Reklama

Reklama

Jiný svět

  • Česko Na obláčku (více)

Obsahy(1)

Pronikavá dramedie o hledání smyslu života a oslavě pošetilosti od americké solitérky Jane Spencerové. Snílek jménem Zena (Megan Maczková) se proplétá barvitým předměstím Londýna 90. let. Krušnou minulost pohřbívá naivním, leč průzračným ponorem do filosofie, umění a především lásky. Společnost jí v levném kutlochu dělají dvě přízemní umělkyně nadzemské duchaplnosti: nymfomanka Helene (Sabina Akhmedová) a agorafobička Gemma (Wendy Thomasová). Navzdory všem varováním Zena podlehne kouzlu odpadlického Američana Boba (Michael Madsen), básníka a samozvaného gaye z duše nenávidícího buržousty, který připravuje s pouliční spodinou existenciální tyátr. Když se Zena náhodou dostane do společnosti rochnící se v koksu prolévaném šampaňským, kde ji svede dekadentní zbohatlík Jonny (Jean-Hugues Anglade), Zena se stane klínem odlišných, ale přeci si podobných světů, jimiž je jako neposkvrněná duše bezuzdně manipulována. Avšak zjevení postiženého sirotka, který pomalu umírá na válečné zranění, se pro všechny aktéry stane nemilosrdně osudovým…
„Z ženské perspektivy jsem chtěla vyobrazit pošetilou vítězku. Takovou, která nepotřebuje přijímat ‚realitu’, aby vedla smysluplný život. Ať už je vaše cesta jakákoliv – stůjte si za svým snem. Nenechte se odradit tlakem sociálních norem, systémů a institucí, jež vám říkají ‚nemůžete’, protože je to ‚nerealistické’ či ‚nemožné’…“ Citát neprávem opomíjené americké filmařky Jane Spencerové rezonuje s jejím osudem, když opustila produkční standardy amerického průmyslu a usadila se ve Švýcarsku, kde se jí daří tvořit svébytné koprodukce. „Mým dětským snem bylo režírovat podívané ve stylu Davida Leana, s ohledem na mé tvůrčí možnosti usiluji o to, aby mé nezávislé filmy nesly velkolepá, epická témata.“ Přesně taková je hořká komedie Na obláčku, kterou Spencerová natočila na Super 16 mm s vědomou inspirací tzv. britskou „kinematografií kuchyňského dřezu“ (kitchen sink cinema), ačkoli poetika snímku nezapře, že Spencerová patří do zlaté generace festivalu Sundance (Hartley, Solondz, Jarmusch, Soderbergh aj.). Ostatně právě zde na sebe poprvé upoutala pozornost díky filmu Little Noises (1991). Dramedie Na obláčku, která vznikala přetržitě dlouhých šest let, je věnována buřičskému herci Guillaumovi Depardieu, jenž zemřel na place na zánět plic a snímek nedokončil. Hlavní roli světáckého Boba po něm nakonec převzal Michael Madsen, s nímž Spencerová natočila také vědeckofantastické drama South of Hope Street (2018). (Česká televize)

(více)

Recenze (5)

pupidup 

všechny recenze uživatele

Konečně zas něco pro mě.. retrospektiva člověka až do morku kosti. Především sebestřednosti a sobectvi. Tohle mám ráda. A také mám někdy pocit,že svět je sirotčinec. ()

Vlkopec 

všechny recenze uživatele

Osobitý autorský film, který dýchá mimořádně autentickou atmosférou Londýna. Scénář má mezery a i režie místy trochu pokulhává, ale hrdinové (či spíš hrdinky) působí přes svoji bizarnost docela přesvědčivě. Škoda, že Boba nemohl hrát mladý Depardieu, byl by asi pro tu roli o dost vhodnější než ne úplně charizmatický Madsen. A co nechápu je, že invalidního chlapce hrála (podle mě) holka. Stejně - tři a půl hvězdiček zaokrouhlených nahoru. ()

Reklama

Misoponia 

všechny recenze uživatele

Film až moc "bohémský", hrající si na art, přitom ale úplně jalový stejně jako hlavní hrdinka, hipsterka, která hledá sama sebe a z jejíchž úst zaznívají velmi "hlubokomyslné" výroky o světě a lidech vůbec. Amatérský film, divná kamera, herci hráli kupodivu dobře, až na Michaela Madsena (viz scéna s kufrem, která vypadala jako parodie). Úvodní scéna filmu byla hrozná, už ta napověděla, že se bude jednat o brak. Hudba by se hodila leda tak do reklamy na prací prášek. Ten film mi prostě připadal prázdný a nudný. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama