímek je plný hudby a nejrůznějších ruchů, a naopak poměrně málo dialogů či mluveného slova. No, lze si představit, že scénář byl psán ještě pro němý film a do úprav právě kvůli zvuku se nikomu moc nechtělo. Hodinový film v dnešní době neosloví už vůbec, avšak kvůli době vzniku a hlavně kvůli Jaroslavu Kociánovi, rodáku z Ústí nad Orlicí, kde je čestným občanem města, kde je po něm pojmenována hudební škola a kde se na jeho počest koná hudební festival a houslová soutěž, má ohromnou historickou hodnotu. Film tedy skutečně jen pro opravdové filmové fajnšmekry a historiky. ()
Krom skutečností, že se jedná o první československý zvukový film a že je trochu zajímavý jakožto obraz třicátých let na našem území, není nic, proč byste se na toto hloupé melodrama měli dívat. Film má všechny neduhy prvních zvukových filmů točící se okolo posedlostí filmařů zvukem (hudbou, ruchy i slovem). ()
Možná, že před osmdesáti lety to byl trhák, ale dnes? Historickou hodnotu snímku nelze samozřejmě upřít, ale očima současného diváka jde už jen o prastarý film s teatrálními hereckými výkony a vcelku nudným příběhem. Na druhou stranu, několik zdařilých výstupů houslového virtuosa Jaroslava Kociana (1883 – 1950), nestárnoucí evergreen Koukej, ty mě houpáš a fakt, že jsem od toho vlastně nic zvláštního neočekával, se ukazují jako přidaná hodnota tohoto prehistorického artefaktu. ()
Zajímavosti (10)
- Novú kópiu zostavil v roku 1954 Miroslav J. Krňanský s Janem Čermákem zo zachovanej časti negatívu. Chýbajúce scény boli nahradené vysvetľujúcimi medzititulkami. (Raccoon.city)
- V Československu se zvukový film poprvé předvedl o rok a půl dříve, 26. dubna 1929. V tehdejším kině Alhambra v Ústí nad Labem promluvil na diváky tamní průmyslník Georg Schicht - tedy nikoli osobně, ale z filmového záznamu. Majitel firmy, jejíž mýdlo s jelenem se vyrábí dodnes, prozíravě vyzdvihl význam zvukového filmu i jako reklamního média. Na přelomu 20. a 30. let vznikly první české zvukové filmy, dodnes se ale vedou spory o tom, který byl ten první. Kromě Schichtova krátkého spíše reklamního snímku (o němž se navíc neví, kde byl natočen) mají nárok na prvenství tři filmy, všechny zhruba stejně staré. Nejstarší z nich je Tonka Šibenice (1930) režiséra Karla Antona. Melodramatický, původně němý snímek, dodatečně ozvučený v Paříži, měl premiéru v únoru 1930. Zhruba o půl roku později se v kinech představil film natáčený jako zvukový od samého počátku. Dojemný příběh o bývalém houslovém virtuosovi, ve kterém hrál i světoznámý houslista Jaroslav Kocian, se ale spíše než na mluvené slovo, soustředil na hudbu a ruchy. Proto je možné za první skutečně mluvený film považovat i C. a K. polního maršálka (1930) s Vlastou Burianem v hlavní roli, který měl premiéru v říjnu 1930, jen měsíc po Když struny lkají. (Asijon)
- Film mal byť natočený pôvodne podľa námetu Quido E. Kujala :Slovanskej melódie: firmou Beda Heller. Pre finančnú náročnosť projekt prevzal Osvald Kosek so spoločnosťou AB. (Raccoon.city)
Reklama