Reklama

Reklama

Skoro budět dožď

  • Sovětský svaz Скоро будет дождь (více)
Animovaný / Pohádka / Krátkometrážní
Sovětský svaz, 1959, 22 min

Obsahy(1)

Víte, proč vždycky žáby kvákají před tím, než se spustí déšť? To bylo tak: Kdysi dávno, když ještě lidé na světě nežili, hrál Pán nebes šachy s čarodějkou Sucha. A prohrál nejdřív vodopády, potom říčky a potoky a nakonec i jezera. Těžko bylo zvířátkům bez vody. Lišky a medvědi neměli co pít, sloni neměli čím si polévat hřbet a ryby? Ty na tom byly úplně nejhůř, ty přišly o své domovy. Zvířátka se rozhodla poslat za Pánem nebes delegaci a postěžovat si. Po hřbetu velkého hada se na nebe vyšplhala žába, liška, medvěd a tygr. Chytré žábě se podařilo dostat se přes strážce až k samotnému Pánovi nebes a přednést stížnost trpících zvířat. Pán nebes prohrál jenom vodu na zemi, dešťová mračna byla stále jeho, a protože měl dobré srdce, seslal své dešťové mraky na zem. Všechny potoky a říčky, jezera, strouhy i studánky se zas naplnily vodou a na zemi se rozlehl šum vodopádů. Od těch dob není třeba kvůli dešti chodit do nebe, stačí svou prosbu zavolat. A proto žáby kvákají vždy před tím, než se spustí déšť. (Jezinka.Jezinka)

(více)

Recenze (2)

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Vzpomínám si z dětství na ten tento velmi příjemný dětský animovaný film o tom, jak zvířátka hledala vodu, která se najednou z napajedel ztrácela, protože vládkyně sucha obehrávala v nějaké deskové hře s kameny vládce vod postupně o potoky, řeky, jezera atd., ale na jednu věc přece jen zapomněla, takže nakonec se vše v dobré obrátilo, když malá žabka zorganizovala výpravu za pomoci velkého hada k tomu pánovi vod a připomněla mu ještě jednu věc, o kterou nehráli, čili pak voda byla. Vybavuji si ještě písničku, co si na pochodu zpívala, asi takto: My jdeme žízní znaveni dál k zurčícímu prameni, tam chladnou vodu naleznem a ta dá osvěžení všem. Třeba si podle toho někteří vzpomenete. Na distribuční český název si však nevzpomenu. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Tolik zvířátek a všechna pěkně organizovaně chodí pít a u vody se nežerou, jdou za žábou a solidárně poslední vodu nechají rybě. Slon dokonce, sám žízniv, napláče pro rybky vodu do louže, aby nezemřely, když zbytek vody vyschnul. A jak pěkně spolupracují, když jde o to překonat strážce Pána nebes. Že to, co říkám, zní ironicky? Nedejte se mýlit, mně se to náramně líbilo. ()

Reklama

Galerie (20)

Reklama

Reklama