Dobrý den, město

Úvodní titulky s obrazy na kterých jsou malebně vyobrazeny panelové králikárny, těžební věže, či tovární komíny vypouštějící do ovzduší síru a to vše s chytlavou a pozitivní hudbou, mě připravili na pořádnou normalizační masáž, kde moudří soudruzi pomůžou starcům, nastávajícím rodičům, či alkoholikům. Ale nedočkla jsem se. Dobrý den, město je naštěstím solidním dramatem o problémech lidí, které je však silně poplatné době. Škoda, protože to jistý potenciál mělo. (21.05.2010)

,,Dobrý den, maminko v šátku, ať Vám Slunce brzy prádlo usuší. Dobrý den, kolono chlápků, hodně dobré atmosféry do duší. Dobrý den, tátové v díle... '' ------- Tak tuhle budovatelskou píseň si jistě zpíval režisér Hanibal, když točil Dobrý den, město. Nejsem z Kladna a tak nedokážu ocenit výhled z upravené zahrádky na čadícíc ,,Ocelové město'' jako soudruh Moučka. Film je složen z několika příběhů několika rodin, které se ve filmu sice potkávají, ale každý si žije to své a na děj osudy jako celek nemají valnějšího významu, snad je, že všichni jsou obyvatelé Kladna. A tak tu máme autobusáka jandáka s těhotnou ženuškou, soudruha Moučku jdoucího do důchodu, důchodce, kteří se nechtějí ze svého domečku stěhovat do paneláku a Lojzu Švehlíka, která má doma trampoty což se odráží v jeho áčkách na šachtě... Nejbizarnější však na tom bylo, že při poslechu Fišorovy (hezké!) hudby se mi vybavovala Valérie což bylo v ostrém kontrastu se záběry na paneláky a komíny chrlící oblaka sajrajtu do ovzduší! Dávám za dva pórky z tržiště. * * (15.04.2017)

vysoké hodnocení především za skvělé Kladenské reálie 70 tých let, které jsou ve filmu dobře zobrazeny. Materiál to je vskutnu vzácný. Film jako takový je spíš obyčejný průměr a zobrazuje příběhy několika kladenských obyvatel a jejich všední peripetie a problémy. Nadruhou stranu mě mile překvapilo, že film má naprosto minimální ideologický podtext, což je pro dobu vzniku a lokalitu kde byl film točen (dělnické a Tondovo Kladno) docela překvapení. (07.04.2014)

Jelikož jsem z Kladna, tak film vnímám jako cenný dokument zdejší atmosféry v 70. letech. Pokud jde o režijní záměr poutavých příběhů ze života místních obyvatel, ten už se zdařil méně, neboť je většina filmu prodchnuta nuceným dobovým optimismem. Vanišova kamera i Fišerova hudba dobře slouží celku a právě díky nim film bezděčně vyjadřuje všudypřítomnou tíživou prázdnotu. Z herců filmu dominují Švehlík s Málkovou jako rozvádějící se pár a Faltýnek sr. v roli starce, jenž se těší na nový život v paneláku. Dost mizerný je naopak Jandák coby řidič autobusu. Motiv asanace a stěhování je zde podán dost ideologicky (Vicenův inspektor), což při znalosti Panelstory působí dost bizarně. (24.04.2019)

Všednodenní starosti lidí v éře kulminující husákovské normalizace. Velice plytké a rozmělněné sondy do života několika obyčejných lidí v typicky soudružsky šedivém městě. Ty čtyři hvězdičky dávám jen za hudbu Luboše Fišera – té je sice v tomto snímku poskrovnu, ale je jako vždy výtečná. Film samotný by zasluhoval tak 2,5 hvězdičky. (06.03.2010)